Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2011 > Číslo 1 > Stručně: Pavel Mertlík: Ke kořenům krize

Pavel Mertlík

Ke kořenům krize

Vydání nejnovější knihy Václava Klusoně Moderní korporace v soudobém kapitalismu (Karolinum, Praha 2010) nemohlo být načasováno lépe. Jejími tématy jsou vlastnictví, řízení a správa velkých obchodních společností (corporate governance). Finanční krize v USA a v dalších vyspělých zemích v letech 2007– 2009, jejíž dozvuky a důsledky stále pociťuje globální ekonomika i my a jež zdaleka není zažehnána, má kořeny právě v selháních velkých firem, začasté s globální působností. Povahu a příčiny těchto selhání analyzuje Klusoň ve své nejnovější práci.

Vydání právě v této době je však dílem souhry okolností. Není to rychlá reakce na probíhající dramatické události. V. Klusoň se problematice fungování firem a jejich vnitřních mechanismů, a to zvláště z institucionálního hlediska, věnuje desítky let. Na své nové knize pracoval již několik let před vypuknutím krize. Její předchozí verze vyšla jako studie Národohospodářského ústavu Josefa Hlávky při Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových a obdržela Cenu Milana Sojky za nejlepší studii vydanou Národohospodářským ústavem Josefa Hlávky za rok 2009.

Kapitalismus 20. a 21. století je hluboce rozporný ekonomický systém. Jeho sláva i jeho selhání jsou spojeny s velkými firmami. Ty mají typicky složitou vlastnickou strukturu, kde buď dominantní roli hraje podílník či skupina podílníků, kteří vlastní jen menší část firmy, nebo vůbec neexistuje dominantní vlastník – vlastnictví je rozptýlené. V takové situaci hraje klíčovou úlohu legislativa, zákony, které upravují práva a povinnosti podílníků, práva, povinnosti a složení statutárních orgánů společností, vztahy mezi podílníky, firmou a jejím řídicím aparátem.

Další složitost přináší sama velikost. Ve velké firmě není schopen řídit a kontrolovat všechny procesy jednotlivec, firma musí mít vybudovaný řídicí aparát. Ve firmách s tisíci, desítkami či dokonce stovkami tisíc zaměstnanců a s pobočkami či dceřinými společnostmi v mnoha zemích je přirozeně řídicí aparát velký a systém řízení složitý. Sama velikost firmy tak představuje problém: efektivní řízení kolosu je často obtížné, ne-li nemožné, a pravidelně vznikají různé vnitřní neefektivnosti. Ekonomové říkají, že firma se pohybuje pod hranicí produkčních možností. Takové prostředí je navíc živnou půdou pro zneužívání pravomocí, nepoctivé obohacování manažerů a zaměstnanců, korupci. Řídicí aparát velkých firem, jejich management, má vlastní zájmy, které zpravidla nejsou zcela totožné se zájmy vlastníků. Vzniká tak – řečeno opět jazykem ekonomické teorie – problém agentury, tj. situace, kdy principál – vlastník či vlastníci firmy – je závislý na svých najatých agentech – manažerech, kteří nad ním mají informační převahu.

Tyto jevy moderního kapitalismu byly poprvé systematicky popsány v klasické knize dvou Američanů, Adolfa Berleho a Gardinera Meanse, právníka a ekonoma, z roku 1932, nazvané Moderní korporace a soukromé vlastnictví, Modern Corporation and Private Property. Jejich práce je přirozeným východiskem i Klusoňovy knihy (jejíž název na ni ostatně zjevně odkazuje). Ekonomika a svět firem jsou však dnes – zejména v posledních dvou dekádách, charakterizovaných prudkým rozmachem globálních finančních trhů, jejichž růst se odtrhl od vývoje reálné ekonomiky – ve srovnání s korporátním světem 20. a 30. let 20. století mnohem komplikovanější. Nabízejí tak mnohem více prostoru pro různá selhání.

