Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2010 > Číslo 1 > Lubomír Machala – Simona Kukučová: Překladatelem snadno a rychle

Lubomír Machala – Simona Kukučová

Překladatelem snadno a rychle

K českým překladům současné slovenské beletrie

Historie kontaktů a vzájemného ovlivňování, prolínání slovenské a české kultury, jmenovitě pak literatury je dlouhá a bohatá, což má své příčiny politicko-geografické, společenské, kulturní a samozřejmě také jazykové. Těžko totiž hledat dva jazyky, které by si byly vzájemně tak blízké a přístupné, jako jsou právě čeština a slovenština.

Nicméně právě ve srozumitelnosti češtiny na Slovensku a zejména slovenštiny v Čechách a na Moravě bývá už nedlouho po rozpadu Československa opakovaně konstatována klesající úroveň, a to hlavně mezi mládeží a dětmi. Tento neblahý trend spolu s tradičním poněkud přehlíživým postojem českých čtenářů k nabídce a kvalitě slovenské literatury přiměl některé nakladatele, literární tvůrce i odborníky na obou březích řeky Moravy k další aktualizaci úvah o potřebě překládání slovenských knih do češtiny a k promýšlení praktických kroků napomáhajících šíření slovenské literatury v českých krajích. Nepřehlédněme takřka výlučnou jednosměrnost celého procesu: přes výše zmíněný pokles vzájemné srozumitelnosti mezi uživateli českého a slovenského jazyka (možná někdy až ostentativně zdůrazňovaný) a přes reciproční překladatelskou praxi je četba české beletrie v originále na Slovensku jak mezi humanitními intelektuály, tak i mezi tzv. obyčejnými čtenáři zcela běžná a v knihkupectvích Artfóra je produkce českých nakladatelů (včetně odborných knih) zastoupena vskutku reprezentativně.

A můžeme si lámat hlavu, proč 16 % komunikačně problémových lexémů, zmiňovaných slovenským literárním vědcem Radoslavem Passiou, respektive 23% celkově odlišných lexémů v množině pětiset těch nejpoužívanějších v češtině i slovenštině zvládají Slováci evidentně úspěšněji a ochotněji než Češi a Moravané. Passia se v závěru svého zamyšlení nad otázkou zda překládat, či nepřekládat přimlouvá za překládání, přičemž zdůrazňuje, že umělecký překlad by měl být něco víc než pouhé jazykové přetlumočení, neměl by ztrácet hodnoty obsažené v původním díle a měl by zprostředkovat čtenáři plnohodnotný zážitek z četby. (Passia, Radoslav: Prekladať, alebo neprekladať? Niekoľko postrehov k súčasným vzťahom slovenskej a českej literatúry. Dokořán, r. 12, č. 47, 2008, s. 22–24)

Problematiku kvality překladů uměleckých děl a rozporuplnost požadavků a očekávání s nimi spojených kondenzovaně sumarizoval v často citované antonymické řadě Theodor Savory:

„Překlad má reprodukovat doslovně znění originálu.

Překlad se má číst jako originální dílo.

Překlad má zachovávat styl původního autora.

Překlad má zdůrazňovat osobitý styl překladatele.

Překlad má mít barvu doby, ve které vznikl originál.

Překlad má mít svěžest doby svého vzniku.

Překlad nepřipouští přidávání ani vynechávání.

Překlad může předlohu zkracovat i doplňovat.“

(Savory, Theodor: The Art of Translation, London 1957, citováno podle: Překlad literárního díla, Praha 1970, s. 6)

Savoryho sentence v zásadě také v mnoha ohledech předznamenávají dlouhotrvající spor mezi zastánci ekvivalenčního a funkčního překládání. Nicméně v tomto příspěvku, jehož součástí bude jednak soupis beletristických knih přeložených ze slovenštiny do češtiny od rozpadu Československa do současnosti, ale hlavně v něm půjde o kritickou reflexí překladatelských výkonů s nimi spojených, nebude další podrobné a sofistikované ujasňování teoretických premis či metodologická precizace vůbec zapotřebí. Při odhalování převažujících praktik a způsobů (přesněji: nezpůsobů) překladatelů slovenských textů do češtiny se totiž budeme pohybovat na zcela bazální úrovni, a třebaže zmíněný soupis obsahuje také překlady básnických knih, nebudeme naši pozornost rozptylovat z hlediska hlavního zadání ani až příliš minuciózní a specifickou problematikou převádění básnických obrazů či rytmických kvalit a nejrůznějších jazykových hříček nebo aktualizací.

