Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2014 > Číslo 4 > Knihy

Knihy 4/2014

Posúvanie hrany

– Štefan Kuzma (1952) je autorom troch románov, no zdá sa, že ťažisko jeho tvorby predstavuje poézia. Jeho najnovšia zbierka formálne a obsahovo nadväzuje na predchádzajúcu knižku Blázniví anjeli. Tá, ilustrovaná fotografiami Ivana Čanigu a rozdelená do piatich kapitol (Obrus v duši, Vylúčenie ciest, Algoritmus vnímania, Presakovanie, Príťažlivosť noci), opäť potvrdzuje viac menej známe fakty: z hľadiska čitateľskej recepcie ide o menej prístupnú, občas až nepoddajnú lyriku, a to najmä pre vysokú mieru abstraktných spojení, rozvíjajúcich napríklad biblické motívy a témy. To, čo ju zároveň robí atraktívnou, je podmanivá obraznosť, prirodzená muzikalita a tvarová vyvá­ženosť, pri ktorej sa autor už tradične spolieha na kaskádovito budovanú metaforu a dynamiku opakovaných adjektív i činných a trpných príčastí. Kuzmovo intenzívne písanie o živote a jeho intenzívne žitý život v písaní sú univerzálnymi posolstvami, v ktorých sústavne znejú existenciálne tóny v trojuholníku pojmov Pamäť, Čas a Priestor. Podľa básnika treba všetky tri jednostaj obnovovať zoči-voči zabúdaniu, ľahostajnosti a ľudskej deštrukcii. V záujme zmysluplnejšieho Života a navzdory čoraz častejšie sa pripomínajúcej Smrti. Úloha poézie či literatúry, vôbec – umeleckého aktu, je tu viac než zrejmá a mnoho ráz sprostredkúva skúsenosť, že naše poznanie sa rodí z bolesti, pochybností a zo smútkov. „Nezamlčať nič, čo sa vo mne stráca,“ píše Kuzma v jednom zo zdanlivých protirečení. „Zdanlivých“ aj preto, že práve on nielen posúva, ale predovšetkým trochu zjemňuje ľudské, nezmieriteľne hranaté bytie.

Štefan Kuzma: Posúvanie hrany,

Trio Publishing, Bratislava 2013, 94 s.

-mh-

Karlovi Skalickému k 80. narozeninám

– Sborník k osmdesátým narozeninám Karla Skalického obsahuje mnoho autorů (různých vyznání a přesvědčení), oborů a témat – teologických, filozofických, politických a hospodářských, literárních, historických, a to v črtách, studiích i osobních vyznáních. Jsou tu texty obecné či světové i příspěvky, které se věnují jubilantovu rodnému kraji; také ty však na jednotlivém případu ukazují něco obecnějšího. Snad chybí ne-li jubilantův životopis, tedy alespoň podrobnější kalendárium jeho života a díla. Jsou to však všechno pěkné narozeninové dary jednomu z největších a nejinspirativnějších současných českých myslitelů a duchovních. (Doufejme skromně, že třeba pracuje na svých memoárech.)

Církev a společnost. Karlovi Skalickému

k 80. narozeninám, uspořádali Pavel Štěch a Roman Míčka, JČU, Teologická fakulta, České Budějovice 2014, 300 výtisků.

