Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2013 > Číslo 4 > Antonín Rašek: Jak vidí budoucnost američtí zpravodajci

Antonín Rašek

Jak vidí budoucnost američtí zpravodajci

Středisko bezpečnostní politiky UK věnovalo v diskusi s členy bezpečnostní komunity pozornost páté zprávě National Intelligence Council (NIC), která vyšla v prosinci. Stopadesátistránková publikace Global Trends 2030: Alternative Worlds shrnuje poznatky amerických zpravodajských služeb o možných směrech vývoje do roku 2030. NIC poskytuje podklady pro koncepční rozhodnutí americké vlády; jistě ovlivňuje i jiné vlády a subjekty. Výhledy nejsou jen extrapolacemi známých trendů, ale na základě analýzy je modifikují a identifikují trendy nové.

Zpráva považuje za nejvážnější riziko růst bohatství jednotlivců, institucí a zemí vedoucí k prohlubující se sociální diferenciaci, potvrzuje přesun moci ve světě z jednoho centra na více zemí, koalic či sítí center, dokumentuje stárnutí populace, růst migrace a urbanizace a problémy se zdroji vody, potravin a energie. Kolem roku 2030 může být voda větším zdrojem konfliktů než nerostné bohatství a energie. Už i proto, že do roku 2030 přibude k sedmi miliardám lidí jedna další. Zpráva varuje i před hrozbou sucha ve východní Evropě, a to v prostoru východního Polska, západní Ukrajiny, části Rumunska, Bulharska a na západ i poblíž českých hranic. Ohrožena může být zejména jižní Morava,

Spojené státy ztratily vedoucí roli; udržují si však sílu v měnové a ve vojenské oblasti. Vytvoření více center může přispět k diversifikaci a vyšší odolnosti světové ekonomiky, ale stejně tak může zkolabovat. Mnohé závisí na postavení finančního kapitálu, čemuž se zpráva příliš nevěnuje, alespoň v dostupné verzi. Složitý vývoj lze očekávat ve východní Asii, kam USA přesunuly těžiště zájmu. Vzhledem ke stavu přírodního bohatství bude životně nezbytný návrat k šetrnosti, snižovat porodnost primárně tam, kde chybějí zdroje.

Hrozbou stále je, že se zbraně hromadného ničení dostanou do rukou nestátních subjektů. Z dvou set zemí jsou ve čtvrtině vlády totalitní či autokratické, zvláště na Středním východě a v jižní Asii. Přesun zájmu USA do oblasti Číny znamená, že Evropa bude muset převzít odpovědnost za vývoj v Africe, což se již projevilo v průběhu tzv. arabského jara a v Mali, a to při americké rezervovanosti.

Vývoj Ruska bude ovlivněn tím, jakou strategii bude bývalá supervelmoc preferovat, zda integraci do mezinárodního systému a zmírňování hrozby ozbrojeného konfliktu, nebo bude pokračovat v relativní izolaci a nedůvěře. Rusko má obavy i z rychle rostoucího potenciálu Číny i čínského zájmu o zdroje na ruském Dálném východě a na Sibiři. Západ se zvláště obává, zda Rusko nevyužije sílu k intervenci v postsovětském teritoriu a zda potenciál USA a NATO bude tomu schopen čelit.

Vyústěním jsou čtyři scénáře. Pozitivní vývoj závisí zejména na spolupráci USA s Evropou a Čínou. Nelze naopak vyloučit, že se Spojené státy mohou stáhnout ze světové scény, Evropa může mít problémy dostat se z recese a zejména v Asii zintenzivní riziko válek. Důsledkem může být extrémní zvyšování nerovností mezi zeměmi i v jejich rámci; to může vést k enormnímu napětí, k decentralizaci světa, v němž budou mít rozhodující roli nové technologie a nestátní subjekty. Nevylučuje to ani těžko předví­datelné hrozby, jako jsou pandemie, rychlé klimatické změny, jaderné a kybernetické války a sluneční bouře nebo kolaps EU, rychlá ztráta moci USA a nejistota vývoje v Číně při její demokratizaci jako důsledku ekonomického rozvoje.

Kdy se i my dočkáme podobných kompetentních výhledů?

Antonín Rašek

Obsah Listů 4/2013
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.