Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2014 > Číslo 5 > Knihy 5/2014

Knihy 5/2014

Sto důležitých věcí, které nevíte (a ani nevíte, že je nevíte). Matematika všedního dne

– Po sérii velkých knih o všem i o ničem se fyzik a přibližovatel vědy vrhl na miniatury. První série (další stovka je věnována sportu a její vydání se připravuje) je věnována podivuhodným projevům matematiky v běžném životě. Za některé vděčíme pouze přírodě, za jiné technickému pokroku. Všimli jste si například, že jsou stožáry elektrického vedení obvykle sestaveny z trojúhelníkových prvků, a položili jste si otázku, proč tomu tak je? Proč je skoro vždycky rychlejší fronta, ve které nestojíme? Proč může prach, v malém množství téměř nehořlavý, vyvolat katastrofální požár? Jak se co nejefektivněji a nejpohodlněji bránit při nákupech hromadění drobných? Může mít fotbalový turnaj pravidla, při nichž bude v jisté situaci pro jedno mužstvo výhodné chránit soupeřovu branku před vlastním gólem? Proč mohou mít skvrnitá zvířata pruhovaný ocas, ale pruhovaná zvířata skvrnitý ocas mít nemohou? Jaké rozměry papírů umožňují nejhospodárnější zmenšování a zvětšování kopií? To je ukázka problémů, jimž se autor – jako obvykle s jasností, vtipem a přiléhavě vybranými motty – věnuje. Některé jeho nálezy – o volbách, rasové segregaci či globální vesnici, která je zmenšeným obrázkem lidstva – jsou pozoruhodné i z politického hlediska. Nakonec rada: Nepokoušejte se přečíst knihu naráz, nemusíte ji ani číst popořádku: otevírejte si ji náhodně, jako si berete kousky ovoce či cukroví.

John D. Barrow: Sto důležitých věcí, které nevíte (a ani nevíte, že je nevíte). Matematika všedního dne, přeložil Jaroslav Drahoš, Dokořán, Praha 2013,

301 s., cena 298 Kč

-jn-

Literatury a žánry v evropské dimenzi

– To Sir, with Love... Profesoru Karlu Krejčímu jeho vděční studenti... Je potěšující, když se v záplavě lidového čtení objeví ve vybraných knihkupectvích titul, který nesleduje komerční cíle; kniha komparatistických statí Karla Krejčího je především výrazem úcty mladších kolegů a žáků k profesorovi, jehož pedagogická kariéra byla násilně ukončena v roce 1958. Patřila jsem k posledním studentům, kterým profesor Krejčí v socialistických 50. letech přednášel českou literaturu 2. poloviny 19. století, a byly to přednášky nezapomenutelné. Mluvil spatra, jen občas nahlédl do kartiček s poznámkami, a bylo potěšení mu naslouchat, nemluvě o tom, že jeho informace nepodléhaly proměnám času. V té době, jak trefně poznamenal jeden kolega, nás s českou literaturou novověku seznamoval na naší fakultě jeden marxista, jeden idealista a jeden pozitivista. Ten poslední byl právě profesor Krejčí. Násilné přerušení kariéry čtyřiapadesátiletého nadaného pedagoga znamenalo citlivou ztrátu pro literární vědu, a pražská polonistika, která od dob prof. Mariana Szyjkowského (1883–1952) představovala jedno z předních pracovišť v tomto oboru, se po odchodu K. Krejčího už nikdy nevzpamatovala. Vydání téměř padesátky statí, představujících 55 let Krejčího tvůrčího období, považuji za vysloveně záslužný čin, protože pamětníkům připomíná výraznou osobnost české filologie 20. století a příslušníkům mladších generací umožňuje seznámit se s šíří rozhledu literárního vědce, jehož práce, napsané svěžím jazykem, ani s odstupem doby neztratily nic na své zajímavosti.

Karel Krejčí: Literatury a žánry v evropské dimenzi, Slovanský ústav-Euroslavica, Praha 2014, 664 s.

