Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2014 > Číslo 5 > Viktor Tichák: Krátké věty s tím, že už nestačí a

Jazyk

Viktor Tichák

Krátké věty s tím, že už nestačí a

Novinářským trendem je stále větší měrou snaha o srozumitelnost textu pro lidskou masu. Praktická úloha: Zamyslím se nad právě ukončenou první větou tohoto článku a napadá mě, že ji tedy zhruba (minimálně) padesát procent populace musí přečíst dvakrát až čtyřikrát, aby porozumělo její výstavbě, a tedy jejímu smyslu. V čem jsem udělal chybu? Zaprvé, chybí akční sloveso – skladební dvojice snaha je trendem není adekvátní pro upoutání pozornosti a k dešifraci, nahradíme tedy slovesem snažit se. Zadruhé, věta je přespříliš dlouhá a rozvitá, musí se zkrátit a „oholit“, zbavit zbytečných sedmých pádů a slovesných vazeb. Výsledkem je: Novináři se pořád víc snaží být srozumitelní pro všechny. Je už dostatečně mediální?

Zkracování souvětí na věty jednoduché jako v příkladu „Lobbista Ivo Rittig byl v sobotu večer propuštěn na svobodu. Dalším pěti obviněným v kauze tunelování Oleo Chemical navrhl žalobce vazbu. Celkem má být propuštěno pět z deseti obviněných.“ (idnes.cz, 27. září 2014) a v dalších devětadevadesáti procentech současných novinových článků už nás nepřekvapuje, sami však takové věty v mluveném projevu nepoužijeme, spojíme je samozřejmě do souvětí. Ale je možné, že budou ve snaze předžvýkat nám informační stravu, jako se dnes běžně předpéká pečivo, větné podtitulky novin brzy předpřipraveny k pochopení nejen jednoduchými větami, nýbrž třebas jen oblíbenými klíčovými slovy, ve výše zmíněném případě snad „Rittig propuštěn – vazba pro ostatní – celkem 5 propuštění“, nebo dokonce lépe „Rittig – propuštění – tunel – vazba“, abychom zbytečně nemuseli číst věty a neubírali si tím léta života (teprve když nás slova zaujmou, přečteme si pár holých vět v článku a v ideálním případě se podíváme na obrázek, čtyři až pětkrát větší než text).

Paradoxně ale toto osekávání souvětí v zájmu srozumitelnosti ubírá výpovědím na zajímavosti. Stačí si najít jakýkoli návod či kuchařku pro žurnalisty typu „Volte krátké věty s jednoduchou stavbou, jasně, přesně, stručně, ale BARVITĚ; složitá souvětí = ztráta orientace; [...] nikdy trpný rod“ (medialnikurzy.cz) apod. Jak ale psát věty stručně a barvitě? Novináři se pak přece jen s cílem najít kompromis uchylují k souvětím, ovšem nejjednoduššího typu – kromě samozřejmých předmětných vět uvozujících nepřímou řeč užívají spojení vět hlavních, v souvětí by ale měly být maximálně dvě věty. A v rámci kýžené stručné barvitosti si opět mediální jazyk vymýšlí nové, mnohdy nesmyslné prostředky.

Krásným příkladem je mediální boj proti nejčastějšímu českému slovu, spojce a. V hodinách slohové výchovy do nás hustili, že se slova v textu nemají opakovat, takže stojíme před řešením rovnice se třemi podmínkami: Potřebujeme barvitost + chceme věty spojovat slučovacím poměrem + nechceme opakovat slova. Výsledkem je těžký úkol, najít spojce a co možná nejvíce synonym.

V repertoáru ostatních spojek určených pro kopulační spojení vět nic nenajdeme: spojky iani věty spojují velmi kostrbatě, spojka nebo je lepším kandidátem, má ale specifický význam vylučovací. Český jazyk je ovšem studnicí bezednou, a tak si novináři našli hned dvě alternativy. První možností je spojka přičemž jako ve větě „Strážníci si s ním promluvili, přičemž muž se jim mezi řečí přiznal, že zabil svoji manželku,“ (Právo, 21. 1. 2009) přičemž význam spojky přičemž má být „a zároveň“, „a přitom“ – tím pádem je pak snad zbytečné dodávat ve zmíněné výpovědi „mezi řečí“, protože by mělo být jasné, že se to stalo „přitom, co si s ním promluvili“. Jasné to ale není – přičemž ztrácí své „zároveň“ a zůstává pouze a.

V současné době ještě progresivnější je spojení s tím, že, které, ač mající vlastní význam, se začíná používat opravdu absurdně, jako výraz synonymní s a,přičemž nebo s a dodává, že: „Rozhodl o tom městský soud v Praze v předběžném opatření s tím, že reklama klame zákazníky,“ (Aktuálně.cz, 6. 12. 2005) nebo ještě krásnější příklad: „Je to ta část, která se vždycky při průtoku 450 kubíků staví, řekl Hudeček s tím, že meteorologové předpokládají, že v pátek a sobotu už nebude pršet.“ (novinky.cz, 29. 5. 2014) Nakolik je tato věta srozumitelná, posuďte sami s tím, že mně osobně se to jeví zvráceně.

Viktor Tichák

Obsah Listů 5/2014
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.