Jak plyne z našeho bibliografického přehledu (pravděpodobně ne zcela kompletního), po rozpadu Československa se slovenské knihy do češtiny téměř přestaly překládat, jistý nárůst možno zaznamenat až v nové dekádě.

Celkově bylo za oněch sedmnáct let vydáno nemnoho přes padesát knih obsahujících překlady původně slovenských beletristických textů. Jasně převažují prozaické knihy pro dospělé, přibližně třikrát méně vyšlo básnických sbírek, knížek pro děti jsme zaregistrovali sedm. K této bilanci můžeme připočíst ještě jedno kolektivní dílo a čtyři antologie, dvě básnické, dvě prozaické, přičemž česká verze antologie erotických povídek vyšla na Slovensku. Nejagilnějším překladatelem, a to především prozaických textů, byl Miroslav Zelinský, který při této činnosti často spolupracoval se svými nejbližšími příbuznými, nejvíce básnických knih přeložila Jana Štroblová.

Teď už se budeme soustředit na prezentaci nejčastějších a nejfrapantnějších chyb, jichž se dopouštějí ti, kteří převádějí slovenské texty do češtiny. Příklady jsou převzaty z bakalářské práce Simony Kukučové Současné české překlady slovenské beletrie (FF UP v Olomouci, Olomouc 2009), v níž je překladatelských prohřešků zaznamenáno mnohem více. Pro větší přehlednost jsme se pokusili o jejich jistou typologickou strukturaci, přičemž pokaždé uvádíme nejprve originální podobu a poté českou verzi. Některé příklady doplňujeme stručným komentářem:

Neadekvátní převody kleteb a vulgarismů

Do pekla! (Hvorecký, 1998, s. 13) × Do hajzlu! (Hvorecký, 2005, s. 39)

Boha! (Hvorecký, 1198, s. 27) × Do prdele! (Hvorecký, 2005, s. 59)

Kvantitativní či časová zkreslení

Najnepredávanejšieho Hlasu Slobody (Hvorecký 1998, s. 28) × nejprodávanějšího Hlasu svobody (Hvorecký, 2005, s. 60)

Štrnásť doškrábaných a dostriekaných dverí a šesť tmavých vchodov, ktorých dvere niekto veľmi potreboval. (Hvorecký, 1998, s. 53) × Čtrnáct poškrábaných a postříkaných dveří a šest tmavých vchodů, jejichž dveře nikdo moc nepotřeboval. (Hvorecký, 2005, s. 120)

krátko po desiatej (Hvorecký, 1998, s. 77) × krátce po deváté (Hvorecký, 2005, s. 151)

pred jedenástimi rokmi (Hvorecký, 1998, s. 86) × před více než patnácti lety (Hvorecký, 2005, s. 15)

„Môže sa raz zísť do scenára.“ (Vilikovský, 2005, s. 21) × „Může se to teď hodit do scénáře.“ (Vilikovský, 2007, s. 21)

Po útoku som pochovával mŕtvých celý deň, dvadsiatich jedným krížom (Vilikovský, 2005, s. 21) × po útoku jsem pochovával mrtvé celý den, jednadvacet křížů (Vilikovský, 2007, s. 24)

Dva poldecáky s vodkou (Vilikovský, 2005, s. 108) × dva podnosy s vodkou (Vilikovský, 2007, s. 114)

Sémantické chyby z nepozornosti a nedbalosti

nezainteresovaný divák (Vilikovský, 2005, s. 25) × zainteresovaný divák (Vilikovský, 2007, s. 29)

Ako sa volá? (Vilikovský, 2005, s. 120) × Jak se jmenuješ? ( Vilikovský, 2007, s. 126)

Ako ma videli s tou opitou starenou v náruči. (Kopcsay, 2004, s. 82) × Jak mě viděli s tou poblitou stařenou v náruči. (Kopcsay, 2008, s. 94)

V duchu dúfam, že tento výstup nepočujú susedia. (Kopcsay, 2004, s. 104) × V duchu doufám, že tento výstup neslyší sousedka. (Kopcsay, 2008, s. 115)

Idú, ktovie, prečo, rovno k lekárke. (Kopcsay, 2004, s. 120) × Jdou, kdoví proč, přímo do lékárny. (Kopcsay, 2008, s. 133)

