Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2014 > Číslo 6 > Tomáš Tichák: Čtyřrozměrný pes a jiné

Tomáš Tichák

Čtyřrozměrný pes a jiné

Ledová kalamita na začátku prosince snad už rázně ukončila divný podzim. A já si uvědomuji odpovědnost úkolu psát něco veselého, protože smutných věcí už je v tomto čísle dost. Za okny je bílo a z patra pode mnou se šíří kostrbatá melodie koledy. Syn založil se dvěma spolužáky čtvrťáky účelovou vánoční hudební skupinu ve složení housle, klarinet, kytara a dnes mají první zkoušku.

Veselého se toho kolem nás děje spousta, denně jsem si v paměti ukládal krásné nesmysly, neuvěřitelné výroky, tragikomické situace, občas jsem si je i zapsal. V televizi je jich nepřeberně, všímal jsem si jich i při občasných cestách. A fotografoval mobilním telefonem. Tak bylo pořád z čeho čerpat. Měl jsem s kým se o ně podělit, teď už je musím sdělovat písemně. Začínám titulkem článku na internetovém serveru idnes:

„Socialismus počítačové hry nesnášel, často byly o hubení komunistů“.

– Například Berija z nich mohl vyletět z kůže, dodávám.

Na chodbě se právě rozštěkal náš obrovský nový pes. Nechtěli jsme ho, máme ho. Teď se dobývá do mých dveří, ale nepovolím.

Loni jsme s Václavem cestovali do Jizerských hor. Cestou jsme se vyfotografovali u tabule, označující konec obce Ohaveč. A pak u billboardu ve vesnici Pihel, který nabízel fekální práce. Na informační ceduli u náměstí v České Lípě mě zaujaly dvě informace:

„Město bylo v roce 1634 postiženo průchodem švédských vojsk.“

– Švédové si snad nečistí holínky?, táži se.

A dále že nejstarší městská pamětihodnost, středověký vodní hrádek Lipý, „byl pro zchátralý stav v roce 1957 odstřelen.“

– K tomu bych poznamenal, že nejcennější jsou památky zánovní, nebo alespoň bezúdržbové, vždyť kdo by se s barabiznami odstřeloval?

Přece jen jsem dveře neubránil, do pracovny vtrhli obyvatelé domu s katastrofickou zprávou na rtech, že totiž pes roznesl návštěvníkům-muzikantům po domě boty, načež teď jedna chybí. Proto je třeba prohledat celou budovu i okolí.

Než jsem se zapojil do rojnice, stihl jsem najít ještě dva záznamy tak trochu militaristické. Jeden ještě z České Lípy, kde jsem ve výloze objevil ceduli se šipkou a nápisem:

„Zde není oddělení zbraní a střeliva.“

– Směrovky s negativní popiskou mne vždy fascinovaly. Pokládám je za pozdravy kohosi ze čtvrtého rozměru, za něco jako Möbiova páska. V podchodu olomouckého hlavního nádraží visela desítky let dvojšipka, nadepsaná na straně jedné „Východ“ a na té protilehlé „Zakázaný východ.“

A ještě jeden střelecký titulek z idnes: „Jak český inženýr z Brna vynalezl nejznámější kulomet. Střílel po celém světě“.

– K tomu mne napadl jen doplňující dotaz, zda zastřelení ocenili, že kulomet byl vynalezen v Brně, anebo je naopak zamrzelo, že vynálezce nepocházel z nějaké lokality slavnější.

Prohledali jsme zahradu, sklep, půdu, vkleče s baterkou nahlíželi pod nábytek. Všecko marno, bota zmizela. Ve čtvrtém rozměru? Po hodině pátrání nám nezbylo než malému kytaristovi tu nepříjemnost oznámit a zeptat se ho na telefon rodičů, abychom se omluvili a poprosili je o přivezení náhradní obuvi. Zlého psa jsme pokárali a za trest uvázali řetězem k zábradlí. Vstoupili jsme do pokoje a zůstali jako opaření: Hoši právě dohráli. A Petřík se nám vydal v ústrety belhaje s nohou v sádře.

Takže se vracím, abych stihl opsat ještě jednu zprávu z černé kroniky. Policejní mluvčí sdělila toto: „Před jedenáctou hodinou dopoledne na třídě Generála Svobody v Hranicích vběhl řidičce pod kola malého motocyklu velký pes.Ve snaze vyhnout se střetu strhla řidička řízení a spadla na komunikaci. Řidičku ošetřili s odřeninami v hranické nemocnici. Pes utekl směrem do centra města, popsala Urbánková.“

– Mají ti psi opravdu někdy těžký život.

Příště už napíšu něco, co má hlavu a patu.

Tomaš Tichák

Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.