Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2012 > Číslo 1 > Miroslav Olšovský: Cestou mezi slovy (Rusko a Uzbekistán)

Miroslav Olšovský

Cestou mezi slovy (Rusko a Uzbekistán)

Básníci a jejich místa (19)

Místa východní Evropy a střední Asie, oblasti bývalého Sovětského svazu, kam jsem počátkem devadesátých let, když všichni začali mířit na Západ, začal jezdit, stála u zrodu několika mých básní, z nichž některé vyšly ve sbírce Záznamy prázdnot (Dauphin 2006). Mezitím se ona místa za těch skoro dvacet let v mé hlavě promísila s jinými a slila v celek, jenž se ve mně nenávratně rozpustil. Stal se mojí součástí, takže již nejsem schopen rozpoznat jednotlivé detaily. Zůstaly mi jen některé obrazy – rozbité ulice plné oprýskaných domů a pustá nároží ve Vilniusu, ve tváři opuchlí žebráci v ulicích Petrohradu či balvany omývané mořem u Solověckých ostrovů.

A možná si nevzpomínám na různá místa, která jsem navštívil, ale na to místo jediné, kterým procházím od svého dětství a které mění svou polohu a podobu, jako by ono místo jen střídalo své umístění, jímž vždy znovu kráčím. A přibývají další. Zdá se, že to jediné a skutečné místo se jmenuje svět.

Pokusil jsem se zasadit své básně z počátku devadesátých let zpátky do původního kontextu svých tehdejších poznámek, z nichž tenkrát vzešly, a poskládat tak nazpět cosi, co možná navždy zmizelo.

* * *

Solověcké ostrovy – šero bílých nocí – crčení deště – vlna za vlnou – údery, ztišení a údery – nárazy, rozmoklé dřevo – hliněná cesta přerušovaná pásy navozeného štěrku se mění v bláto a kaluže – rozmoklý kmen napříč – fragmenty dopisů, vzkazů, deníkových záznamů – roztrhané kusy slov – skvrny namísto písma – jména a jména – a tváře beze jmen – fotografie hrobů v lese u jezera – kříže mezi kmeny – útržky vět – kosti se vmrzly do půdy.

Solověcké ostrovy, červenec 1993

* * *

cestou mezi slovy,
mezi kameny a znaky,

míjím zvuky řeči,
drť písma, kusy slov

Záznamy větru, deště
Nárazy skutečnosti, drcení

Změť čar a skvrn
Klády překážek a slov

Míjím zvuky a rány,
zlomy řeči, obité kameny

Lomoz vět (zvuky, hlasy, stromy)
Lidé a představy

Skrze stín domu, vrzání,
dopadající déšť, trsy trávy

Každodennost řeči
Dotazy, zda-li

Návyky, obrysy věcí a
siluety postav, tvary

Myšlenky, které
Lidé, kteří

Do dřeně rozedřené
kusy slov

1993

* * *

Petrohrad – podchodem se rozléhá hudba a víření papírů – zdmi znějí kroky a klokotání řeči – na zemi hromada těl, která se škubou – od úst jim odpadávají kusy slov – skvrny moče – dřevěné nohy žebráka opřené o zeď – sedí ve špinavém kabátě na zemi a snídá zbytky chleba – vředy, rozpité fotografie na zemi – stará žena sesypaná k zemi, žebrá pro sebe a malou holčičku, která spí s hlavou na klíně – cáry mokrých novin – stojící postava ve tmě – ruce drží nápis prosící o pomoc – drť písmen.

Petrohrad, červenec 1993

* * *

Ve větru
listí
Hromady těl,
která se
škubou
Fragmenty

řeči
Klokotání
Změť slov,

která od úst
odpadávají
Trhání

Posouvání
Skvrny krve

1993

* * *

písmeny znamenám
cestu, kterou lemují
stíny (zchátralé
kameny Střepy),

staré knihy,
objemy ticha
Potrhané,
navlhlé listy,

dřevo Hlína
a hemžení,

vodou ztěžklá
písmena: čerň,
stopy Změti
beze jmen,

prachové skvrny
namísto řeči:

být navždy poznamenán
spatřeným
A smířen s ním

(déšť rozpíjí text,

čára,
bělost)
pláč

1993, Záznamy prázdnot

* * *

Samarkand – bolavé bodání světla a lámání stínu vytvářející na bílých zdech domů šikmé plochy a čtverce – vybledlé barvy, jako by se všechno dalo drolit na písek – ze země tryskající voda – stíny boří domy a noří jejich useknuté části do noci – náhlá oslnění přecházejí ve tmu – slepota a stín – a nárazy světla – jenom sluch zaznamenává pohyb lidí a čilý ruch na tržišti – hlasy, vyvolávání cen, hádky – modlitby a zpěv – osel táhne za sebou vůz a stín muže – sibiřský med, odstíny barev, třpyt věcí – hedvábí a nože – solné jezero v dálce – písek, trsy trávy, velbloudi – nedaleké kazašské hřbitovy připomínají vzdálená města.

Samarkand, červenec 1993

* * *

Po jakých cestách?
Trnitými roklemi
Údolími
Koryty vyschlých řek
Prašnými cestami
Úvozy
Po hřebenech
A po kamenech
Po hlíně udusané
Lesem
Travou
Vzduchem
Vodou
Tmavými ulicemi
Městskými bránami
Přes mosty
Přes řeky
Moře
Světem
Letem

1994, Záznamy prázdnot

Miroslav Olšovský (1970) vydal sbírky Záznamy prázdnot (Dauphin 2006; autorský výbor z básní 1990–2003) a Průvodce krajinou (Dauphin 2011), podílel se na vydání antologie literární a filozofické tvorby činarů Ten, který vyšel z domu... (Volvox Globator 2003). Básně a eseje o literatuře publikoval v A2, Pěší zóně, Souvislostech či Světu literatury. Pracuje ve Slovanském ústavu AV ČR.

Obsah Listů 1/2012
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.