Deťom chýbajú hlavy a horskému byciklu zadné koleso. (Balla, Leptokaria, 2002, s. 67) × Dětem chybějí hlavy a horskému kolu žádné kolo. (Balla, 2008, s. 28)

Železničiarka prudko pribuchla okienko a otvorila ho až ráno o piatej, keď človiečikovi s frfláním predala lístok do Nových Zámkov (Balla, Leptokaria, 2002, s. 113) × Železničářka prudce přibouchla okénko a otevřela ho až ráno v pět, když človíčkovi s brbláním předala lístek do Nových Zámků (Balla, 2008, s. 71–72)

Pomáham začínajúcim lasičkám. Vediem ich výcvik: trénujú na budúci kontakt so skutočnými mužmi. (Balla, De la Cruz, 2005, s. 66) × Pomáhám začínajícím lesbičkám. Vedu jejich výcvik: trénují na budoucí kontakt se skutečnými muži. (Balla, 2008, s. 210)

Vyšetrujúci policajt zistil ešte niečo (Kapitáňová, 2005, s. 49) × vyšetřující lékař zjistil ještě něco (Kapitáňová, 2006, s. 53)

Zapína obidve baterky, ich svetelné kužele sa križujú a prebleskujú nad jej hlavou. (Hvorecký, 1998, s. 72) × Zapíná obě baterky. Jejich světelné kužely se křižují a probleskují nad hladinou. (Hvorecký, 2005, s. 143)

Sémantické posuny, faktická zkreslení a omyly (z neznalosti, z nedostatku překladatelské kompetence)

Natoľko, aby platil cudzím ľuďom, sa Kúcanský nikdy nezrúbal. (Vilikovský, 2005, s. 5) × Na to, aby platil cizím lidem, se Kúcanský nikdy nevzmohl. (Vilikovský, 2007, s. 8)

Sloveso nezrúbal znamená opít se velmi, opít se do němoty. Sloveso nevzmohl určuje stav, kdy člověk neoplývá dostatkem síly něco učinit.

Vyzeral skôr ako pocestný (Vilikovský, 2005, s. 12) × Vypadá skoro jako pocestný (Vilikovský, 2007, s. 14).

Příslovce skôr znamená spíše či dříve, ale zcela jistě ne skoro. Mělo být použito zmíněného adverbia spíše.

Až odporne milučký, tak slintavo (Vilikovský, 2005, s. 90) × až odporně miloučký, tak sladce (Vilikovský, 2007, s. 95)

Zamiešal guláš žufankou (Vilikovský, 2005, s. 98) × zamíchal guláš vařečkou (Vilikovský, 2007, s. 103)

Naběračkou lze míchat podobně jako vařečkou, problém ale nastane, kdybychom měli, přinuceni překladateli, guláš vařečkou nabírat.

Kdeže by vyrástol,“ zakrúti hlavou pani Bohatá. (Kopcsay, 2004, s. 15) × „Kéž by vyrostl,“ kroutí hlavou paní Bohatá. (Kopcsay, 2008, s. 16)

Podala Bojkovi pokrkvaný šnuptichel (Kopcsay, 2004, s. 39) × podala Bojkovi posmrkaný šnuptychl (Kopcsay, 2008, s. 44)

Zcela zásadní lapsus, adjektivum pokrkvaný znamená v češtině pomačkaný.

vyhýbal sa obloku (Kopcsay, 2004, s. 44) × vyhýbal se obloze (Kopcsay, 2008, s. 51)

Chytro sa schoval do obilia (Balla, Leptokaria, 2002, s. 104) × Chytře se schoval do obilí (Balla, 2008, s. 64)

To, že nejde o přehlédnutí, ale o bazální neznalost, dokládá opakování stejné chyby: Chytro vkĺzol do predsiene a objal mladú ženu. (Balla, Leptokaria, 2002, s. 114) × Chytře vklouznul do předsíně a objal mladou ženu. (Balla, 2008, s. 72)

prepáčte, viem, že som na ťarchu (Balla, Gravidita,2000, s. 78) × promiňte, vím, že jsem na hadry (Balla, 2008, s. 102)

Byť niekomu na ťarchu znamená být někomu na obtíž. České být na hadry znamená být úplně opilý, popř. unavený, zničený.

Alebo budú kŕmiť čajky? (Kapitáňová, 2005, s. 40) × Nebo budou krmit čajky? (Kapitáňová, 2006, s. 43)

Substantivum čajka znamená v českém překladu správně racek.

