Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2008 > Číslo 6 > Jan Novotný: Šťastné a veselé Vánoce roku 2080!

Jan Novotný

Šťastné a veselé Vánoce roku 2080!

Mariusz Szczygiel objevil a v knize Gottland připomněl karikaturu z Dikobrazu z konce roku 1968, na níž usměvavý pán přeje svému kamarádovi „Šťastné a veselé Vánoce v roce 1989“. V letošním druhém čísle Dějin a současnosti v glose o Szczygielově knize kdosi označil kresbu za hloupou, ale prorockou. Musel to být nějaký misantrop – podle mne měl jeden z dvojice BAPE (Vladimír Pergler maloval obrázky, náměty k nim dodával Jiří Bartoš) životní nápad. Pouhé přetočení dvou číslic připomnělo v tehdejší tísnivé atmosféře, že ještě není všem dnům konec. Původce vtipu i malíř si zasloužili, aby zapracovala vyšší moc, a předpověď přesně vyšla. Doufám, že si na ni po jedenadvaceti letech s potěšením vzpomněli.

Zmíněná karikatura mě roku 1968 nějak minula. Mnohokrát jsem si však připomínal obrázek Vlasty Zábranského, na němž jeho typická postavička usilovně třímá transparent s nápisem „Se Sovětským svazem opět na věčné časy“. Pro útěchu jsem si jej vystřihl a schoval. Zatoužil jsem se teď na něj podívat a zjistit, kdy přesně a v kterém časopise byl otištěn. Po dlouhém přehazování jsem ve svém archivu objevil složku „utěšení zarmoucených“ a připomněl si, že jsem do ní kdysi ukládal povzbuzující výstřižky z novin. Zábranského jsem nenašel, ale několik jiných exponátů si zaslouží připomenutí.

Z ostravského spojeného vydání deníků z 1. září 1968 mám úvodník s prorockými slovy (Bublík, Kubíček, Šavrda?): „Jako by říkali: Korunu stromu s listím i plody si nechte, jen kmen uřízněte! Strom se bude ještě chvíli zelenat, jako by byl živý, ale pak bude žloutnout a na novinářích se bude chtít, aby jej vydávali za zelený, aby jej zdobili tretkami, pozlátky, udělali ten pahýl přijatelný pro lidi.“

Na podzim 1969 již nevycházely Listy, Reportér ani Zítřek, ale v Brně jsme ještě měli Index (tam asi byla i Zábranského kresba). V jeho posledním čísle vyšel článek Iva Plaňavy O lidské paměti. Byl to nekrolog za svobodou: „Poznal-li někdo vůni růže, aniž květinu musel držet v rukou, nikdy na tu vůni nezapomene. Bude ji stále hledat. Ví, že růže vyroste, neboť byla zasazena do jeho duše. A růže nerostou tak pomalu, jsou-li kropeny vodou nezapomnění.“

Pak už nám zbyl – ne nadlouho – jen Host do domu. Pokaždé jsem se těšil na třístránkovou úvahu In margine. Pseudonym Dyskolos mohl stěží ukrýt Vladimíra Blažka, který tak vlastně pokračoval v Soukromě politickém – od podzimu 1968 už jen Soukromém – zápisníku z Literárních listů a Listů. Znovu si čtu s dojetím texty oscilující mezi nadějí: „Profesor N. je skromný, nenápadný, takřka anonymní strážce kontinuity lidské kultury. A ač nebude nikdy tak silný jako bůh dějin, je rok od roku silnější“ a skepsí: „A dějiny se zatím valily mohutným proudem neúprosně kupředu a strhávaly s sebou kousky prsti z břehů, což činilo proud ještě kalnějším. Byly to zřejmě právě ty kousky prsti, odnášené dravou vodou kamsi do moře času, co jsme tenkrát na počátku nazývali vznešeným slovem budoucnost.“ I dnes cítím, jak musel Blažek normalizátory štvát, byť psal třeba jen o Mannovi či Čechovovi.

Z velkých autorů roku 1968 je Blažek snad nejvíce zapomenut. Síť o něm ví jen to, že zemřel v Brně roku 2002, nedostal se do Liehmovy čítanky a Prečanova výběru, které lze najít v Britských listech. Pravda, nenapsal nic výrazně programového, ale myslím, že z tehdejších publicistů se nejvíce přiblížil Havlíčkovi: nejprve zchlazoval nadšení bojovníků a potom vytrval až do pádu poslední bašty. Jeho na první pohled nahodilé poznámky vytvářejí ve svém souhrnu unikátní kroniku „krizových let“ a zasloužily by si vyjít knižně.

Jan Novotný

Obsah Listů 6/2008
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.