Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2009 > Číslo 6 > Poslední rozhovor s F. Krieglem

Poslední rozhovor s F. Krieglem

Byl jste v roce 1968 členem toho stranického a státního vedení, které v srpnu, po vojenské intervenci pěti státu Varšavské smlouvy, odjelo do Moskvy k jednání a podepsalo „úmluvu“, jež byla úvodem k dnešní tragické situaci v Československu. (...)

Především jsem ani já, ani Dubček, Smrkovský Černík, Špaček a Šimon, do Moskvy „neodjel“, nýbrž byl tam odvlečen proti své vůli hrubou silou. Za druhé nenazývám tehdejší dokument „dohodou“, nýbrž diktátem. Byl naší zemi vnucen proti vůli naprosté většiny lidu. Moskevský diktát z roku 1968 neměl a nemá povahu smlouvy, protože podle mezinárodního práva smlouva vzniká mezi smluvními stranami jen z jejich svobodné vůle – a tak tomu v Moskvě nebylo. Proto jsem diktát nepodepsal. Ostatní, kteří podepsali, představovali dvě skupiny. Jednu tvořili skuteční ústavní činitelé, kteří byli většinou do Moskvy přivlečeni a kteří podepsali pod násilím. Druhou tvořili lidé, kteří už žádný československý mandát neměli, a kteří byli předem připraveni souhlasit i s okupací ČSSR. Tyto okolnosti nesmí být nikdy zapomenuty.

(...) Jaký byl váš osobní osud po návratu z Moskvy?

Byl jsem okamžitě donucen opustit předsednictvo ÚV KSČ i svou funkci předsedy ÚV Národní fronty. Na jaře 1969 byl jsem zbaven členství v ÚV KSČ a vyloučen z KSČ. V říjnu 1968 mohl jsem ještě s několika dalšími v Národním shromáždění hlasovat proti přijetí tak zvané „smlouvy“ o umístění sovětských vojsk na území Československa, ale později jsem byl zbaven i poslaneckého mandátu. Ztratil jsem i svou práci šéfa kliniky v Thomayerově nemocnici. Byla mi znemožněna nejen veřejná činnost, ale i výkon povolání, a byl jsem postaven pod tuhý a ponižující policejní dozor.

Vy jste však na veřejnou činnost ani za těchto podmínek nerezignoval. Byl jste jedním z prvních signatářů Charty 77. (...)

Při svých politických zkušenostech a poznatcích jsem nemohl nepřipojit se. (...) Naše země má svou tradici nezávislosti. V průběhu staletí hrála důležitou úlohu v evropských dějinách. (...) V takové zemi nemohou a nesmějí být lidská a občanská práva potlačována, aniž by to vzbudilo odpor lidu.

Domníváte se, ze dosavadní činnost Charty 77 byla úspěšná?

Měřit úspěchy a neúspěchy občanské iniciativy je v našich podmínkách obtížné. (...) Politická moc reagovala na Chartu 77 brutálně, a to znamená, že se jí obává. (...) Přes to všechno podepsalo Chartu více než 1000 osob a s výjimkou jednoho nebo dvou případů žádný z nich svůj podpis neodvolal. To by nebylo možné, kdyby za menšinou odvážných tak či onak nestála daleko větší „neviditelná“ část společnosti, která dokumenty Charty čte a rozšiřuje, souhlasí s její kritikou a sleduje její úsilí se sympatiemi. A to není v dnešní situaci málo.

Charta 77 si ovšem klade za cíl dosáhnout dialogu s politickou mocí. Domníváte se, že by současné politické vedení Československa bylo ochotno k takovému dialogu?

Zkušenost svědčí, že se na takovou ochotu zatím bohužel věřit nemůže. Věřím však, že růst uvědomění našeho lidu, rostoucí společenské i ekonomické problémy i vývoj mezinárodní situace dříve či později politickou moc přece jen ke změně vztahu k lidským a občanským právům donutí.

Listy 1/1980, ročník X, s. 54; z digitálního archivu Dušana Havlíčka, který za pravděpodobného autora označuje Jiřího Rumla. Publikujeme – zkráceně – ke 30. výročí úmrtí Fratiška Kriegla.

Obsah Listů 6/2009
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.