-vb-

ZajeŸdzimy kobyłę historii

– Nyní sám sebe označuje za politického outsidera, zůstává však autoritou – pro kolegy historiky a zájemce o historii, pro část mládeže hledající své občanské místo v Polsku a ve světě; a ovšem trvá jeho mimořádné místo v poválečných dějinách středoevropských snah o svobodu. To, co znamenalo – i jako emblém, jako jedno jméno za všechny – u nás jméno Václava Havla, znamenala v Polsku jména Karola Modzelewského, Jacka Kuroně a Adama Michnika. Karol Modzelewski se narodil roku 1937 v Moskvě a vyrůstal v prostředí zasaženém stalinskými represemi; jeho nevlastní otec, který ho vychoval, byl na přelomu 40. a 50. let ministrem zahraničí „lidového“ Polska. V roce 1964 se stal Karol Modzelewski s J. Kuroněm autorem Otevřeného dopisu straně, zakládajícího dokumentu „revizionistického“ hnutí. Je také autorem názvu velkého odborového hnutí Solidarnośc a vlivným spolutvůrcem její organizační formy (r. 1980). Polský vlastenec vzpomíná: „Před odjezdem do dětského domova [1941] jsem nejen nevěděl o existenci jiných jazyků než ruštiny, ale ani o existenci nějakých jiných národů. A tak jsem si ovšem neuvědomoval ani to, že existuje ruský národ.“ Podobně – jako vynikající faktograf i analytik, navíc se smyslem pro humor, o sobě píše: „Podobně jako Jacek Kuroň jsem byl vychován v přesvědčení, že vězení nobilituje. Zdi a mříže byly důležité dekorace a pouta důležité rekvizity v divadélku mé mladické obraznosti.“ Dost důvodů číst tyto vynikající paměti. Navíc – nekončí spokojeností vítěze a obranou dosaženého, ale zpytováním vlastního života i otázkami po spravedlnosti v posledním čtvrtstoletí.

Karol Modzelewski: ZajeŸdzimy kobyłę historii.

Wyznania poobijanego jeŸdŸca,

Iskry, Varšava 2013, 440 s. (a obr. příloha).

-vb-

Neukáznění a neangažovaní

– Autor knihy, která vznikla z disertační práce, hned v předmluvě přiznává, že původní představu o zpracování syntézy dějin KSČ musel opustit, když poznal obtížnost takového úkolu. Místo toho se zaměřil na dějiny „zdola“, na budování stranické disciplíny v Jihomoravském kraji, zvláště na Znojemsku, v prvním poúnorovém období. Výsledek je objevný a užitečný. Stojí za to zopakovat stupnici tvrdosti trestů, jež k utužení kázně v KSČ sloužily: a) napomenutí, b) stranická důtka, c) stranická důtka s výstrahou, d) odvolání z veřejné funkce, e) zbavení stranické funkce, f) ztráta členství, g) vyloučení ze strany. V knize se dovíme o regionálním pozadí jevů obecnějších, procesu s Rudolfem Slánským a dalšími čelnými představiteli strany, mezi nimiž byl i vedoucí tajemník KV KSČ v Brně Otto Šling. (V jejich případě se bohužel ukázalo, že stupnice trestů sedmým stupněm nekončí.) Ústřední linii však představují v archivech nalezené příběhy dnes již neznámých členů strany a místních funcionářů. Vypovídají o lidských slabostech, které často nelze spoutat žádnou disciplínou a vůči nimž nebyli imunní ani ti, kteří měli disciplínu udržovat. Plyne z toho nejen to, že komunistická strana ani v nejtemnějších časech své vlády nebyla monolitem, ač se jím být snažila, ale že se dokonce, jak autor připouští, již v letech 1951 a 1952 začaly rýsovat počátky její eroze.

Václav Kaška: Neukáznění a neangažovaní.

Disciplinace členů Komunistické strany

Československa v letech 1948–1952,

Ústav pro studium totalitních režimů a Conditio Humana, o. s., Praha – Brno 2014. 292 s.

-tt-

Café Museum

– Něco, co u nás nemá obdoby: jednak začal psát v novinách a hovořit v televizi o vaření a kuchyni v 90. letech v čase, kdy se u nás ještě zdaleka na všech programech nejedlo, nevařilo, nehýkalo a nenadávalo k tomu, kdy ještě česká média vůbec netrklo, jaký to může být obchod. Dělal to ve svém, nikoliv koupeném „formátu“. K tomu je intelektuál. O kuchyni píše na pozadí historie a vlastní četby o ní i četby beletrie. Má rád krajinu formovanou dějinami a památky; sám jí poněkud je svou středoevropsko-posthabsburskou nostalgií, která myslím u nás poněkud přešla. Tedy přesněji: asi přešla zbytečná nostalgie po monarchii, a zvláštní zájem o Střední Evropu se ani nenarodil. I proto je dobře, že tato ukázka polské inteligentní populární kultury byla přeložena.

Robert Makłowicz: Café Museum, přeložil Pavel Weigel, Nakladatelství Dokořán, Praha 2014, 176 s.

-vb-

Knihy všech ročníků

Obsah Listů 4/2014
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.