Kniha sleduje několik aspektů komplikovaného světa vnitřního života korporací. Prvním je odlišné právní prostředí – mezi legislativou a regulací v jednotlivých zemích existují velké rozdíly a zdá se, že odlišné právní systémy přinášejí odlišné, avšak pro každý systém typické problémy. Právní rovina se navíc střetává s typickými vlastnickými strukturami – v anglosaském světe je významné rozptýlené vlastnictví, v kontinentální Evropě se převážně vytvořilo vlastnictví koncentrované. Dalším jevem, který podrobuje práce V. Klusoně důkladné analýze, je odměňování ve velkých korporacích, zejména složité systémy odměňování založené na využití akciových opcí. Motivem jejich zavádění byla a je často snaha o dlouhodobou zainteresovanost manažerů na výsledcích korporace, v praxi však tyto systémy často vedly k perverznímu chování typu manipulace s vykazovanými hospodářskými výsledky nebo podpory růstu tržní ceny akcií v krátkém horizontu bez odpovídajícího růstu hodnoty firmy. Někdy pak vedly k přímým podvodům a zkreslování účetnictví. Výsledkem byly skandální krachy firem, jako např. v době prasknutí tzv. dotcomové bubliny (2000).

Odměňování ve firmách je často zdrojem krátkodobé orientace finanční motivace manažerů a zaměstnanců. Jde o jednání typu „po nás potopa“ – důležitý je letošní bonus, co bude za rok nebo za dva, manažery nebo zaměstnance nezajímá. Zvlášť ve finančních institucích je tento typ chování zničující. Praktické důsledky jsme mohli vidět za poslední tři roky v americkém hypotečním bankovnictví, pojišťovnictví, v investičních bankách, ale také (v modifikovaných podobách) v řadě evropských zemí – ve Španělsku, v Irsku, na Islandu.

Od analýzy systémů odměňování vede přímá cesta k analýze regulace a deregulace kapitálových trhů a služeb souvisejících s jejich fungováním, jako je audit a rating. To je další podstatný bod Klusoňova zájmu. Deregulace Clintonovy éry a odpor k regulaci trhů s finančními deriváty patří na seznamu viníků dnešní finanční krize velmi vysoko. Na kritickou analýzu fungování a selhání moderních korporací navazují závěrečné úvahy o možných cestách k zlepšení legislativy a regulace. Kniha rovněž obsahuje kapitoly věnované situaci v zemích střední a východní Evropy a specifickým zvláštnostem fungování firem s participací zaměstnanců na vlastnictví, řízení a hospodářském výsledku.

Václav Klusoň je jedním z doyenů české ekonomické obce, patří k nejvýznamnějším českým ekonomům starší generace. Obdivuhodné je, že navzdory kmetskému věku má stále co říci. Ba co více, zdá se, že právě v této době se dopracoval k nejhlubším rovinám ekonomického poznání a že jeho práce jsou stále lepší. Jeho knihy z posledního desetiletí, Instituce a odpovědnost (2004), Úvahy posttransformační (2008) i nejnovější, loni vydané Moderní korporace v soudobém kapitalismu přinášejí originální poznání české i světové ekonomiky a stále reagují na nejnovější trendy v světovém ekonomickém myšlení. Důležité je, že u Klusoně je ekonomie stále společenskou vědou, nikoliv bezhodnotovou technicistní disciplínou, přitom však poznatky soudobé „technické“ ekonomie absorbuje a tam, kde to je vhodné, je dovede využít. Klusoň je institucionální ekonom, jeho pohled na svět a vědecká metoda jsou pevně zakotveny v sociálně ekonomickém proudu ekonomie 20. století. Čerpají z Engliše, německého ordoliberalismu, amerických institucionalistů, ale i z důkladné znalosti klasické politické ekonomie a neoklasické mikroekonomie. Jen málo českých i světových ekonomů je dnes schopno podat moudrý, syntetizující, komplexní a zároveň vědecky (poznatkově) originální obraz současného světa; Václav Klusoň mezi nimi patří k nejproduktivnějším.

A ještě něco: jakkoliv je nejnovější Klusoňova kniha po odborné stránce špičkovým dílem, je zároveň srozumitelná, její výklad a jazyk jsou sdělné a přístupné i neekonomům. To je v době úzké specializace vědeckého jazyka, jenž je zpravidla za hranicí srozumitelnosti pro nespecialisty, sama o sobě významná hodnota. Knihu by si měl přečíst každý, kdo chce porozumět dnešní ekonomice, jejím rozporům a krizím.

Pavel Mertlík

Obsah Listů 1/2011
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.