Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2011 > Číslo 2 > Dopisy: Jak se změní arabský svět?

Jak se změní arabský svět?

Po tuniském prezidentovi padl i prezident Mubarak. Moc převzala armáda, nejen v Egyptě stát ve státě. A armádní špičky, velmi napojené na Mubarakův režim, přislíbily demokratizaci a svobodné volby. V Libyi nepokoje přerostly v občanskou válku i jinde v arabském světě padají dlouholeté modly. Co bude dál? Většina z nás „zná“ problémy místních lidí jen zprostředkovaně očima turistů. A hotelové luxusní rezidence jsou na celém světě stejné. Kdo by nepřál komukoliv na světě kouzla, ale často také těžkosti svobody a demokracie, nejlépe evropského střihu? Je však reálné něco takového očekávat? Obávám se že nikoliv. Nebo existuje někde v těchto zemích demokratický režim? Tam vždy vládli panovníci s téměř absolutní mocí, ať už se jejich funkce nazývala prezident, král nebo vůdce. Tu celkem lidumilný, jinde striktně absolutistický, vždy však vládnoucí pevnou rukou, spojenou silným stiskem s armádou. Pád monarchy doposud znamenal jen dvě varianty vývoje: buď na jeho místo nastoupil jiný takovýto vládce a převzal časem jeho vůdcovské manýry (jako kdysi Mubarak po Sadatovi), nebo zvítězila „demokracie“ islamistického střihu (jako v Íránu po pádu Rézy Páhlavího). Obávám se, že nic zásadně jiného nás teď asi nečeká ani v Egyptě, Libyi či jinde. Islamistická republika by bylo asi vůbec to nejhorší, co by mohlo celý Blízký východ potkat a zásadně i ohrozit mírové snahy a normalizaci vztahů s Izraelem. Pamatujete, jak „monarcha“ prezident Sadat jako první arabský představitel navštívil Izrael, vystoupil s projevem v Knessetu a uzavřel mírovou smlouvu? Udělal by něco takového islamistický demokraticky zvolený prezident např. íránského ražení? Demokracie není vždy jen evropská a monarcha není všude aristokrat typu anglické královny. Všude, kde se stane jakékoliv náboženství podstatou státní politiky, třeba i pod praporem demokracie, nakonec skutečné demokracie jako možnosti volby moc nezbude... Není možné zároveň zapomínat, že skutečným důvodem nepokojů byla a je především tristní ekonomická situace obyčejných lidí, bez ohledu na způsob vládnutí. A tady bude velká úloha pro EU i USA.

Jiří Němec

Čtěte také:

Jiří Němec: Salámová metoda?

Miroslav Klučka: Tak třeba káva

Obsah Listů 2/2011
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.