Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2012 > Číslo 1 > Tomáš Tichák: Čert ví proč

Tomáš Tichák

Čert ví proč

Mnozí se shodují, že s nedávným odchodem velkých postav kultury a politiky cosi skončilo, nepanuje jen shoda co vlastně. Já bych řekl, že končí epocha, kdy se lidé podepisovali pod své názory, scházeli se na náměstí bez komiksových masek, kdy se volající do rozhlasu ještě nepředstavovali jako posluchač Karel z Moravy a anonymní byly nanejvýš dopisy. A že začíná éra, v níž budeme bloudíce svobodně anonymním kyberprostorem svět vidět už jen skrze makroekonomické ukazatele.

Všimněme si, že benefity, bondy, indexy, valy, deriváty a jiné sofistikované jevy, v době prvobytně poplatné primitivně shrnované do má dáti – dal, jsou tématy většiny zpráv. A že se tiše a nenápadně nejvlivnějším televizním pořadem stává Studio burza. Je totiž nejblíže zdroji, z nějž vše vyvěrá. Podobně jako bylo kdysi potřebné číst tiskový orgán ÚV KSČ, teď nás na cestě k zásadním informacím navigují finanční analytici. Vezměme třeba zprávu, kterou jsem si zapsal: „Mrazy působí na komoditní sektor, tento koš je ale v down trendu: plyn byl totiž přeprodaný a lze predikovat, že prorazí rezistenci a možná začne formovat nějaké dno. Pak snad dojde ke konexi vzhůru.“ Co je proti tomu prostoduchá předpověď počasí? Jistě, jako před čtvrt stoletím i teď je třeba ovládat specifický jazyk, kterým k nám Zasvěcení promlouvají. Odměnou ale pak mohou být třeba i žhavé novinky zahraničně politické: „Cena ropy kolísá, v Íránu jsou značné třenice.“ Anebo dokonce špetka východní filozofie: „Takové vydefinování nemůže být nějakou mantrou.“

Začíná převládat jistota, že fiskální pohled je konečně tím správným vědeckým světovým názorem. A taky že důležitější než třeba návyky hygienické jsou pro život člověka ty ekonomické. Vánoční svátky se zdály být Lidovým novinám vhodným časem, aby si posvítily na to, jaký vliv na vytváření správných instinktů mají pohádky. S pomocí Miroslava Svobody z Vysoké školy ekonomické podrobily analýze některé známé příběhy a dospěly k alarmujícímu zjištění, že „jsou plné špatných ekonomických návyků“. Například se ukazuje „naprosto nevhodné chování na trhu práce. Hlavní hrdinové pohádek získají poklady a štěstí většinou jen díky tomu, že jsou hodní. Vlastní tvrdá práce a přičinění se jim nedostává“. Některé dokonce vedou děti přímo k nezákonnostem, třeba pohádka O perníkové chaloupce „bezmála navádí děti, aby kradly cizí majetek. Když jsou v pohádce majitelkou daného obydlí chyceni a po zásluze potrestáni, je ona vykreslena jako zlá ježibaba“. Nebo chudák Trautenberk: „Kreativní podnikatel chce třeba podnikat ve farmacii – prodávat léčivé bylinky – nebo prodávat vodu z přehrady svého panství. Neschopní a líní zaměstnanci, spolčení s mocným sousedem Krakonošem, mu však házejí klacky pod nohy.“ Vrcholem bludů jsou podle citovaných expertů pohádkové předměty: „Oslík, z kterého se sypou peníze, by jistě způsobil hyperinflaci, ubrousek, který se sám prostírá, by zdevastoval zemědělce i potravináře.“ A vůbec nejhorší pohádka? Sůl nad zlato! „To, že dám přednost kilogramu diamantů před kilogramem soli, neznamená, že neznám správné hodnoty. Za normálních okolností sůl, které je dostatek, nemá přece takovou hodnotu jako drahé kovy. Takže Maruška byla úplně mimo,“ pozastavuje se ekonom.

Naštěstí nejsou všechny pohádky tolik škodlivé, například seriál My z Kačerova, v němž strýček Skrblík „nabourává stereotypní pohled na boháče jako na zlé a líné postavy“. Nejzářnější výjimkou je ale dle vědce ekonoma filmová pohádka Čert ví proč: „Král vyhlašuje zákonné platidlo a zavádí jeho nucený oběh výměnou za to, že Lucifer bude po dobu jednoho roku financovat chod hospodářství, respektive státní pokladny. Cenou je králova duše. Chudák král ve své neznalosti netuší, že ražba státních nekrytých peněz lidem vůbec nepomůže...“

Jenže co když je peklo akciová společnost na anonymní doručitele? – podotýkám zasvěceně.

Tomáš Tichák

Obsah Listů 1/2012
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.