Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2013 > Číslo 6 > Jan Novotný: Dvě stavby v Římě

Jan Novotný

Dvě stavby v Římě

Všechna sláva polní tráva. Na Foru Romanu se po staletí mezi chátrajícími a na materiál rozebíranými chrámy, paláci a sloupovími popásaly krávy. Z monumentů připomínajících triumfy císařů se zachovaly jen ty, které posloužily jako podstavce pro sochy světců. Z velkých staveb přežil skoro bez újmy jen Panteon, který se dal snadno použít jako křesťanský chrám. Původní vnitřní vybavení bylo nahrazeno oltáři, časem přibyl Rafaelův náhrobek a rakve prvních králů sjednocené Itálie.

Zvenčí není Panteon příliš nápadný. Mladý kolega, který mě Věčným městem provázel, mi říkal, že mu stále dělá potíže cestu k němu ve spleti uliček najít. Velkolepost Panteonu člověk plně procítí, až když vstoupí dovnitř a obrátí oči k nebesům. To může opravdu učinit: kupole, která je podle bedekrů dodnes největší nezpevněnou stavbou tohoto druhu (Římané už znali cosi jako beton), je otevřena do vesmíru. V noci jí do chrámového prostoru dopadá světlo hvězd, za deště proudy vody. Stavba tak vyjadřuje spojení člověka s vesmírem a „vznešenost přirozenosti“, máme-li užít slov českého básníka.

Nápis na průčelí chrámu připisuje zásluhu o jeho postavení vojevůdci a trojnásobnému konzulovi Agrippovi. Za svou dnešní podobu však vděčí císaři Hadrianovi, který ho nechal po požáru přestavět. Císař byl znalcem a milovníkem architektury a mohl jistě podobu stavby ovlivnit. Svou velikost (uznávanou historiky) potvrdil tím, že na rozdíl od zvyklostí císařského i papežského Říma nevyužil příležitosti k vlastní oslavě.

Oknem do vesmíru byla dovršena myšlenka Panteonu, vyjádřená již jeho názvem. Říše směřující k všelidskému sjednocení nechce opomenout žádného z bohů. Je připravena zahrnout do sebe vše, co zahrnuje vznešenost a budí úctu.

Do značné míry se zachovalo také Koloseum, patrně i proto, že bylo pro svou robustnost téměř nezničitelné. I ono by mohlo být chápáno jako ztělesnění myšlenky sjednocení a vznešenosti. Mohlo se v něm shromáždit a případně zhlédnout a vyslechnout svého císaře na sedmdesát tisíc Římanů.

Co se však v Koloseu dělo, na tom se bedekry i historikové více méně shodují. Na život a na smrt tu bojovali lidé s lidmi i se šelmami. Ty také sápaly pachatele zločinů (mnohdy asi jen „ideových“). Mými průvodci po Římě byli i velcí autoři od Tacita po Moraviu. Byl mezi nimi i J. S. Machar, který, jak aspoň sám píše v knize Řím, prováděl po městě ruskou anarchistku. Obdivovatel antiky a odpůrce jedu z Judeje pociťoval v Koloseu jakési rozpaky a zastal se jej před moralizující křesťanskou kritikou – prolévání krve patří nerozlučně k člověku a trvale ho vzrušuje, jak to vidíme i v moderním světě, v jeho tisku a umění.

Tato obrana mě neuspokojila. I v řeckém dramatu jde o prolévání krve, ale je rozdíl sledovat se vzrušením Oresteiu a gladiátorské hry. Ostatně V záři helénského slunce obsahuje dojemnou báseň o slonech, jejichž pobíjením chtěl kdysi hry zpestřit a vydobýt si tak přízeň lidu Pompeius. Ti však v aréně odmítli bojovat a projevili svůj protest pozvednutím chobotů a troubením. Jak píše Machar (zdroj jeho inspirace neznám), římský lid pohoršila Pompeiova zpupnost. Vraždění slonů přerušil a v celé události spatřoval neblahé znamení. To ale neznamená, že by zavrhl samotnou ideu her.

Římské období antiky vzbuzuje odedávna protichůdné pocity. Mně se za pobytu v Římě takové pocity vtělily do dvou staveb: Panteon a Koloseum.

Jan Novotný

Obsah Listů 6/2013
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.