-hostovská-

Prach duše aneb Kouzlo našeho vědomí

– „Nelehkým problémem je vysvětlit, jak může nějaká entita tvořená výlučně fyzickou hmotou – jako třeba lidská bytost – zakoušet vědomé pocity. Problém je složitý, protože nám coby subjektům takových pocitů připadá, že tyto pocity mají vlastnosti, jaké dokáže sotva vykouzlit sama hmota.“ To říká autor, filozoficky orientovaný psycholog, v úvodu ke knize, v níž se složitého problému nezalekl a pokouší se pohnout s jeho řešením, o které se marně snažili největší duchové. Začíná fiktivním příběhem: mohla by umělá inteligence přišlá k nám z vesmíru, vybavená dokonalými teoretickými i technickými nástroji, ale sama postrádající vědomí, pochopit, že něco takového jako vědomí existuje a má vliv na chování svých nositelů? Autor si klade dva cíle: jednak vymyslet aspoň náznak teorie, co je vědomí a jaký je jeho vztah k mozku, jednak ukázat, jak vědomí úspěšně zvyšuje šance svých nositelů na přežití (takže jeho rozvoj dobře ladí s darwinismem). V celém díle dodržuje slib z úvodu, že kniha nebude příliš vědecká (i když četba určité úsilí a obeznámenost s filozofickým pozadím vyžaduje). Mám pocit, že zvláště v druhé části autor až nečekaně uspěl – a ukázal, že pro některé úvahy je přiměřenější jazyk umění než jazyk vědy. Ve třetí, spekulativnější části knihy se autor dotýká i problému nesmrtelnosti duše a svobodné vůle. Po prvním přečtení si na trvalejší zhodnocení knihy netroufám – mohu jen říci, že mi poskytla silný intelektuální i estetický zážitek a že se k ní budu vracet.

Nicholas Humphrey: Prach duše aneb Kouzlo našeho vědomí, přeložila Kateřina Ctiborová,

Dybbuk, Praha 2012, 269 s., cena 288 Kč.

-jn-

Zlodejka kníh

– S knihami tematicky čerpajúcimi z príbehov druhej svetovej vojny akoby sa roztrhlo vrece. Dvojnásobne to platí o führerovi. Ten sa v priestore umeleckého prekladu stáva temer módnou postavou a jeho fúziky bezmála fetišom vydavateľských grafikov, a to v oblúku, na ktorého začiatku je hoci románová paródia Už je tady zas od Nemca Timura Vermesa (pražské Argo) a na konci povedzme Edgar Feuchtwanger s knižným memoárom Môj sused Hitler (bratislavské Trio Publishing). Medzi tými knihami má výsadné miesto medzičasom sfilmovaný bestseller Zlodejka kníh od Austrálčana Markusa Zusaka. Román vyšiel ako reprint v českom i slovenskom preklade, čo len potvrdzuje, že slovenský umelecký preklad je už svojbytnou, čitateľmi na Slovensku rešpektovanou disciplínou. Zlodejka kníh je kompozične dômyselným a poeticky vyrozprávaným príbehom tragickej časti ľudských dejín, ale i príbehom tých, čo aj v najodľudštenejšej dobe nestrácajú zmysel pre morálnu povinnosť. Rozprávačom a komentátorom príbehu je Smrť. Alegorická postava, plná irónie, krutosti i krutej pravdivosti: „Nenosievam kosák ani kosu. A čierny plášť s kapucňou len vtedy, keď je zima... Chcete vedieť, ako naozaj vyzerám? Našepkám vám. Kým budem pokračovať, dívajte sa do zrkadla.“ Vie však prejaviť aj súcit. Napríklad so Židmi, ktorých vedú do koncentračného tábora. Ľudí už dôverne pozná: „Z akéhosi dôvodu sa umierajúci vždy utiekajú k otázkam, na ktoré poznajú odpovede. Azda preto, aby aspoň vo chvíli smrti mali pravdu.“ Pozná hlavne deštruktívnu podstatu ľudského spoločenstva. Vie, že sa dočká, že ľudia budú znovu a znova márnivo nakladať s vlastnými životmi a so životmi iných, a tým jej uľahčovať prácu. No zavše sa nájde ktosi, kto jej ju na chvíľu sťaží. Napríklad hrdinka knihy, deväťročná Liesel Memingerová, ktorá v januári 1939 pricestovala k náhradným rodičom na predmestí Mníchova. Dievča je celoživotná „odborníčka na prežívanie“. Plaší Smrť, odháňa ju od seba a od iných. Tým, že sníva nad ukradnutými knihami a spieva aj v najhlbšej tme, keď už sa zdá, že ošklivosť v človeku neodvolateľne zvíťazila nad krásou v ňom.

Marcus Zusak: Zlodejka kníh,

preložil Vladislav Gális, Ikar, Bratislava 2014, 480 s.

-mah-

Zavři oči, otevři pusu

– Román Jany Červenkové není jen příběhem vztahu dvou lidí na historickém pozadí československého poválečného dvacetiletí, společenské změny a otřesy osudy hrdinů přímo ovlivňují a vplétají se do nich. Kniha je ale psaná jakoby lehkým perem a přístupným jazykem. Po čase čtenářského půstu mi připomněla, že literárně umělecké prostředky mohou zprostředkovat obraz doby výstižněji než vědecká studie. A také že sebepromyšlenější historický román nenahradí vyprávění autora – autorky, jež píše o tom, co sama prožila a procítila.

Jana Červenková: Zavři oči, otevři pusu,

Doplněk, Brno 2014, 248 s.

-tt-

Knihy všech ročníků

Obsah Listů 5/2014
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.