Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2008 > Číslo 5 > Jiří Štěpanovský: Kosovo, Gruzie a mezinárodní právo

Jiří Štěpanovský

Kosovo, Gruzie a mezinárodní právo

(K Listům 4/2008)

K vynikajícímu rozboru postavení „polostátu“ Kosova z pera Lubomíra Boháče bych rád přičlenil několik poznámek z hlediska mezinárodního práva a dalšího vývoje zejména v oblasti Kavkazu. Pokud jde o mezinárodní právo, je s ním potíž, že – na rozdíl od práva vnitrostátního – není založeno na státem stanovených a vynutitelných zákonech, ale jen na mezistátních dohodách a zvyklostech, jejichž důsledné dodržování bývá mezinárodním společenstvím jen obtížně prosazováno. Zahraniční politika států, hájící většinou tzv. národní zájmy, se zatím často nesho­duje s vyššími etickými hodnotami základů práva mezinárodního. Ukazují to případy „polostátů“ (tj. svévolně vyhlašovaných států neuznávaným většinou členů OSN) – v daném případě Kosova, Jižní Osetie a Abcházie, při jejichž ustavování dochází zejména k porušení Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (Helsinky 1975). V něm se představitelé všech evropských států (včetně tehdejšího SSSR) a USA a Kanady zavázali respektovat neporušitelnost hranic a územní celistvosti států. Obě tyto zásady patří mezi deset hlavních principů (tzv. Dekalog), jimiž se řídí vztahy mezi účastnickými státy. Uvedený helsinský dokument byl v plné šíři znovu potvrzen na pařížské konferenci KBSE v roce 1990.

Hranice a územní celistvost států však za určitých podmínek měnit lze. V deklaraci je totiž ustanovení: „Účastnické státy předpokládají, že jejich hranice mohou být měněny v souladu s mezinárodním právem mírovými prostředky a dohodou.“ Jednostranné vyhlášení samostatnosti srbské provincie Kosova ze 17. 2. 2008, jakož i prosazování samostatnosti gruzínských provincií Jižní Osetie a Abcházie se však děje bez dohody, ne vždy mírovými prostředky a za protestů členů OSN – států Srbska a Gruzie, od nichž jsou území odtrhována.

Samostatnost Kosova dosud neuznávají některé členské státy EU (Španělsko, Slovensko, Řecko) a z velmocí – stálých členů v Radě bezpečnosti OSN Rusko a Čína. Rusko poukázalo na jeho neslučitelnost s mezinárodním právem především proto, že západní velmoci a většina členů EU uznáním Kosova vytvářejí nebezpečný ­precedens pro desítky menšinových separatistických hnutí, zejména v Asii a v Africe, usilujících o jednostranné vyhlášení samostatnosti odtržením od mezinárodně uznávaného státu. Tyto obavy potvrdil i vývoj v oblasti Kavkazu. Tak jako OSN nelegalizovaným bombardováním Srbska v roce 1999 bylo postupně pod mezinárodním dohledem připravováno odtržení Kosova, vznikaly přítomností ruských „mírových sil“ ve dvou provinciích Gruzie a západním vybavováním gruzínské armády podmínky tentokráte již vojenského konfliktu. Ruská velmoc reagovala násilím na pokus Gruzie násilím obnovit plnou kontrolu nad vlastním územím. Politický zájem státu (velmoci na obnovení a upevnění sféry vlivu a menší země na uhájení celistvosti a nezávislosti) zde převládl nad mnohem širším zájmem většiny národů na upevňování míru. Střet zájmové sféry euroatlantické (v čele s USA) se zájmy euroasijskými (v červenci vyřešilo Rusko s Čínou poslední územní spor na Ussuri) tak přinesl nežádoucí náznaky nové studené války. Důslednou aplikací  mezinárodního práva bylo ovšem možno řešit jak postavení Kosova, tak i Jižní Osetie a Abcházie: širokou autonomií pro dané etnické menšiny. Bohužel v současném  světě zatím neumíme překonávat často slepé zájmy nacionalistické a imperiální.

JUDr. Jiří Štěpanovský, CSc., člen redakční rady časopisu Mezinárodní politika, Praha

Lubomír Boháč: Uznání Kosova je vážná chyba

Jiří Štěpanovský: Gruzie, Kosovo a mezinárodní právo

Karel A. Novák: Za hranicí vkusu

Adam Michnik: Gruzínská zkouška a zkoušky budoucí

Jiří Koubek : Gruzie, slabá místa na mapě a nešťastné paralely

Obsah Listů 5/2008
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.