Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2010 > Číslo 1 > Libor Martinek: K jubileu těšínského Zwrotu

Libor Martinek

K jubileu těšínského Zwrotu

Polská menšina na českém Těšínsku vyvíjela a stále pěstuje poměrně širokou kulturně-osvětovou činnost. Má a měla vlastní vydavatelství, časopisy, menšinové školství a organizace. V prosinci 1949 začal na českém Těšínsku vycházet kulturně-společenský polský měsíčník Zwrot, jenž je vydáván dodnes a v posledním měsíci loňského roku si jeho čtenáři připomněli úctyhodnou šedesátku existence populárního periodika.

Když Zwrot čtu, uvědomuji si, že přeci jen existuje cosi jako literatura pohraničí, polský badatel by řekl možná „kresová“ literatura, nikoli ve významu východních, ale jižních „kresů“, zatímco pro takového F. Sokola-Tůmu, autora románu Na kresách (J. Albert, Praha 1928–1931, 2. vyd. 1934–1935), bylo české Těšínsko (Zaolzie – oba termíny se však zcela nekryjí) slezsko-severomoravskou periferií. Záleží tedy, jakou zaujímáte geografickou pozici pro svůj pohled a také jste-li uvnitř či vně regionu (viz eseje R. Putzlacherové nebo B. Trojaka na téma identity a polství, otiskované také ve Zwrotu, ale i v brněnském Hostu). Předpokládá se tím, že literatury pohraničí mají nějaká specifika oproti literaturám „vnitrozemí“? Vymezení onoho pohraničí by muselo vyplynout z výsledku analýzy literárních textů z území běžně jako pohraničí označovaného. Pod pojmem „pohraničí“ rozumí­me určitou fenomenologickou kategorii, jinak řečeno považujeme ho za část prožívaného světa, za součást lebensweltu. Právní, politické, ekonomické prvky hranice mě jako literárního historika zajímají do té míry, do jaké souvisí s empirickou skutečností každodenně prožívanou obyvateli pohraničí, a zároveň v té míře, v jaké jsou zobrazeny v literárním textu. Samého pojmu pohraničí užívám synonymicky s pojmem pomezí, přičemž jde o metaforu, která se denotativně vztahuje ke konkrétním prostorům a jevům, jako konotát se týká již určité situace a kulturně-psychologického pohledu, přítomného v současné evropské kultuře a situaci.

Zabýváme-li se krásnou literaturou s ohledem na její vztah k regionálnímu a lokálnímu písemnictví, na rozdíl od předchůdců (např. E. Rosnera, E. Korepty nebo W. Sikory) nemůžeme nevzít v potaz poetiky, literární směry a skupiny, jazyková a stylistická specifika. V porovnání s kulturními a sociálními antropology neberu v potaz texty, o něž se tato disciplína zajímá – různé texty zejména vzpomínkové literatury, vydávané příležitostně různými kulturními institucemi či sdruženími apod., v nichž dochází k ustavování češství či polství. Vzpomínkové texty tohoto typu nemají větší uměleckou (estetickou) hodnotu, zajímají nás jako literární vědce, až když jejich regionální a dokumentární verismus je umělecky přetvořen v literární dílo. Jinak řečeno, zajímají nás texty, které kromě problémů identity a s ní spojených významových kontextů manifestují zároveň svou literárnost (slovy R. Jakobsona). Přihlížím i k dílům vydaným časopisecky s ohledem na specifiku oběhu kulturních a literárních textů v regionu, který se realizuje především v malé vnitřní cirkulaci, méně pak ve velkém (národním, nadnárodním či mezinárodním) oběhu. Takové materiály nacházím na stránkách Zwrotu, který mám zásluhou třineckého novináře a beletristy K. Jaworského kompletní od prvního do posledního čísla. Mám tedy pro potřeby základního výzkumu co analyzovat a zdá se, že jde o běh na dlouhou trať. Dostává se mi také příležitosti se o své názory podělit se čtenáři Zwrotu. Také za tuto možnost dialogu patří tomuto kulturně-společenskému měsíčníku s dlouhou a záslužnou tradicí od opavského maratónce dík!

Libor Martinek

Obsah Listů 1/2010
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.