Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2012 > Číslo 2 > V. Burian, T. Tichák: Jaroslav Šabata, odchod přítele Listů

Václav Burian, Tomáš Tichák

Jaroslav Šabata, 2. 11. 1927–14. 6. 2012

Odchod autora a přítele Listů, nositele ceny Pelikán 2008

„Můj důraz na to, že úspěch by neměl být uctíván, že nemůže být naším soudcem a že bychom se jím neměli nechat oslňovat, a zvláště má snaha ukázat, že se v tomto postoji shoduji s učením křesťanství, by neměly být špatně pochopeny. Nemám v úmyslu podporovat postoj „být z jiného světa“... A je jistě možné spojovat postoj nejvyšší zdrženlivosti a dokonce pohrdání světským úspěchem ve smyslu moci, slávy a bohatství se snahou udělat na tomto světě to nejlepší... nikoliv pro samotný úspěch či pro naše ospravedlnění historií, ale pro tyto cíle samy. (...) Jsme... vyzýváni k obětem a zároveň ujišťováni, že tím uděláme skvělý obchod. Podstoupíme oběti, říká se, ale získáme tím čest a slávu. (...) To je pochybná morálka doby, v níž se přikládá význam jen malé menšině a v níž se nikdo nestará o obyčejné lidi. Je to morálka politických a intelektuálních aristokratů, kteří mají naději dostat se do učebnic dějepisu. Nemůže to být patrně morálka těch, kdož dávají přednost spravedlnosti a rovnosti... Nespočetné množství lidí právě tak úctyhodných či ještě lepších bude vždy zapomenuto.“ (Karl Raymund Popper, přel. Jan Novotný)

Také na to bychom se teď chtěli zeptat a také na to jsme mysleli, když jsme v těch nekrolozích, které připomínaly kádrové posudky, četli, že jako politik příliš neuspěl. A trpce se nám vybavovala jména politiků obecně považovaných za úspěšné. Nám se totiž zdá, že Popperova slova mimořádně vystihují Šabatův přístup k dějinám a lidem. Kdybychom mu však citát přečetli, jistě by se neurazil, ale skoro jistě by měl výhrady. Snad by vysvětlil, že slovo úspěch nemá jen jeden význam? Snad by připomněl, že jím kritizované i hájené Pražské jaro úspěšné bylo, a ne Brežněv? Snad by se ohradil: Charta 77 a Pražská výzva a Hnutí za občanskou svobodu přece byly úspěšné: Německo se sjednotilo, sovětské impérium padlo a nové vztahy s Ruskem jsou přese všechno otevřené, a tedy nadějné; a buď jak buď žijeme v demokracii; trh vysvobodil mnoho tvořivého, třebaže jeho svoboda má mít meze. Možná by se prostě ohradil: že se za vítěze považuje. Ale myslel by i na ty, kteří zapomenuti budou, přes všechnu dobrotu. Jistě by si byl přitom věcně vědom, že sám v každých pořádných dějinách Střední Evropy bude.

Snad je potřebný odstup, aspoň zeměpisný, aby o něm promluvil někdo tak jako na pohřbu německý sociální demokrat Gert Weisskirchen? Nebo Aleksander Kaczorowski, polský novinář a znalec československých poměrů? Ten uvedl na svém blogu výběr ze Šabatových myšlenek takto: „Měl jsem v úmyslu napsat krátkou vzpomínku na něj, ale když jsem nahlédl do poznámek z našeho rozhovoru v roce 1998, tedy před čtrnácti lety, došel jsem k závěru, že nejlepší vysvědčení si vystavil sám – svým životopisem a tím, co mohl sdělit.“ Polský sociolog Kacper Szulecki napsal v magazínu Kultura Liberalna: „Jeho intelektuální odkaz (prozatím) zůstává málo znám (...) a jeho nositelem budou spíše generace mladších politiků, publicistů a aktivistů než bohužel nepočetné texty a rozhovory... Z nich však vysvítá konzistentní politická a filozofická koncepce, která rozhodně dokládá, že označovat ho za ,jednoho z nejvýznamnějších poválečných českých intelektuálů' není v žádném smyslu přehnané.“

Jaroslav Šabata obdržel in memoriam vysoké státní vyznamenání. Rytířský Velitelský kříž s hvězdou Řádu za zásluhy Polské republiky mu udělil Bronisław Komorowski.

Budeme se snažit mít i napříště na paměti jeho slova, která budete číst dále: „že hlavní pro lidský druh je schopnost navázat a navazovat: schopnost tvořit alianci nejen s těmi, kdo žijí, ale i s těmi, kdo již odešli.“

Václav Burian (1959) a Tomáš Tichák (1957) jsou redaktoři Listů.

Jaroslav Šabata

Čtěte také:

Rozhovory s Jaroslavem Šabatou I.
Jaroslav Šabata: O volnověreckém dialogu

Obsah Listů 4/2012
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.