Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2015 > Číslo 1 > Jan Gruber: O možnosti a nemožnosti změny

Jan Gruber

O možnosti a nemožnosti změny

„Existuje třídní boj, ale je to má třída, třída bohatých, která tuto válku vede a vítězí v ní.“

Warren Buffet, 2006

Nakladatelství Filosofia a Veda vydaly česko-slovenský sborník studií s názvem „Revoluce nebo transformace?“. Do knihy svými pracemi přispěli z české strany především akademici působící v Centru globálních studií Filosofického ústavu AV ČR a ze strany slovenské autoři působící na vysokých školách v Bratislavě a Nitře. Publikace rovněž obsahuje dva zahraniční příspěvky: Jerryho Harrise a Williama I. Robinsona, kteří přednášejí na univerzitách v Chicagu respektive v Santa Barbaře. Celkově přispělo do sborníku šestnáct autorek a autorů.

Kniha vyšla případně pětadvacet let po listopadových událostech, které přinesly radikální společenskou a strukturální změnu, a snaží se znovu promýšlet pojmy revoluce a transformace. Sleduje proměny, jimiž prošel svět a především východní Evropa v uplynulém čtvrtstoletí. Ptá se po příčinách těchto změn a jejich důsledcích pro životy společnosti. Nezůstává však pouze u pádu Sovětského svazu a celého východního bloku, ale pokračuje dál až k teroristickým útokům na Světové obchodní centrum a ke stále probíhající ekonomické krizi.

Záměrem sborníku však není „tyto proměny v jednotlivostech pozitivisticky doložit, ale na jejich pozadí otevřít kritickou diskusi, načrtnout obecnější analýzy revoluce a transformace a ukázat také jejich překryvy a vzájemná spojení“ (s. 7). Naopak se autoři snaží v příspěvcích na pomezí filozofie, historie, sociologie a globálních studií nabídnout paletu odpovědí vycházejících z radikálně levicových stanovisek k současnému celospolečenskému uspořádání.

Knihu otevírá „trialog o revoluci a transformaci“, v němž si Jan Keller, Marek Hrubec a Vladimíra Dvořáková pokládají otázky dotýkající se dané problematiky. Keller v jedné z prvních odpovědí říká, že mezi revolucí a transformací existuje pouze jeden skutečný rozdíl. „Revoluce je radikální. Machiavelliho lvi si vyřizují účty zcela bezhlavě, zatímco Machiavelliho lišky čekají v pozadí na kořist. Napáchá se mnoho nového zla, a když se po čase vystřízliví, začnou se revoluční přehmaty napravovat. Oběti už z toho nemají nic, o to větší kus spadne z revolučního stolu liškám, které si dokázaly trpělivě počkat“ (s. 12).

V dalších otázkách se dotýkají hledání nových vizí uspořádání společnosti, konceptu pokroku, hodnocení revolučních událostí roku 1989, možností radikální společenské změny v globalizovaném světě, který je v područí transnacionálního kapitálu, nebo všeobecné krize politických stran a sdílené deziluze z politiky jako takové. Z úvodního rozhovoru Dvořákové, Hrubce a Kellera sálá zklamání a jisté poraženectví. Svět se turbulentně mění, lidstvo je vystavováno novým hrozbám, přesto výraznější společenské pohyby nepřicházejí. Střední vrstvy se propadají do chudoby, bují rasismus a xenofobie, narůstají ekologické hrozby, které mohou přinést zánik planety, tak jak ji známe.

Další části knihy sledují proměny, které s sebou přinesla poslední ekonomická krize a nástup globálního kapitalismu. Robinson konstatuje, že kapitalismus 21. století je radikálně odlišný od svých předchůdců. Především proto, že došlo k vzestupu plně transnacionálního kapitálu, začlenění každé země do globalizované produkce a vzniku transnacionální kapitalistické třídy.

Nový systém také plodí nová rizika. Ať už se jedná o samotné ekologické meze reprodukce systému, bezprecedentní nárůst masy lidí, která žije ve slumech a čelí sociálnímu vyloučení, nebo o pokračující militarizaci, jež udržuje legitimitu systému a zároveň mu přináší nové zdroje. „Během kapitalistické globalizace došlo ke koncentraci planetárního bohatství v rukou několika málo lidí a urychlilo se zbídačení a vyvlastnění většiny“ (s. 75). Kapitál pohybující se světem bez hranic nastolil nové vztahy mezí prací a kapitálem, které se zakládají na fragmentarizaci, flexibilitě a zaváděním nových forem sociální kontroly a reprodukce.

Studie ale nezůstávají jen u globálního kapitalismu samotného, zaměřují se rovněž na dílčí sociální změny, které se v posledních pětadvaceti letech odehrály. Například Zuzana Uhde sleduje proměny postavení žen ve společnosti a genderových vzorců. Ve svém příspěvku hovoří o „neúplné genderové revoluci“, o kapitalismem deformovaném feministickém emancipačním projektu.

Feministické hnutí, jehož mottem byla teze „osobní je politické“, se dlouhodobě snažilo upozorňovat na fakt, že problémy, které zažívají ženy, nespadají pouze do soukromé oblasti, neboť jejich příčiny se nacházejí v širších společenských strukturách. Avšak „osobní se nestalo politickým, osobní bylo ztržněno a přesunuto do sféry privátní ekonomiky“ (s. 207). Zjednodušené pojetí emancipace žen jako zaměstnanosti přineslo nové nerovnosti. Došlo ke komodifikaci péče a dalších oblastí života, které dříve tržním vztahům nepodléhaly, a k odstranění tzv. dvojího břemene stejně nedošlo.

Mnohé ženy se sice skutečně vymanily z útlaku, nicméně obvykle náležejí k vyšším a středním třídám. Většina žen nadále zůstává uvězněna ve strukturách, které jim nepřejí. Deformovaná emancipace tedy přináší dílčí pozitivní změny, které jsou však dostupné omezenému počtu žen a navíc nadále těží z globálních nerovností. Neboť ty, které nejsou s to zakoupit změny na trhu, se stávají marginalizovanějšími a prekarizovanějšími. Jako příklad může posloužit placená péče, kterou povětšinou vykonávají neprivilegované ženy za směšnou mzdu.

Sborník představuje napětí a paradoxy fungování globálního kapitalismu z různých levicových pozic. Není návodem na řešení soudobých problémů. Spíše ukazuje jejich hloubku a závažnost. Ponouká čtenáře k přemýšlení o stavu věcí a snaží se jej vybudit z letargie.

Peter Dinuš; Ladislav Hohoš; Marek Hrubec a kol.: Revoluce nebo transformace? Revolúcia

alebo transformácia? Praha, nakladatelství Filosofia, a Bratislava, nakladatelství Veda 2014. 286 s.

Jan Gruber

Obsah Listů 1/2015
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.