Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2013 > Číslo 3 > Karel Kosík: Pozdrav Dominiku Tatarkovi

Karel Kosík

Pozdrav Dominiku Tatarkovi

Psáno v roce sedmdesátých narozenin významného nepoddajného slovenského spisovatele; vyšlo v Listech před třiceti lety (4/1983). Připomínáme v roce 100. narozenin Dominika Tatarky.

-red-

Když mocnáři po druhé světové válce rozkrojili starý kontinent vejpůl a nerozdělitelný celek se rozpadl na dva nepřátelské tábory, zvané Východ a Západ, zdálo se, že osud střední Evropy, tohoto citlivého srdce lidstva, je navždy zpečetěn. Střední Evropa měla napříště přicházet v úvahu pouze v propočtech generálů jako potenciální válčiště a zbrojní skladovací prostor.

Nestalo se tak. Brzy se rozpoznalo, že Středoevropané jako Kafka, Brod, Musil, Freud, Mahler předjímali ve svých dílech osudy a otřesy celé Evropy a že svět se zpožděním prožíval úzkosti a zmatky, na něž upozorňovali. Ale tenhle objev střední Evropy jako jednoho z duchovních center světadílu přichází opožděně, již jen jako historické konstatování. Éra oněch slavných jmen, k nimž by bylo možno připojovat další, končí druhou světovou válkou.

Otázka tedy zní: prokázala střední Evropa i po druhé světové válce svou duchovní moc a mohutnost, a prokázala to činy? Má ona velká generace Čechů, Rakušanů, Němců, Maďarů a Židů, kteří to předvídali a předjímali, důstojné pokračovatele?

V této perspektivě vidím Tatarkovu Obec boží – karteziánský model, který rozpoltil skutečnost na subjekt a objekt, z přírody učinil předmět exploatace a svět zredukoval na perfektně fungující systém potřeb a fabrikování, tento model, který se stal druhou přirozeností lidí, a realizuje se proto nejen na jedné a na druhé straně, ale také skrze zaslepený boj obou nebo všech stran, tento všeobecně přijímaný model je základní příčinou krize. Má-li se lidstvo zachránit, je třeba obratu. Nikoli obratu, který v přeměně světa provádí záměnu, a provádí ji jako redukci světa na systém, ale osvobozujícího obratu, který zachraňuje svět jako mnohorozměrnost, jako dějící se svobodu.

Snad čerpá Tatarkova vize ze stejných zdrojů, z jakých vycházela hudba Janáčkova a pozdní tvorba Emila Filly: někde v hlubinách člověka a lidstva, dochovaných ve střední Evropě ještě na Moravě a na Slovensku, je skryta životodárná představa o boji a vykoupení, o uctívání a slavení, o dočasnosti člověka a věčnosti jeho dobrého díla, o vypravěči, který ve svých příbězích překonává osamělost lidí a stává se jedním ze strůjců pospolitosti smrtelníků a bohů, země a světelnosti, tedy toho, čemu Řekové, když mluvili o hudbě, říkali TETRAKTYS a pro co by mělo lidstvo, až provede osvobozující obrat, pojmenování: svět.

(S využitím digitálního archivu Dušana Havlíčka)

Karel Kosík

Obsah Listů 3/2013
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.