Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2008 > Číslo 6 > Jiří Němec: Zákony a kraje

Jiří Němec

Zákony a kraje

V roce 1998 vznikly kraje. Kromě mnoha nejrůznějších pravomocí má podle čl. 41 odst. 2 Ústavy České republiky právo podat návrh zákona (kromě poslance, skupiny poslanců, Senátu jako celku a vlády) i zastupitelstvo vyššího územního samosprávního celku – kraje. Jak je v praxi tato ústavní pravomoc využívána a jak jsou krajská zastupitelstva ve své zákonodárné iniciativě úspěšná, toť otázka. Je asi přirozené, že nejvíc využívá svou ústavní pravomoc podávat návrhy zákonů vláda. Koneckonců vláda a ministerstva také mají k tomu odborné specializované útvary. Napsat kvalitní návrh zákona (a tím nemyslím jeho politický obsah) není žádná legrace, na tvorbě návrhu se tak podílejí desítky, ne-li stovky odborníků. Rovněž asi není žádným tajemstvím, že žádná vláda (lhostejno zda pravicová, levicová či středová) není příliš ráda, když jí do legislativního procesu vstupují další instituty. A také není tajemstvím, že zákonodárná iniciativa jednotlivých poslanců nebo skupiny poslanců nemívá příliš dobré konce, pokud jde o výsledek, zákon v paragrafovaném znění. Stačí připomenout třeba hodně nepovedený zákon č. 96/2005 Sb., kterým se změnil zákon č. 238/1992 Sb. o střetu zájmů a zároveň i zákon č. 49½001 Sb. o volbách do zastupitelstev obcí, a to velmi zásadně, pokud šlo o zánik mandátu členů zastupitelstva; nakonec jej zrušil až Ústavní soud. Jak na tom kraje byly a jsou v tomto značně komplikovaném a i politicky často docela konfliktním prostředí? Podle mě jako málem všude na světě! Žádná centrální vláda nemá ráda, když se jí regiony pletou do zákonů! Přesto naše vyšší územně samosprávní celky do legislativního procesu občas vstupují. s výsledkem vždycky velmi nejistým. Je zajímavé, že mnohdy pro návrh zákona hlasují v krajském zastupitelstvu členové i těch politických stran, které potom v Poslanecké sněmovně krajský návrh nepodpoří nebo přímo zamítnou. Vláda má podle čl. 44 odst. 1 Ústavy právo vyjádřit se ke všem návrhům zákonů, to jest i k těm, které předložily kraje. Samozřejmě definitivně vždy rozhodne až Poslanecká sněmovna. Ale názor vlády bývá v praxi většinou rozhodující.

Kraje za dobu své existence podaly už asi desítky nejrůznějších návrhů zákonů, ekonomických (rozpočtové určení daní) nebo čistě politických – jako třeba návrh Jihomoravského kraje o krajském referendu. Podle mě mají větší šanci na úspěch tehdy, když se pro návrh získá podpora nejlépe všech čtrnácti (včetně Prahy) a návrh je předjednám v rámci Asociace krajů ČR. Potom to je sice formálně stále návrh zákona zastupitelstva jednoho vyššího územního samosprávního celku, ale má podporu všech krajů! A to je pro osud zákona velmi důležité. Dovolím si dát příklad Libereckého kraje a jeho asi nejvýznamnější zákonodárné iniciativy. Po celou dobu existence krajů zůstala totiž zachována anomálie krajské „dvojkolejnosti“: podle zákona č. 36/1960 Sb. působí v hranicích krajů z roku 1960, a tudíž odlišných od hranic krajů samosprávních nejrůznější instituce – krajský soud, krajské státní zastupitelství, krajské ředitelství policie, finanční ředitelství, celníci atd. Tyto veledůležité agendy jsou řízeny postaru a nerespektují od roku 2000 reálně existující nové kraje. V případě Libereckého kraje jsou tedy tyto instituce řízeny i nadále z Ústí nad Labem, se všemi finančními, personálními a dalšími problémy. Navíc Semilsko (součást Libereckého kraje) i doposud „patří“ do Kraje východočeského! Stav dlouhodobě neúnosný a chudáka občana matoucí. Dlouhodobě a na všech úrovním se proto z krajů na to upozorňuje. Letité diskuse a jednání nevedly ke zdárnému konci. Znamená to definitivní vytvoření „dvou druhů“ krajů? Co by to v praxi přineslo? Zastupitelstvo Libereckého kraje proto již v únoru roku 2005 (a potom znovu v roce 2007) přijalo nakonec drtivou většinou hlasů bez rozdílu stranické příslušnosti usnesení, kterým navrhlo změnu zákona o soudech a soudcích tak, aby se vytvořily legislativní předpoklady pro vznik krajských soudů i v těch krajích, kde krajské soudy doposud nesídlí. Zároveň navrhlo vznik krajského soudu v Liberci, kde proto jsou všechny personální a materiální předpoklady (nový justiční areál). Pro návrh získal Liberecký kraj plnou podporu všech dalších krajů v rámci jejich Asociace. Návrh zákona byl odeslán, vyjádřila se k němu vláda, a pak už jenom ležel v Poslanecké sněmovně, byl odkládán a odkládán, až se nakonec vůbec nedostal do programu jednání Sněmovny, jejíž volební období skončilo volbami; projednán nakonec vůbec nebyl. A po volbách v roce 2007… zase nic!

Jiří Němec

Obsah Listů 6/2008
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.