Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2012 > Číslo 1 > Eva Dobšíková: Dvanáct miliard?

Eva Dobšíková

Dvanáct miliard?

Onehdy jsem jela vlakem z Břeclavi do Brna. Jak tu bývala pěkná, úrodná pole po obou stranách trati! Radost pohledět. Vždyť jižní Morava bývala nazývána zahradou českých zemí – to kvůli vinicím, zelenině a ovoci. Hned po střední části Moravy, Hané, kde jsou i černozemní lány, jež poskytovaly největší množství cukrovky výborné kvality, sladovnický ječmen a vynikající pšenici na pečení chleba a koláčů. No a hned za tou požehnanou, úrodnou Hanou vynikala jižní Morava v úrodě zemědělských plodin a jejich zpracování. Kdo by neznal znojemské okurky a uherskohradišťské nakládané zeleninové směsi?

Cítím vzápětí, jak je ta otázka hloupá. Mladá generace tyhle české plody země a jejich zpracovanou podobu v našich vlastních konzervárnách Fruta už znát nemůže. Nedávno vzniklé hyper a supermarkety jsou zahlceny výrobky cizích zemí, často několikanásobně dražšími než naše vlastní ovoce, zelenina, květiny, mléčné výrobky. Naši zemědělci jsou z příjmových skupin na posledním místě. Musí omezovat výrobu, není jim dovoleno vyrábět tolik, kolik by chtěli a mohli. Úrodná půda kolem železničních tratí, měst a vesnic se stala staveništi.

Obrovské plochy jsou zastavovány kancelářskými budovami a obchodními monstry vlastníků z ciziny. Podél trati se tyčí třebas mezi Heršpicemi a Brnem množící se série řady chmurných šedivých budov – sklo a beton. Víc než rok jsou na nich cedule „For sale“. Byly tu potřeba? Kdo je potřeboval místo zeleně? Celá jižní část města je zaneřáděna obrovským provozem aut a vysokými budovami hypertrofujícího molocha spotřeby, včetně budov mnohdy záhadného určení. Betonová a dlaždicová spleť silnic pohlcuje chodce jako zabloudivší mravence.

Dálnice a nejen ty se hrouží jakoby do kanálů stěn, místy i do tunelů. Člověk přestal vidět při cestování přírodu a okolí, jímž projíždí. Je ponořen mezi beton, dlaždice – ty často dominují dokonce i v parcích – a jinou denaturovanou hmotu. Když je konečně dopraven do městské aglomerace, ocitá se v síti mimoúrovňových silnic a výškových budov. Deprese z tohoto akcelerujícího „pokroku“ na mne dolehla zejména při nedávné cestě autobusem do Vídně. Rychle naše civilizačně ještě „pokročilejší“ sousedy doháníme.

Tíseň a strach mne naplňuje při pomyšlení, čeho se dočkám za rok, za pět let, jak bude vypadat prostředí pro život člověka, až v něm budou muset žít naše děti a vnuci. Jak bude lidská bytost ztracena a stísněna uprostřed svého vlastního výtvoru? Tahle myšlenka mne tíží ještě víc po nahlédnutí do sousedního státu, který je ještě o krok dál v tom lidském spěchu odněkud – kam?

*

Je nás sedm miliard... Co na to říkáte? ptali se v Českém rozhlase různých lidí. Stanoviska k tomuto obrovskému rozmnožení lidstva na Zemi byla vesměs kladná. Také předpovědi vypovídaly, že se lidé budou dále rozmnožovat, i když pravděpodobně přírůstky obyvatel Země budou nižší. Náš počet poroste snad až do takových dvanácti miliard, a pak se snad zastaví. To prý proto, že všude bude materiální a vzdělanostní pokrok a je známo, že v zemích „blahobytu“ se stalo zvykem – až na výjimky, většinou v silně náboženských rodinách – přivádět na svět jen jedno, nejvýš dvě děti.

Co takhle zdroje potravin pro tolik náročných žaludků? Co produkce odpadků a zahlcení prostředí odpadem pevným i plynným? A co prostor pro ostatní živočišné druhy, který se už teď katastrofálně zmenšuje a je poškozován činností člověka? To platí i o druzích z říše rostlin.

Pravda, v pořadech ČT2 a v některých přírodovědných časopisech občas bývají publikovány informace o přelidněnosti planety a jejích důsledcích. Méně – „jak z toho ven“. Vzhledem k náporu reklam, které nabádají ke stupňování spotřeby všude a neodbytně, jsou takové informace varující člověka před bezhlavým jednáním jen kapkami v moři. Ekologové a jejich strana zůstávají na okraji zájmu spotřební společnosti.

Rychle klesá biodiverzita – ubývá ostatních druhů na Zemi. Člověk však ke zdravému fungování ostatní druhy potřebuje. Přirovnejme to třebas k letadlu, jež ke svému bezporuchovému letu potřebuje tisíce součástek. Zkusme postupně ubírat šroubků a matiček! V jedné chvíli nastane kritický bod, a letadlo se zřítí. My zvířecí obyvatele Země potřebujeme, ale oni nepotřebují lidi. Lidé žádnému druhu nikdy k ničemu dobrému nebyli – naopak. Ostatní živočichové a rostliny tu mohou žít bez nás, my bez nich ne.

Denně ubíráme ostatním jejich přirozené prostředí k životu. Kromě toho je hromadně zabíjíme. Vytváříme umělá, v přírodě k životu neschopná plemena. Extrémně vyšlechtěná jen k užitku člověka. Jednak pro potraviny, ale také jako hračky člověka. Živé zotročené, na člověku absolutně závislé hračky, které vnímají a cítí...

Jak dlouho ještě?

Eva Dobšíková, Brno

Obsah Listů 1/2012
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.