Položit několik otázek Janu Sochorovi nebylo lehké, v červenci nám napsal: „Jsem momentálně na Kubě a vzhledem k možnostem komunikace tady se vám nemohu věnovat. Nejdříve někdy ke konci srpna bych měl být v Kolumbii, tam budu moci používat svůj počítač.“
Co vás přivedlo k fotografování v Latinské Americe?
Fotit v Jižní Americe jsem začal v roce 2002, kdy jsem odjel do Chile, kde jsem žil a pracoval v hlavním městě Santiagu. Od té doby jezdím do Ameriky pořád, „latino“ způsob života je mi blízký. Žil a pracoval jsem v Kostarice, v Kolumbii, procestoval jsem všechny země, od Santiaga v Chile až k El Pasu v Texasu. Celkově jsem strávil na tomto kontinentě skoro tři roky, prozatím.
Do Amazonie jste se tedy dostal z vlastní iniciativy?
Amazonie zabírá největší část amerického kontinentu, nedá se prostě minout. Byl jsem tam několikrát, projel jsem několik tisíc kilometrů na lodích po velkých řekách jako Madeira, Rio Negro, Solimőes nebo Amazonas. Párkrát jsem byl i hluboko v džungli, na kánoích, mezi kolonisty a Indiány.
V čem se lišily vaše představy o povodí Amazonky od reality, s níž jste se setkal? Do jaké míry se tamní situace liší od jiných míst, která jste v Jižní Americe poznal?
Amazonie je i na začátku 21. století místem, kde nevládne člověk. Je úžasně živá, divoká a ryzí. Klima a podmínky jsou pro nás bělochy velmi drsné, nehostinné, věci a situace se mění z hodiny na hodinu, a to fatálně. V Amazonii se člověk snadno dostává až na dřeň.
Jak se vám pracovalo na Kubě?
Musím přiznat, že mě Kuba nečekaně překvapila, a to v dobrém i ve zlém. Nerad bych ji ve dvou větách hodnotil, každá mediální zkratka je v případě Kuby zavádějící, protože Kuba je neopakovatelný fenomén.
Středoevropan má asi odlišný pohled na svět – například na roli USA – než chudý obyvatel Latisnaké Ameriky. Jak se změnil pohled váš?
Samozřejmě že se můj pohled na svět změnil. Možná je vidět na mých fotkách, na tom, co fotím a jak to fotím. Všechny fotky lze vidět na adrese www.jansochor.com.
Kraje, které dokumenujete, jsou barvité, plné vzrušení. Nemůže to snižovat rozlišovací schopnost k jemnějším odstínům? Dokázal byste ještě fotografovat všední život doma?
Nikdy jsem, jak říkáte, „všední život doma“, nefotil, takže nevím.
Na jakých projektech nyní pracujete?
Strávil jsem dva měsíce na Haiti a na Kubě, připravuju fotky a příběhy, kterých jsem tam byl svědkem.
-tt-
Jan Sochor (1974) je nezávislý fotograf a webdesigner. Často přesouvá bydliště a pracoviště mezi Evropou a Jižní Amerikou – v posledních pěti letech působil v Chile, Kolumbii, Kostarice, Španělsku. Jeho hlavním tématem se ale stala Amerika. Zaměřuje se na dlouhodobé projekty ukazující tamní každodenní život, sociální, politické a kulturní dění. Jeho snímky a fotografické příběhy se objevily i v řadě českých časopisů, novin a publikací, např. v Reflexu, českém vydání National Geographic, Instinktu nebo Hospodářských novinách.
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
„Bojím se jít domů, že uvidím kožené kabáty na schodech“
Zápisky Vítězslava Nezvala a jiné dokumenty k smrti Konstantina Biebla.
David G. Hochman
Omluva Julii
Jiří Lach
Laichterovo nakladatelství a projekt České dějiny
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Viktor Tichák.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.