Následující případ odchýlení překladu od originálu je poněkud kuriózní, jednak proto, že česká verze věcně opravuje původní text, jednak je z něj jasné, že překlad (a oprava) slovenského prozaika byl realizován českou překladatelkou:

Odkedy používa vložky YOU, môže chodiť plávať každý deň. (Hvorecký, 1998, s. 15) Překladatelka pak vložky YOU opravila na tampóny YOU.

Chyba brání v porozumění dalšímu textu, popřípadě s ním nekoresponduje

mala raka (Vilikovský, 2005, s. 32) × měla rakovinu (Vilikovský, 2007, s. 34).

Ve slovenském originále autor následující text tvoří vycházeje z u dětí obvyklého doslovného chápání výpovědi: Baltazárča chcelo povedať, že rak má veľké klepetá a tými jej doštípal prsty, ale kým si nachystalo slová, Mariška ho predbehla. (Vilikovský, 2005, s. 32)

Pro tuto pasáž pak v důsledku překladatelského selhání nemá česká verze oporu.

Pozreli sme na nebo. Mraky sa trhali. (Balla, Leptokaria, 2002, s. 64) × Podíval jsem se na něj. Mraky se trhaly. (Balla, 2008, s. 25)

Pro následující větu „Zenon z Kitia definoval nebo takto (Balla, Leptokaria, 2002, s. 64)“, pak v českém překladu opět chybí kontext.

Ty si sa hral pri pivničnom obloku s tehlami a jedna mu akosi skončila na kotrbe. (Balla, De la Cruz, 2005, s. 43) × Ty sis hrál u sklepního okénka s cihlami a jedna mu nějak skončila na zádech. (Balla, 2008, s. 171)

Chybu opět umocňuje následující výpověď: Neborák vyšiel z pivnice s komickým výrazom nepochopenia na tvári a šúchal si čelo. (Balla, De la Cruz, 2005, s. 43)

Elipsy

zachovalé surové zemiaky (Hvorecký, 1998, s. 69) × syrové brambory (Hvorecký, 2005, s. 140).

Slovenská varianta zdůrazňuje vlastnost potraviny, významnou pro postavu, která je ve velmi těžké životní situaci. Tudíž zmínka, že jsou brambory zachovalé, k snědku, je pro ni zásadní informace, která v českém překladu ale chybí.

zdravé skalné jadro (Vilikovský, 2005, s. 93) × zdravé jádro (Vilikovský, 2007, s. 98)

s akýmsi čistým nepriateľským porozumením (Vilikovský, 2005, s. 112) × s jakýmsi nepřátelským porozuměním (Vilikovský, 2007, s. 118)

Bojko ešte s nikým nechodil, nikoho nemal, ale na Natašu by sa neulakomil ani v stave najvyššej núdze. A tento stav je príznačný pre celú pubertu, o tom niet pochýb. Celé dospievanie je stavom najvyššej núdze, niekedy aj celý život. (Kopcsay, 2004, s. 32) × Bojko ještě s nikým nechodil, nikoho neměl, ale na Natašu by nepomyslel ani v případě největší nouze. (Kopcsay, 2008, s. 38)

Prázdnotu, z ktorej hmota vypĺňa iba zlomek percenta. Keď bol prvák, kreslili zimu. Učitelka im povedala, že môžu nakresliť oblohu farebnú. (Kopcsay, 2004, s. 60–61) × Prázdnota, z níž hmota vyplňuje jen zlomek procenta. Učitelka jim řekla, že mohou nakreslit oblohu barevnou. (Kopcsay, 2008, s. 70)

Pochopil, že teraz nemôže rozospatý vstať, vojsť do miestnosti plnej akýchsi ľudí a povedať: „Dobrý večer, ja som Viktor, trochu som si zdriemol.“ Nechcel upútavať pozornosť, a tak opäť zaspal. A po minúte sa opäť zobudil na cudzie hlasy. Počul akési deti. Napokon teda predsa len vstal a vošiel do obývačky plnej akýchsi ľudí a povedal im: „Dobrý večer, ja som Viktor, trochu som si zdriemol.“ Nič mimoriadne sa nestalo. (Kopcsay, 2004, s. 113) × Pochopil, že teď nemůže rozespalý vstát, vejít do místnosti plné jakýchsi lidí a říct jim: „Dobrý večer, já jsem Viktor, trochu jsem si zdříml.“ Nic mimořádného se nestalo. (Kopcsay, 2008, s. 127)

