Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2011 > Číslo 1 > Stručně: Eva Dobšíková: Dílna lidskosti?

Eva Dobšíková

Dílna lidskosti?

Mezi vychovávajícím a vychovávaným musí vzniknout vztah důvěry, náklonnost a mějme odvahu říci i láska. Jarmila Zobačová učí na Základní škole v brněnské Merhautově třetí třídu, ve které jsou skoro všechny děti romské. Je jich patnáct. O práci se dělí s asistentkou, slečnou Mgr. Gabrielou Makovičkovou, ale to až odnedávna. První a druhou třídu učila bez asistentky – chyběly peníze na plat. Našli se ale studenti sociální pedagogiky, kteří pomáhají. Každá rodina má přiděleného studenta, který dochází, s žákem se učí, pomáhá s úlohami a spolupracuje s rodinou. Vyvíjí se vztah porozumění a společného úsilí. Romské rodiny nemají v tradici takovou záměrnou výchovnou péči. Dítě se účastní skoro jako rovnocenný člen rodiny života dospělých. Nebývalo zvykem pořizovat hračky, pastelky, leporela, kreslit, modelovat, povídat a hrát si. Pohádky si spíš povídali dospělí. Byty bývají těsné. Rodiče mívají malý zájem na školní úspěšnosti dětí a sami trpí nedostatečným vzděláním. Je nutno je pro spolupráci se školou získávat a naučit je chápat, jak je vzdělání důležité.

Jsou rodiny, kde se už spolupráce daří. Největším problémem v první třídě bývá nedostatečná znalost češtiny, většinou se děti ale ani romsky dobře v rodině nenaučí. Ve třídě Mgr. Zobačové část dětí neabsolvovala předškolní přípravu, ať v nultém ročníku, nebo ve školce. Dnes už to není poznat. Individuální péče a spolupráce s rodinami udělala divy. Na ZŠ mají tři paralelní třetí třídy. Děti si na sebe zvykají a spolupracují. Ty romské se učí podle stejného plánu jako v jiných třídách. Na žáky jsou tytéž požadavky, ale péče mnohem větší. Paní učitelka říká, že bez spolupráce s rodinou to nejde. Jezdí se na dovolenou, k moři, na školu v přírodě, udělali zájezd do Chánova, aby děti i rodiče viděli, jak rozdílně Romové mohou žít. Děti jsou při svém temperamentu každou přestávku v pohybu, většinou v zadní části třídy na koberci. Mají dvakrát tolik tělocviku než ostatní. A co je hlavní, ve škole se jim líbí, mají paní učitelku i její pomocnici považují za své spolehlivé, důvěrné, ale samozřejmě dominantní přítelkyně, které respektují.

J. Zobačová ve spolupráci s ČT vytvořila mnohadílný pořad Ptáčata – aneb Nejsme žádná béčka. Nedávno byl vyznamenán. „A co bude, paní učitelko, s dětmi z vaší třídy? Nezůstanou přece jen izolované? A jestli se propojí do většinové společnosti a budou dovednostmi a způsobem života na tom podobně jako ostatní, nebudou pouze ojedinělým důkazem, že výchova a vzdělání může během jedné generace udělat tenhle div, když se pro to vytvoří podmínky a dají se do toho lidé jako vy a vaši spolupracovníci?“ – Odpověď? Vlastně smutná, jen veliký otazník.

Eva Dobšíková

Obsah Listů 1/2011
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.