Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2012 > Číslo 2 > Aleš Haman: Z generace literátů-osmdesátníků ubyl opět jeden člen

Aleš Haman

Z generace literátů-osmdesátníků ubyl opět jeden člen

Naše generace dospěla do věku, kdy jí zbývají především vzpomínky. K vlastním názorům jsme dospívali ve složitých podmínkách zlomu, kdy systém autoritativního režimu začínal korodovat a začaly se objevovat první náznaky volnějšího myšlení, které se jen nesnadno začínalo prosazovat v oblastech, jaké zdánlivě ležely stranou hlavního proudu dějin, nicméně jež byly pod pečlivým dohledem strážců ideologické čistoty. Sítem jejich perzekučních opatření sice úspěšně pronikaly názory a díla těch, kdo se odhodlali vstoupit do konfliktu s politickou mocí a rozhodli se publikovat své práce neoficiálně v podobě rukopisů nebo pod pseudonymy v cizině. Nicméně byla tu ještě řada intelektuálů, zejména z oblasti uměnovědy a literatury, kteří poměrně záhy pocítili strohé regule ideologického systému jako zábranu, jež překáží volnému rozvoji, a začali jeho pouta narušovat. Zpočátku, v druhé polovině padesátých let minulého století, se snažili setrvat v rámci diskursu, který určoval meze jejich vyjadřovacích možností, ale později si uvědomili obtížnost, ba nemožnost zachovat jeho rámec a počali obracet svou pozornost za jeho hranice. To vedlo ke konfliktům s mocí, které je v konečném důsledku v některých případech vyháněly do emigrace.

To byl také případ estetika Květoslava Chvatíka, který nás nedávno bohužel opustil. V druhé polovině padesátých let jako začínající uměnovědec vstoupil na stránkách měsíčníku Nový život do diskuse o socialistickém realismu. Již na počátku následujícího desetiletí však zaměřil svou pozornost na pole moderního umění. I když se stále pohyboval v mezích povolených pro odborný diskurs, záhy narazil na potíže ideologické povahy. To bylo tehdy, když do jeho odborného obzoru vstoupila problematika české (a později i světové) avantgardy.

Knihou Bedřich Václavek a vývoj marxistické estetiky otevřel problematiku moderního umění (na niž již dříve upozornil jiný jeho vrstevník a přítel Milan Kundera), do té doby pohřbenou pod nánosem ideologických schémat socialistického realismu. Tady začí­naly estetikovy problémy, které se mu dařilo řešit do období, kdy v souvislosti s relativním uvolněním duchovního života mohl uplatňovat své názory v dobových časopisech, zejména v Orientaci. V prostředí příznivém pro myšlenkový rozvoj nalezl Chvatík živnou půdu ve snahách příznačných nejen pro něho, nýbrž i pro řadu generačních druhů, totiž ve snahách oživit ideologickým tlakem umrtvenou tradici českého strukturalismu. Tehdy se vrátil k svému tématu ve spisku Strukturalismus a avantgarda a v dalších pracích a studiích věnovaných těmto otázkám. V té době také uspořádal záslužný výbor z prací jedné ze zakladatelských osobností tohoto uměnovědného směru Jana Mukařovského (Studie z estetiky). Ještě poměrně dlouho se mu v době normalizace, do začátku osmdesátých let, dařilo překonávat ideologická omezení, která následovala po porážce reformních tendencí po sovětské okupaci.

Strukturalismus pro něho zůstal plodným tématem i v době, kdy odešel do emigrace. Po obtížných začátcích zakotvil v Konstanci, kde se dostal do kontaktu s předními představiteli kontinentální literární vědy. Tehdy se objevilo i jeho pojednání Tschechoslowakischer Strukturalismus (1981), jedno z nejobsažnějších pojednání o tomto směru vědeckého myšlení, které vyšlo v Mnichově. V emigraci se významně účastnil kulturního života českých exulantů a pokračoval v prohlubování a obhajobě českého pojetí strukturního přístupu k umění a literatuře, zejména v konfrontaci s úspěchy strukturalismu francouzského. Tehdy lze také u něho sledovat narůstající pozornost k současné české beletrii – souborně jeho články věnované moderní domácí i exulantské literární tvorbě vyšly po listopadu ve svazcích Pohledy na českou literaturu z ptačí perspektivy (1991) a Melancholie a vzdor (Čs. spisovatel 1992). Preferovanými autory se stali pro Chvatíka dva moderní moravští prozaikové: Milan Kundera a Jiří Kratochvil. O díle prvního stačil napsat knihu Svět románů Milana Kundery – vyšla u nás ve dvou vydáních (1994 a 2008) –, bilancující románovou tvorbu jednoho z mála českých autorů, kteří se v jednadvacátém století stali klasiky světové literatury; o Kratochvilovi mu bylo dopřáno napsat jen menší studii Pán příběhů (2008), v níž vzdal hold zejména fabulační vynalézavosti tohoto autora.

Možnost osobně poznat Květoslava Chvatíka jsem měl jen za letmých setkání na různých literárních konferencích po roce 1989; blíže jsme si byli v korespondenčním a telefonním styku za jeho pobytu ve švýcarském Kuessnachtu a později v Monaku. Obvykle v pátek se ozval u mne doma telefon a v něm se jeho jemný hlas ozýval s otázkami po událostech v současné literatuře. Vyměňovali jsme si názory na různé tituly a jevy v literární teorii, estetice i v českém literárním životě, o němž chtěl být zevrubně informován. V mnoha oblastech (postmoderna, soudobé umění) jsme shledávali podobné, ne-li shodné kritické názory, přestože někdy se mezi námi strhla i polemika (například o Kratochvilův román Avion). Škoda, že nám nebylo dopřáno přímé setkání, o kterém jsem s ním hovořil nedlouho po jeho bohužel tak krátkém návratu do Čech. Jeho odchodem ztratila naše estetika i literární kritika osobnost, která si v těchto oborech získala trvalé uznání nejen pro odborné znalosti, nýbrž i pro svůj vstřícný a nezištný vztahem k lidem.

Aleš Haman

Obsah Listů 2/2012
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.