Keď vtrhne domov, vrhne skúmavý pohľad do všetkých kútov, vyčerpanej žene vyčíta, že má na kuchyňskom stole manikúrové nožničky. Aby žena dovŕšila svoj ťažký údel, ujme sa varenia. Kuracie prsia sa iba tak hodia na olej, podusia, budú hneď hotové, akurát na cestovinky sa zabudlo, vriaca voda sa derie z hrnca, nemožno ju vrátiť späť, Žena sa zlostí, Chlapík jej nadáva: „Načo sa do toho púšťaš, keď potom zúriš, ďakujem pekne za taký večer.“ (Kopcsay, 2004, s. 128) × Když vtrhne domů, vrhne zkoumavý pohled do všech koutů, vyčerpané Ženě vyčte, že má na kuchyňském stole manikúrové nůžky. „Proč se do toho pouštíš, když pak zuříš, děkuji pěkně za takový večer.“ (Kopcsay, 2008, s. 144)

Alica zobrala tácňu s kávou a vybehla. Nuž, presnějšie by bolo, vykrívala. Pobrala som sa za ňou. (Kapitáňová, 2005, s. 65) × Alice vzala tác s kávou a vyběhla ven. Vydala jsem se za ní. (Kapitáňová, 2006, s. 69)

Jánoši bez k na konci sa nedal zastaviť. (Kapitáňová, 2005, s. 76) × Jánoši nebyl k zastavení. (Kapitáňová, 2006, s. 80)

V českém překladu zcela zmizela žertovná připomínka slovenského emblematického zbojníka.

Neopodstatněné přípisky

predstava (Hvorecký, 1998, s. 35) × hrůzostrašná představa (Hvorecký, 2005, s. 70)

„Nerumázgajte!“ (Balla, De la Cruz, 2005, s. 87). × „Neroňte slzy. Nevřískejte!“ (Balla, 2008, s. 177)

Náš závěr bude stručný a bude vycházet z posledního příkladu: Slovenští autoři by měli nad kvalitou českých překladů svých prací hořce zaplakat a pořádně nahlas se ozvat. Ne každý, kdo se na Slovensku domluví během zimní či letní dovolené, popřípadě služební cesty, je totiž automaticky kompetentní pro překládání uměleckých textů. Překlady takto odbývané jen obtížně mohou zvýšit renomé slovenské literatury u českých čtenářů.

Překlady současné slovenské beletrie do češtiny 1993–2009

Prózy a esejistické texty

Tatarka, Dominik: Sám proti noci (Praha: Evropský kulturní klub [1993]) ze slovenského originálu přeložili Ivan Binar a Jarmila Binarová

Satinský, Július: Mě z toho trefí šlak! (Praha: HAK, 1994) ze slovenského originálu přeložil Jiří Žáček

Vilikovský, Pavel: Krajní osamělost (Praha, Prago Media News, 1996) ze slovenského originálu přeložila Olga Žaludová

Mňačko, Ladislav: Soudruh Prášil (Praha: Odeon, 1997) ze slovenského originálu Súdruh Münchhausen (1972) přeložila Věra Formánková

Baláž, Anton: Tábor padlých žen (Praha: Ivo Železný, 1998) ze slovenského originálu přeložil Emil Charous

Gál, Fedor: O jinakosti (Praha: G plus G, 1998) ze slovenského originálu O inakosti přeložil Joachim Dvořák

Murín, Gustáv: Náhradní konec světa (Praha : Ivo Železný, 1999) eseje; ze slovenského originálu Orgazmodrómy / Náhradný koniec sveta (1997) přeložil Jiří K. Růžička

Satinský, Július: Vás taky ––? (Praha: Radioservis – Český rozhlas, 2000) ze slovenských originálů vybral a přeložil Ladislav Vymazal

Lacková Elena: Holocaust Romů v povídkách Eleny Lackové (Praha: Fortuna 2001) ze slovenských originálů přeložil Jaroslav Balvín

Murín, Gustáv: A stanete se bohy – Člověk ve třetím tisíciletí: co nás čeká – a nemine? (Praha: Ivo Železný, 2002) eseje; ze slovenského originálu přeložili Jarmila Wankeová a Jiří K. Růžička

