Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2014 > Číslo 1 > Václav Žák: Za Vladimírem Mikulem

Václav Žák

Za Vladimírem Mikulem

Začátkem prosince zemřel významný právní vědec Vladimír Mikule. Peripetie jeho života ukazují, jak si dějiny dokázaly s osudy některých lidí pohrát. Mikule se narodil těsně před druhou světovou válkou. V době komunistického převratu mu bylo jedenáct let. Je tedy jasné. že se na represích počátečního budování komunismu nemohl žádným způsobem podílet. Do veřejného života se zapojil až v rámci Pražského jara. Po vojenské okupaci v roce 1968 musel na začátku normalizace – spolu s řadou svých kolegů – Právnickou fakultu opustit. S pomocí přátel našel místo v České pojišťovně. Ačkoliv byl pouze řadovým pracovníkem, získal si uznání pro své odborné právnické znalosti i pro svůj charakter.

Chartu 77 nepodepsal, ale podílel se na vypracování dokumentů a stanovisek, které Charta přijímala k problémům lidských a občanských práv, především na obsáhlém rozboru československého právního řádu z hlediska mezinárodních paktů o lidských a občanských právech, které Československá socialistická republika tehdy ratifikovala.

Po listopadu 1989 se stal předním právním expertem Občanského fóra a patřil do první skupiny kooptovaných poslanců Federálního shromáždění. V něm byl zvolen předsedou ústavněprávního výboru a měl velkou zásluhu na tom, že ještě před volbami v létě 1990 Federální shromáždění schválilo základní zákony pro vytváření demokratického právního státu. V oněch volbách byl opět zvolen do Federálního shromáždění a stal se znovu předsedou ústavněprávního výboru. Měl velký podíl na přijetí Listiny základních práv a svobod.

O Mikuleho se vzhledem k jeho spolupráci s disentem zajímala Státní bezpečnost. V době zvýšené lustrační bdělosti a hledání vnitřního nepřítele se Mikuleho jméno objevilo v „seznamech“. Reagoval na to tím, že se vzdal poslaneckého mandátu, a i když vyhrál soud, do politiky se už nevrátil. Soustředil se na svou vědeckopedagogickou práci a na roli experta. Dlouhá léta byl místopředsedou Legislativní rady vlády. Vypracovával expertní posudky, psal komentáře, působil na Katedře správního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Mezi významné posudky patřila například analýza právního postavení církevního majetku, kterou psal s Vladimírem Kindlem pro vládu ČR v době vlády sociální demokracie. S kolegy z fakulty psal komentáře k Ústavě i k zákonu o Ústavním soudu.

Jeho dlouholetý přítel Zdeněk Jičínský o něm řekl: „Právo pro něj bylo hlavní náplní života. Chápal ho jako svůj občanský úkol, jako službu veřejnosti. Nešlo mu přitom ani o peníze, ani o mediální slávu či publicitu. Naprosto nezištně pomáhal všem, kteří se na něj obraceli s prosbou o radu, až to některým jeho přátelům připadalo, že se nechává zneužívat.

Nebyl to však jednostranný odborník, úzce zaměřený na svůj obor. Vladimír Mikule byla vskutku renesanční osobnost se širokými kulturními zájmy. Jako duchovní člověk se zajímal o antickou a východní filozofii, o historii a krásnou literaturu. Velmi rád měl hudbu. Byla radost se s ním setkávat a hovořit o těchto tématech. V mnohdy úmorné šedi každodennosti byla taková setkání s ním svátkem v duši.Vladimír Mikule byl člověk veskrze poctivý a čestný i v osobním životě. Měl rád svou ženu i celou rodinu. Z rozhovorů s ním vím, jakou posilou proti bolesti a strádání, jež mu působila těžká nemoc, byla péče a láska, kterou mu prokazovali v těchto posledních fázích života.

Vladimír Mikule byl bezpochyby velkou osobností našeho právního života, ale především to byl dobrý člověk. Ti, kdo ho znali, ho měli rádi a drželi ho v úctě. Za redakci Listů bych dodal, že jsme v něm ztratili jednoho z nejvěrnějších čtenářů. Vladimír považoval Listy za něco zcela mimořádného v současné časopisecké produkci. Skutečně upřímně děkoval za každé číslo, které při všem svém vytížení pečlivě četl. Bude nám scházet.

Václav Žák

Obsah Listů 1/2014
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.