Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2009 > Číslo 3 > Jarmila Cysařová: Pelikán v televizi

Jarmila Cysařová

Pelikán v televizi

Po deseti letech, které uplynuly od chvíle, kdy Jiří Pelikán opustil svět, nehrozí této výrazné ušlechtilé osobnosti naší novodobé historie zapomnění. Naposled se o to zasloužil Dušan Havlíček rozsáhlou publikací Listy v exilu, o časopisu, který byl po nástupu Gustava Husáka k moci pokračovatelem zakázaného periodika svazu spisovatelů. A spolu se Svědectvím Pavla Tigrida byl nejznámějším exilovým časopisem, který objektivně informoval čtenáře, jejichž počet nelze odhadnout – výtisky šly z ruky do ruky, rozmnožované od jedněch očí k druhým, v normalizační šedi byly vodou živou. Ve stínu životní etapy Jiřího Pelikána jako obětavého vydavatele Listů a poslance Evropského parlamentu zůstává jeho výrazná role ve funkci ústředního ředitele Československé televize (1963–1968). Nejednou byla tato Pelikánova éra popsána v minulých letech, při smutném výročí jeho skonu tedy alespoň strohé připomenutí.

Jmenování do čela ČST bylo po aféře Slepec, kdy byl v roce 1961 obviněn jako agent Jugoslávie, signálem uvolňující se politické situace. Televize byla pro Jiřího Pelikána terra incognita, ale s odpovědností a houževnatostí sobě vlastní prozkoumal neznámý terén, spolehl se na tým zkušených spolupracovníků. Otevřel okna televize na západ. Rok po nástupu do funkce v roce 1964 byl uspořádán první pražský mezinárodní televizní festival Zlatá Praha, průlomem v televizním programu byl první telemost Praha – Vídeň; StB byla v pohotovosti, předsednictvo ÚV KSČ pořad ostře odsoudilo, žádalo nápravu. Nedošlo k ní ani na dalším Rozhovoru mezi městy z Prahy; dočasně musely být další plánované diskuse se Západem zastaveny. Ve vnitropolitické publicistice a dokumentaristice stál Pelikán za kritickými reportážemi, televizními diskusemi a po mocenských zákrocích pořady a jejich tvůrce neoblomně hájil. V šedesátém osmém roce se v médiích měnili šéfredaktoři – nikoliv v televizi, kde Jiří Pelikán prokázal své progresivní zaměření již od svého nástupu. Kromě toho, že televizi řídil, osobní účastí zaštiťoval pořady, které byly trnem v oku konzervativních sil.

V únoru 1968 žádali pracovníci televize na celozávodní konferenci KSČ programovou a ekonomickou samostatnost, odpovědnost vůči předsedovi vlády nebo výboru Národního shromáždění, čímž se chtěli vymknout z podléhání aparátu KSČ; v březnu vyzvalo vedení ČST k nápravě křivd předešlého období. Jeden za druhým již defilovaly v programu „trezorované“ pořady předešlých let, v horečné aktivitě připravované nové reportáže, diskuse k dosud zkreslované historii, k rehabilitaci nezákonně postižených…

Na různých nátlakových jednáních naší a moskevské politické reprezentace žádal marně Leonid Brežněv Alexandra Dubčeka již od března 1968, aby Pelikána odvolal z funkce. Jak jej „hodnotila“ bílá kniha, brožura nazývaná tak dle obalu, s titulem k událostem v Československu – fakta, dokumenty, svědectví tisku a očitých svědků (Moskva 1968), sestavená tiskovou skupinou sovětských žurnalistů?

Neobyčejně příznivá situace se vytvořila pro kontrarevoluční propagandisty v televizi. Její ředitel J. Pelikán, jeden ze známých stoupenců antisocialismu, vystupoval otevřeně za „nezávislost“ masových sdělovacích prostředků na stranickém vedení. Je proto pochopitelné, že právě v televizi byly každodenně zařazovány přenosy vypočítané na vytvoření atmosféry politické nervozity v zemi, na rozdmychávání vlny nacionalismu a protisovětských nálad. Je příznačné, že v téže době z televizních programů téměř úplně zmizely pořady o hospodářských otázkách, reportáže o lidech práce a především jakékoliv zmínky o pozitivních jevech v životě země...

Po srpnové okupaci byl Jiří Pelikán v médiích první na řadě k odstranění z funkce. Jeho obrana pracovníky televize, kteří ho označili za nejschopnějšího z ředitelů ČST, byla ovšem marná. Po usnesení předsednictva ÚV KSČ byl 25. září spolu s ředitelem rozhlasu Zdeňkem Hejzlarem vládou odvolán.

V období takzvané normalizace byl trnem v oku jako vydavatel Listů. O tom svědčí nejen známá výbušná poštovní zásilka, ale rovněž vysílání televizního „dokumentu“, iniciovaného ministerstvem vnitra, Skandál v Římě (1976). Pořad, točený v příšeří jakoby skrytou kamerou, zabíral údajného Jiřího Pelikána, chronického nekuřáka, neustále s cigaretou; měl prokázat, že Listy nebyly ničím jiným než odkladištěm materiálů, které nebyly zařazeny do vysílání Svobodné Evropy ani uveřejněny v západním tisku. V Listech byl podvod odhalen – Jiřího Pelikána představoval jistý kádrovák a hlavním svědkem byl kapitán Minařík…

Vzpomínám na jedno setkání v redakci Listů v první polovině devadesátých let. Jiří Pelikán netajil, že radost z návratu kalí pohled na poválečnou levicově zaměřenou mládež a intelektuály, na členy KSČ, poznamenané mnichovským diktátem a hrůzami druhé světové války, pohled nezohledňující celoživotní vývoj člověka, propagovaný (nejen, ale především) slabochy, pragmatiky normalizačního režimu. Tím více je mi líto, že před deseti lety odešel. Že s námi nepobyl na světě ještě další léta, kdy se postupně, i při různorodosti názorů, pohled na životní postoje protagonistů Pražského jara v poválečném vývoji měnil ve prospěch objektivního pohledu.

Ale Listy vycházejí. A tak je tu Jiří Pelikán stále s námi.

Jarmila Cysařová (1929) je herečka a novinářka.

Obsah Listů 3/2009
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.