Hvorecký, Michal: Lovci a sběrači (Praha: Odeon, 2003) ze slovenského originálu Lovci a zberači (2001) přeložila Martina Šulcková

Matkin, Maxim E.: Půlnoční deník (Pardubice: Filip Trend, 2003) ze slovenského originálu Polnočný denník (2002) přeložila Lenka Krčmářová

Satinský, Július: Z mého deníku (Praha: Knižní klub, 2003) ze slovenského originálu Polstoročie s Bratislavou (2002) přeložila Alena Benešová

Kováčová, Viola: Čas barchesu (Praha: G plus G, 2004) ze slovenského originálu Čas barchesu (1993) přeložila Eva Macháčková

Taragel, Dušan et al. – Danglár, Jozef: Roger Krowiak (Brno: Petrov, 2004) eds. Šárka Nevidalová a Miroslav Zelinský; ze slovenského originálu Roger Krowiak (2002) přeložili Jan Balabán, Blumfeld S. M., Martin Foret, Jiří Hájíček, Emil Hakl, Petra Hůlová, Jan Jandourek, Roman Ludva, Marian Palla, J. A. Pitínský, Jaroslav Rudiš, Miloš Urban, Bohuslav Vaněk-Úvalský, Michal Viewegh a další

Izakovič, Ivan: Život a smrt: tragédie posledního ruského cara (Praha: Ikar, 2005) ze slovenského originálu Život a smrť (1999) přeložila Eva Macháčková

Kolektiv autorů: Sex po slovensku. Dvoupohlavní povídková antologie o sexu (Bratislava: Ikar, 2005); sestavil Dušan Taragel, ze slovenských originálů přeložili Šárka a Miroslav Zelinští

Kolektiv autorů: Slovenská čítanka „14 ostrých“ (Praha: Labyrint, 2005); ed. Kornel Földvári, ze slovenských originálů přeložili Joachim Dvořák, Ľubica Krénová, Martin Kubík, Silvester Lavrík, Barbora Škovierová, Martina Šulcková, Tomáš Weiss, Miroslav Zelinský

Vilikovský, Pavel: Poslední kůň Pompejí (Brno: Host, 2005) ze slovenského originálu Posledný kôň Pompejí (2001) přeložili Šárka a Miroslav Zelinští

Hvorecký, Michal: Silný pocit čistoty (Zlín: Kniha Zlín, 2005) ze slovenského originálu Silný pocit čistoty (1998) přeložila Olga Turňová

Hvorecký, Michal: Plyš (Praha: Labyrint, 2006); ze slovenského originálu Plyš (2005) přeložila Martina Šulcková

Kapitáňová, Daniela: Ať to zůstane v rodině (Brno: Host, 2006) Nech to zostane v rodine, (2005) přeložili Miroslav a Šárka Zelinští

Pankovčín, Václav: Tři ženy pod ořechem (Praha: Kalich, 2006) ze slovenského originálu Tri ženy pod orechom (1996) přeložil Tomáš Weiss

Sloboda, Rudolf: Láska (Brno: Větrné mlýny 2006, v tiráži uvedeno 2005) ze slovenského originálu Láska (2002) přeložil J. A. Pitínský

Kapitáňová, Daniela (pod pseud. Samko Tále): Kniha o hřbitově (Brno: Host, 2007) ze slovenského originálu Prvá a Druhá Kniha o cintoríne (2001) přeložil Miroslav Zelinský

Vilikovský, Pavel: Kouzelný papoušek a jiné kýče (Zlín: Kniha Zlín, 2007) ze slovenského originálu Čarovný papagáj a iné gýče (2005) přeložili Johana, Kristýna a Miroslav Zelinští

Balla: Naživu (Zlín: Kniha Zlín, 2008) ze slovenských originálů obsažených v povídkových knihách Gravidita (2000), Leptokaria (2002), Unglik (2003), De la Cruz (2005) přeložil Miroslav Zelinský

Kopcsay, Márius: Ztracené roky (Zlín: Kniha Zlín, 2008) ze slovenského originálu Stratené roky (2004) přeložil Miroslav Zelinský

Matkin, Maxim E.: Mexická vlna (Praha: Motto, 2008) ze slovenského originálu Mexická vlna (2006) přeložil Jan Hanzlík

Pišťanek, Peter: Muzika (Zlín: Kniha Zlín, 2008) ze slovenského originálu Muzika (in Mladý Dônč, 1993) přeložili Kristýna a Miroslav Zelinští

