Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2011 > Číslo 2 > Stručně: Dagmar Vaněčková: O modrých rytířích, popartu, impresionismu

Dagmar Vaněčková

O modrých rytířích, popartu, impresionismu

Na první pohled divná věc? Ale ne, v členitých prostorách vídeňské Albertiny je možné hostit a vkusně oddělit různé projevy. Společnou charakteristikou je moderna, zárukou úrovně ředitel dr. Klaus Albert Schröder.

Jako první převzalo vládu nad Vídní modré jezdectvo. Ne na dlouho: od 4. 2. do 15. 5. Rozměrné plakáty v ulicích, ale i ve stanicích podzemky ohlašují mnichovskou skupinu Der blaue Reiter. Almanach pod tímto názvem vydali v r. 1905 Wassily Kandinsky a Franc Marc. Ke skupině náležela Kandinského družka Gabriele Münter, zastoupená na výstavě několika kresbami. V osmdesáti letech věnovala podstatnou část Kandinského díla mnichovskému muzeu Lenbachhaus. Se stovkami exponátů z vlastnictví Albertiny tvoří jádro výstavy. V omezeném rozsahu představena díla nám Čechům zvláště známého Alfreda Kubina (1877, Litoměřice, tehdy Leitmeritz. Dominantně je ovšem zastoupen Paul Klee. Nemohu pominout aspoň jeho akvarel Angelus novus z roku 1920 z majetku Izrael-Museum v Jeruzalémě. Zprvu inspiroval německého filozofa Waltera Benjamina v jeho Dějinně filozofických tezích, které sepsal pod otřesným dojmem z německo-sovětského paktu. Nejnověji černobílý anděl v obranné pozici proti přicházející bouři, ve velejemných liniích a zároveň ve stěží slovy vyjádřené naléhavosti objevuje se na úvod plamenné výzvy Stéphana Hessela (93) Rozhořčujte se! Diplomat, myslitel, spoluautor Všeobecné deklarace lidských práv, nás oslovuje: „To, co jmenujeme pokrokem, je tato bouře.“ (V minulých Listech o něm psal A. J. Liehm.)

Před léty měl samostatnou výstavu ve Forum Bank Austria další zde zastoupený Rus Alexej Jawlensky, zatímco Heinrich Campendonk, Lyonel Feininger, August Macke a Marianne von Werefkin budou známi spíše v kruzích odborníků. Dva autory dostihl osud na francouzské frontě. August Macke (1887–1914), narozený v Sársku, žil se ženou v Bavorsku a přidružil se k mnichovské skupině. V malování ho zaujala proměna přírodních úkazů, ale i portréty a zátiší, chodci v parcích a lidé postávající před výklady. Akvarely přivezl z cesty po Tunisku v doprovodu Paula Kleea a Louise Moillieta. Franz Marc (1880–1916), mnichovský rodák a spoluzakladatel Modrých jezdců, studoval na tamější umělecké akademii. Žil převážně na venkově a inspirovala ho zejména fauna. Jeho pozdější tvorbu ovlivnilo setkání s Kandinskym. Podílel se na přípravě Prvního německého podzimního salónu v duchu expresionismu. Marca proslavil Skicář z pole (válečného); 4. 3. 1916 zahynul v průzkumném nasazení u Verdunu.

*

Přeskokem do zcela jiného světa dívek, bonbonků a comics (Girls, Candies & Comics) kalifornského umělce Mela Ramose. Na dotaz po vernisáži, zda pochází z Latinské Ameriky, sdělil, že má portugalské předky. Ptala jsem se, zda obraz Planoucí pochodeň byl inspirován lidskými pochodněmi. Jana Palacha, Jana Zajíce, ani buddhistické mnichy z Vietnamu neznal. Ramos (1935, Sacramento) působí svěžím dojmem výtvarníka jdoucího s dobou. První obrazy z 50. let vznikaly za amerického abstraktního expresionismu, avšak on hledal vlastní cesty a věnoval se figurativní malbě. Na neutrálním pozadí se rýsují osamělé, poněkud zamlžené postavy. Naopak široce pastózní stopy štětce mají charakterizovat malbu západního pobřeží Států v 60. letech. Přichází období comicsu: Batman a Flash Gordon, ale i předchůdkyně Pin-up-Girls. Následuje pocta klasice. V reflexích se objevuje Goyova Maja Desnuda, Modiglianiho akty, z Mondrianovy barevné kompozice. Převažuje věrnost ústřednímu motivu tvorby: „Celé mé dílo je výrazem skutečnosti, že miluji ženy.“ Oslavuje krásu modelek, aniž by kriticky zdůrazňoval jednotlivosti. Ve stovce vystavených prací se vědomě odlišuje od současné albertinské výstavy Roye Lichtensteina Black and White z let 1961–1968. Ramos žije v kalifornském Oaklandu a španělském Horta de San Juan. Na výstavě v Albertině (18. 2.–29. 5.) se podílí Ústav pro kulturní výměnu v Tübingenu.

*

Vernisáž jsem nestihla, ale výstava obrazů Josefa Císařovského bude v děčínské synagoze až do 29. dubna. Tentokrát tvůrce mnoha cyklů, pedagog a disident, otec tří skvělých synů, manžel neúnavně pilné historičky Blanky, věnuje svůj originální styl pouze portrétům. Ota Pavel, Otto Gutfreund, Fedor Gál, Jean Améry, T. G. Masaryk, F. M. Dostojevskij, J. Hašek, E. Pound, R. Jeffers, S. Márai, Vladimir Tatlin, Samuel Beckett... Slova na pozvánce napsal autor, ale i jeho přítel z nejvěrnějších, spisovatel a literární vědec František Kautman. Pod Platónovým podobenstvím o jeskyni je podepsán Jiří Michálek, z dopisů Dubence (o Haškovi) je citován Bohumil Hrabal. Taková výstava by měla trvat měsíce, a ne pár týdnů!

Dagmar Vaněčková

Čtěte také:

Dagmar Vaněčková: Dvě žluté knihy

Galerie: Poznámky o světle a krvi

Obsah Listů 2/2011
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.