Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2014 > Číslo 6 > Viktor Tichák: Kudy a kam vlaky nejedou

Jazyk

Viktor Tichák

Kudy a kam vlaky nejedou

Uživatelka 7kraska píše na fóru rodina.cz: „Slyšela jsem to poprvé na nějakém jednání, kde jedna ženská furt říkala: ‚Takhle to musí být a přes to nejede vlak.' Snažila jsem si to představit jako nějaký strom spadlý přes koleje, přes který ten vlak prostě nepřejede.“ A není to zdaleka jediný názor lidové tvořivosti, kterak vysvětlit záhadné úsloví přes to nejede vlak. Na tuto úvahu mě přivedla improvizovaná anketa u hospodského stolu, kde dokonce vyhrála možnost, že přes to vlak jede. Následný sběr dat a názorů mě velmi překvapil, na serveru ankety.stylove.com se podobného průzkumu zúčastnil větší vzorek populace, bezmála 500 lidí, z nichž se 58 % ztotožnilo s možností, že přes to vlak nejede, 18 % si myslelo, že jede, 15 % toto úsloví nikdy neslyšelo, 6 % je to jedno a necelá 3 % si myslí, že to není dobrá anketa.

V důsledku je tedy jasné, že se ta poslední tři procenta mýlí, a přes to (ne)jede vlak. Z hlediska laického užívání jazyka lze myslím poměrně jednoduše vysvětlit oba přístupy. Když totiž vlak jede přes něco, má to v češtině v zásadě dva významy – buď jede přes Českou Třebovou, nebo přes větev ležící v kolejišti. Nejdůležitějším dílčím významem zkoumaného úsloví je totiž ona fatalita děje, kterou chceme jedoucím vlakem podtrhnout. Přes to jede vlak by se tedy teoreticky dalo obhájit – jazykový obraz by měl podobný význam jako soudní rozsudek nebo výsledek aukce, potvrzený úhozem kladívka. Nákladní vlak s šestaosmdesáti vagóny toto potvrzuje ještě obrazněji, když přes ono rozhodnutí přejede, a tím ho zpečetí.

Nicméně je pravda, že je opravdu správně možnost přes to vlak nejede. Věrohodné vysvětlení uvádí poradna Národní knihovny, že jde o přenesení omezenosti železniční sítě pouze na koleje – když někam koleje nevedou, nejede přes to vlak a nic se s tím nenadělá. I v němčině je ekvivalentem da kommt kein Zug mehr, tedy tam už se žádný vlak nedostane. Dala by se tak podpořit i další hypotéza, že jde o rčení vzniklé v době výstavby železnic, kdy zákon nedokázal přimět majitele půdy, aby odprodali své pozemky, přes které měla železnice vést, a tak pokud se opravdu pevně rozhodli neprodat, doslova přes to nejel vlak.

Ať tak či onak, význam dnes není úplně jasný, a jak je pro náš český jazyk typické, začal si s úslovím hrát: „Chceme postup, přes to nejede vlak, tvrdí plzeňský útočník Holec.“ (hokej.idnes.cz, 17. března 2014) Důležité je, co totiž znamená to to: Jde o děj, který vlak svou (ať už jakoukoli) jízdou potvrzuje – tedy v citované pasáži fakt, že postup chtějí, nikoli postup samotný. Mezifází je možnost: „Přes církevní restituce u lidovců nejede vlak, říká Daniel Herman“ (rozhlas.cz, 1. listopadu 2013), kde můžeme alespoň částečně přiznat církevním restitucím dějovost, Herman chtěl svým výrokem zdůraznit, že jsou jednání o církevních restitucích uzavřenou kapitolou, přesto však existuje prostor pro další interpretace, například že lidovci trvají na schválení nebo i zamítnutí církevních restitucí, sloveso totiž chybí.

A existují zajímavější příklady: „Přes termín 15. dubna nejede vlak. Archeologové potvrdili termín pro ukončení svého výzkumu;“ (mbnoviny.cz, 28. února 2014), „Přes referendum pro nás nejede vlak;“ (ods.cz, 14. ledna 2012) nebo dokonce název facebookové skupiny „Přes občany Prahy 6 nejede vlak“, kde můžeme počítat s jistou ironií, každopádně však už metafora s kolejemi nemůže fungovat vůbec a přichází na řadu názor 7krasky. Zajímavý je patrný posun významu předložky přes – když porovnáme první a druhý příklad v tomto odstavci, přijde nám možná první jazykově přirozenější a předložka přes indikuje, že by se jednalo o překročení termínu, není problém ukončit výzkum dříve. Příkladů, kdy přes termín nejede vlak, najdeme mnoho. Podobně například: „Přes tři roky nejede vlak. Která máma využije čtyřletou mateřskou, je v jejich očích nemakačenko.“ (Ona DNES, 33/2007)

Možná je celá tato úvaha slepá kolej, třeba v blízké budoucnosti narazím na nějaké zázračné řešení jedoucích a nejedoucích vlaků, snad v jízdním řádu. Nebo se spokojím s názorem 7krasky, která dodává: „Připadá mi to jako naprosto blbé úsloví a dovedu si představit lepší vyjádření.“

Viktor Tichák

Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.