Sloboda Rudolf: Rubato (Praha: Kalich 2008) ze slovenského originálu Rubato (1990) přeložila Tereza Boučková

Šimko, Dušan: Maraton Juana Zabaly (Praha: Volvox Globator, 2008) ze slovenského originálu Maratón Juana Zabalu (1991) přeložil Miroslav Zelinský

Pišťanek, Peter: Rivers of Babylon 1 (Kniha Zlín, Zlín 2009) ze slovenského originálu Rivers of Babylon (1991) přeložili Kristýna a Miroslav Zelinští

Šimko, Dušan: Esterházyho lokaj (Praha: Prostor, 2009) ze slovenského originálu Esterházyho lokaj (2000) přeložila Eva Josífková

Urbaníková, Eva: Stalo se mi všechno (Praha: Motto 2009) ze slovenského originálu Stalo sa mi všetko (2008) přeložila Eva Krejčová

Poezie

Leikert, Jozef: Zámlky (Třebíč: Blok, 2001) ze slovenského originálu přeložila Jana Štroblová

Kučera, Martin (ed.): Blýskání nad Tatrou / Subjektivní antologie moderní české poezie (Praha: Arista 2002) ze slovenských originálů vybral, uspořádal a přeložil Martin Kučera

Richter, Milan: Pět ročních období (Praha: Protis, 2002) ze slovenských originálů vybrala a přeložila Jana Štroblová

Hatala, Marián: Provazochodec (Praha: Akropolis, 2004) ze slovenského originálu přeložil Petr Skarlant

Kuniak, Juraj: Nadmořská výška 23 let (Kordíky: Skalná ruža – Praha: Slovensko-český klub, 2004) ze slovenského originálu přeložil Emil Charous

Gregor, Peter: Oheň z hořícího domu (Praha: Protis, 2005); výbor poezie; ze slovenského originálu Odniesť si oheň z horiaceho domu (1989) přeložil Jiří Žáček

Kolektiv autorů: Rytíři textových polí: antologie slovenské poezie postmoderny (Zlín: Kniha Zlín, 2005) eds. Jaroslav Šrank, Zoltán Rédey, Miroslav Zelinský; ze slovenských originálů přeložil Miroslav Zelinský

Feldek, Ľubomír: Slovák na Venuši (Praha: Primus 2006) výbor poezie ze slovenských originálů přeložil Jiří Žáček

Leikert, Jozef: Pominutelnost (Praha: Protis, 2008) ze slovenského originálu Pominutelnosť (2005) přeložila Jana Štroblová

Rúfus, Milan: Hudba váhavých slov (Praha: Protis, 2008) výbor poezie; ze slovenských originálů přeložila Jana Štroblová

Sandntner, Štefan: Žalář můj žaltář (Praha: Slovenský literárny klub v ČR, 2008) ze slovenského originálu přebásnil Martin Kučera

Dětská literatura

Hevier, Daniel: Nám se ještě nechce spát (Praha: Sid & Nero, 1995) pohádky na dobrou noc; ze slovenského originálu přeložila Jana Jelenová

Hevier, Daniel: Nám se zase nechce spát (Praha: Sid & Nero, 1996) pohádky na dobrou noc; ze slovenského originálu přeložila Jana Jelenová

Hevier, Daniel: Nám se ještě stále nechce spát (Bratislava: BUVIK, 1998) pohádky na dobrou noc; ze slovenského originálu přeložila Marie Vodičková

Hevier, Daniel: Říše AGORD (Praha: Amulet, 2001) příběhy pro děti; ze slovenského originálu přeložil Josef Brukner

Taragel, Dušan: Pohádky pro neposlušné děti a jejich starostlivé rodiče (Praha: Albatros, 2002) ze slovenského originálu Rozprávky pre neposlušné deti a ich starostlivých rodičov (1997) přeložily Kristýna a Johana Zelinské

Klimáček, Vilam – Tóth, Dezider: Noha k noze (Praha: Raketa v produkci nakladatelství Labyrint, 2005) ze slovenského originálu Noha k nohe (2005) přeložil Joachim Dvořák

Feldek, Ľubomír: Velká kniha slovenských pohádek (Praha: Reader's Digest Výběr, 2004) ze slovenského originálu přeložila Jana Štroblová

Slovenské beletristické originály vydané v českých nakladatelstvích nebo v Česku

Junas, Jozef: Moje blízke vzdialenosti (Praha: Petrklíč, 1993)

