Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2011 > Číslo 1 > Jacek Kubiak: Murakamiho české dobrodružství

Jacek Kubiak

Murakamiho české dobrodružství

Zanedlouho vyjde první svazek nového románu slavného japonského spisovatele Harukiho Murakamiho 1Q84. Neopakovatelnou náladu Murakamiho knih budeme mít zase na dosah ruky. Tentokrát autor připravil milé, ačkoliv mimořádné překvapení českému čtenáři.

Tento nejpopulárnější současný japonský spisovatel má na celém světě velkou skupinu fanoušků, kteří jsou mu absolutně oddáni. Kupují všechno, co vzejde z jeho pera. Pokud se někdo prodral jeho předcházející knihou O čem mluvím, když mluvím o běhání, bude nadšen i románem 1Q84. Jenže to nepochybně není největší Murakamiho román. Z toho prostého důvodu, že je poněkud odvozený z předchozích.

Psát o něm dnes je trochu jako hodnotit oběd jen podle předkrmu. Četba prvního dílu ovšem dovoluje spřádat nápady o současném stavu ducha (pera?) autora Kafky na pobřeží. Teprve po vydání druhého a třetího svazku románu bude možné celou trilogii náležitě shrnout. Zůstaňme dnes výhradně ve sféře vychutnávání amuse gueule.

O Murakamim se už několik let mluví jako o potenciálním laureátovi Nobelovy ceny. Z toho důvodu se nepochybně ocitl v koutě. Musí totiž, i kdyby to nebyla jeho svobodná volba, právě nyní předvést celý svůj talent. A psaní pod tlakem obvykle nepřináší nejlepší výsledky. Po četbě prvního dílu 1Q84 lze jen říci, že si spisovatel drží fazónu. 1Q84 má dosti daleko ke knize The Wind-Up Bird Chronicle, nepochybně jeho nejlepšímu románu, ale zatím nepřeloženého do češtiny, Kafkovi na pobřeží nebo Dance, Dance, Dance (tituly knih zatím česky nevydaných uvádíme v angličtině).

I když člověk čte 1Q84 s podobnou dávkou potěšení jako předcházející knihy japonského tvůrce, převládá dojem déja vu. První díl trochu připomíná patchwork sešitý z předcházejících Murakamiho děl. Souběžné představení osudů dvou hrdinů v nelineárním vyprávění vychází z knihy Konec světa & Hard-boiled Wonderland. Není v tom nic odsouzeníhodného, ale ani nic originálního. Od začátku je zřejmé, že osudy obou se musí sejít. Samozřejmě přes dojem déja vu to nepřekáží ve sledování onoho propojování dvou zdánlivě paralelních, ale přitom tak odlišných lidských trajektorií. To je také závazná součást magie příběhů tkaných Murakamim.

Návrat do Manžuska vybavuje nacionalistické motivy z knihy The Wind-Up Bird Chronicle, pro všechny záhadná, tajemstvím zahalená sekta knihu A Wild Sheep Chase, jeden z prvních známých Murakamiho románů, a Dance, Dance, Dance. V Murakamiho tvorbě všudypřítomná všednost a osamělé večery hrdinů připomínají knihy Po otřesech, Na jih od hranic, na západ od slunce a Sputnik, má láska, a do jisté míry také Norské dřevo. Je příznačné, že slavné prosté pokrmy se objevují v prvním díle 1Q84 vzácně. Bez nich snad Murakami ani nedokáže budovat onu neopakovatelnou náladu. Při tak mnoha podobnostech s jinými romány se tedy snaží aspoň omezit jejich počet. Bude zajímavé, zda vydrží do konce trilogie.

Leitmotivem románu je analýza, jak došlo k tomu, že jsme ztratili vládu nad světem. Atomizace lidského života, oslabení a rozbití instituce rodiny a následující osamocení jednotlivce se objevovaly už roku 1984 (onom 1Q84). Odkaz na Orwellův Rok 1984 může vnucovat myšlenku, že drama jednotlivého člověka musí jít ruku v ruce s nedostatkem řádu – společenského, stejně jako státního, světového a zároveň s tlakem nových, patologických struktur, které vzniklou mezeru zaplňují. Japonsko vstoupilo jako jeden z prvních postindustriálních států do postmoderní éry, japonská společnost za to jako jedna z prvních zaplatila mohutnou daň. To je také připomenutí mementa z Norského dřeva, románu, který je často čten jako milostný, ale ve skutečnosti je to spíše dramatický portrét japonské společnosti v čase postmoderní mutace.

Bloudění hrdinů žijících v Japonsku roku 1Q84, to je předzvěst také našeho osudu z roku 2010 a 2011. Jsme společnost rizika, stavíme na křehkých základech hmotných i kulturních, učíme se, že žít musíme ze dne na den – stejně jako hrdinové Aomame a Tengo v roce 1Q84, bez jistoty, jaký bude zítřek a zda se dnešek skutečně odehrává dnes. Tato jistota ovšemže nebyla nikdy. Existoval však řád, který skýtal aspoň klamnou naději. Solidní základy víry nahradily sekty, na nejistotě budují své kariéry orwellovští Velcí bratři. I dosud stálý Měsíc se proměňuje. To je obraz roku 1Q84, který však není obyčejným rokem 1984. Putování časem a rozuzlování hádanek z 1Q84 bude pokračovat při četbě zbývajících dílů.

A kde je dobrodružství s Čechy? Nuže, východiskem románu je stejně tak prudká, jako tajemná proměna Aomame, která se odehrává pod vlivem Sinfonietty Leoša Janáčka z roku 1926. Mladá republika, nedávno osvobozená z rakousko-uherného útlaku, buduje kapitalismus. Sinfonietta, složená pro tělocvičné slavnosti a postavená na fanfárách, přenáší hrdinku do oněch dob a míst: Aomame si představuje mírný větřík na českých rovinách a uvažuje, co jsou to dějiny. Ale nezapomínejme, že se to odehrává v onom orwellovském roce 1984... Působením Janáčkovy hudby se spojují oddělené světa Čech a Japonska. Ale zároveň se dělí čas a... rok 1984 se stává románovým rokem 1Q84. Jak se propletou osudy obou hrdinů, poznáme zřejmě v dalších, do češtiny nyní překládaných dílech.

Ostatně je v románu ještě jeden, patrně neúmyslný prvek, který přibližuje Murakamiho Čechům. Část zápletky 1Q84 připomíná příběh „české Vietnamky“ Lan Pham Thi a jejího bestselleru Bílej kůň, žlutej drak.

1Q84 je esoterická četba. Jako všechna dosavadní díla Murakamiho. Ale právě díky fantastičnosti a tajemnosti se můžeme dozvědět mnoho o sobě. Bez ohledu na to, zda jsme Japonci, nebo Češi.

(Psáno podle polského vydání; Haruki Murakami: 1Q84, 1. část, Muza, Varšava 2010)

Jacek Kubiak

Čtěte také:

Knihy všech ročníků

Pavel Švanda: Kissingerovy názory

Obsah Listů 1/2011
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.