Rakytka, Ján: Detstvo ako sen (Praha: ASCO, 1994)

Tatarka, Dominik: Hovory o kultúre a obcovani (Praha: Ipeľ, 1995)

Gál, Róbert: Paradoxy a deštrukcie / Paradoxes & destructions (Praha: G plus G, 1997) paralelně slovenský a anglický text

Štrpka, Ivan: Medzihry / Bábky kratšie o hlavu (Praha: Torst, 1997)

Šimečka, Martin M.: Záujem (Praha: Torst, 1997)

Gál, Róbert: Paradoxy a deštrukcie II / Paradoxes & destructions II (Praha: G plus G, 1998) paralelně slovenský a anglický text

Tatarka, Dominik: Písačky (Praha: Ipeľ, 1998)

Tatarka, Dominik: Písačky pre milovanú Luteciu (Praha: Labyrint, 1999)

Feldek, Ľubomír et al.: Slovenská literatúra v Prahe 2000 (Praha: Slovensko-český klub, 2000) též české texty

Skalský, Vladimír: K tichu / Verše 1990–2000 (Praha: Slovensko-český klub, 2000)

Malota, Dušan (ed.): Plné gace / Umelecký almanach / Vydané k 25. výročiu zániku tvorivej skupiny Otcova rola prirodzenou cestou (Praha: Malota Media, 2002)

Kuniak, Juraj: Nadmorská výška 23 rokov (Praha: [Slovensko-český klub] – Kordíky: Skalná ruža, 2002)

Čársky, Viktor: Nahliadnutia dejinám pod sukňu (vzpomínky zpracovali Naďa Vokušová a Vladimír Skalský) (Praha: Slovensko-český klub, 2003)

Rakytka, Ján: Mladosť ako sen (Praha: Slovenský literárny klub v ČR, 2003)

Junas, Jozef: Zabudol som prísť (Praha: Petrklíč, 2004)

Skalský, Vladimír: Kľúčové slová: Praha, Slovensko, literatúra / Eseje ilustrované umeleckými fotografiami Petra Župníka (Praha: Slovenský literárny klub v ČR, 2004)

Vokušová, Naďa: Bez sukne a bez pasu, alebo, Ako rozbiť dúhu (Praha: Slovensko-český klub, 2004)

Szántová, Olga: Nežila som nadarmo / Osudy slovenskej novinárky doma a vo svete (Praha: Slovenský literárny klub v ČR, 2006)

Gál, Róbert: Manipulzácie (Praha: Concordia – [Bratislava]: Ars Poetica, 2005) aforismy

Kovalová-Kytková, Elena: Mŕtvi sa dívajú (Praha: Slovensko-český klub, 2007)

Feldek, Ľubomír: Homo politicus (Praha: Slovenský literárny klub v ČR, 2008)

Feldeková, Oľga: Fejtóny / Slovenským perom priVltave (Praha: Slovenský literárny klub v ČR, 2008)

Vyholená-Šípivá, Viola: Krivolaká prť je ku šťastiu / Zápisky Violy Vyholenej-Šípivej, rusovlasej blogerky so strunistými nohami (Praha: Slovenský literárny klub v ČR, 2007)

České beletristické texty psané slovenskými spisovateli

Junas, Jozef: Někdo mi stále chodí po životě (Praha: Petrklíč, 1994)

Junas, Jozef: Když lásky nelžou (Praha: Petrklíč, 1996)

Junas, Jozef: Planetárium duše (Praha: Petrklíč, 1999)

Gál, Fedor – Skálová, Dita – Zádorová, Markéta: Trojí svědectví (Praha: G plus G, 2000)

Gál, Fedor: Lidský úděl (Praha: G plus G, 2004)

Junas, Jozef: Do minulosti padáme pozpátku (Praha: Petrklíč, 2004)

Junas, Jozef: Zavržená láska (Praha: Petrklíč, 2007)

Gál, Fedor – Hanzlíček, Martin: Krátká dlouhá cesta (Praha: Nemo, 2008) reportáže, úvahy, autobiografické vzpomínky

(Registrována jsou pouze první vydání překladů.)

Lubomír Machala (1958) je bohemista, literární historik, vedoucí Katedry bohemistiky FF UP v Olomouci.

Simona Kukučová (1986) studuje bohemistiku na FF UP.

Obsah Listů 1/2010
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.