Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2015 > Číslo 2 > Jiří Němec: Zrušit prezidenta, či se vrátit k nepřímé volbě?

Jiří Němec

Zrušit prezidenta, či se vrátit k nepřímé volbě?

Diskuse o potřebnosti či zbytečnosti zásadnější novely české ústavy, především pokud jde o prezidentské pravomoci, vedla až k názoru či polemikách o potřebnosti či zbytečno ti samotného ústavního institutu prezidenta. Možná by se tím nakonec leccos vyřešilo, převést prezidentské pravomoci na jiné ústavní činitele a Hrad třeba začít komerčně využívat. Producenti všude po světě by nám trhali ruce, aby tam mohli natáčet, třeba politické thrillery. Když byl prezident volen tradičně na společné schůzi Poslanecké sněmovny a Senátu, tak to bylo často tragikomické divadlo, ale trvalo max. pár dnů. Nakonec byl prezident zvolen a byl klid. Je podle mě zajímavé, kam přímá volba prezidenta a „problémy“ s tím spojené mohou vést. Připadá mi skoro legrační, že Zemanovi se třeba vyčítá, že rozděluje společnost. Ano, dělá to svými výroky asi víc, než je potřeba, ale samotný princip přímé volby, a především její druhé kolo, kdy se rozhoduje mezi dvěma kandidáty, přece společnost a voliče samozřejmě a z principu rozdělují. A bohužel to u nás s koncem volebního období nekončí, naopak, když je příležitost, spíše graduje.

Díky prezidentu Zemanovi a teď i kvůli avizovaným možným změnám ústavy se o základní zákon státu najednou zajímají i ti, co možná předtím netušili, že něco jako ústava vůbec existuje. A to je z principu dobře! Ústava je zákon nejvyšší právní síly, a stojí tak na špičce pomyslné pyramidy právních předpisů ČR. Zároveň to je i jakýsi organizační řád státu, který vymezuje jednotlivé kompetence státních orgánů v rámci obecné dělby státní moci na její zákonodárnou, výkonnou a soudní složku. Miloš Zeman je v ústavní historii Československa a České republiky vůbec první přímo zvolený prezident, a tak třeba často zmiňované a jemu opakovaně vyčítané nerespektování ústavních zvyklostí i díky tomu vnímá a posuzuje jinak než předchozí prezidenti volení Parlamentem. A pokud jde o jeho postavení v ústavním systému, způsob volby jej apriori staví do jiného – vyššího postavení v porovnání s předchozím stavem, bez ohledu na konkrétní ústavní kompetence.

Ústavní zvyklost lze zjednodušeně vyložit s odkazem tak trochu na precedenční právo jako něco, co bylo nějakým způsobem nějak aplikováno v minulosti, a proto je tak vhodné se obdobně předvídatelně chovat a jednat i nyní a dále směrem do budoucna. Např. nový občanský zákoník v § 13 předpokládá, že každý může důvodně očekávat, že jeho případ bude soudem rozhodnut jako jiný již rozhodnutý obdobný případ, anebo má právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky. Ale musí to obdobně platit, i pokud jde o často zmiňované a Zemanovi vyčítané ústavní zvyklosti? Nemyslím, možná právě vyjma toho novým občanským zákoníkem zmiňovaného „přesvědčivého vysvětlení“ oné odchylky. Zavedením přímé volby se fakticky prostě vytvářejí nové ústavní zvyklosti občany přímo zvoleného prezidenta. Leckomu se to nemusí líbit, ale podle mě tomu tak je.

Vlastní psané ústavní prezidentské pravomoci se zavedením přímé volby nijak nezměnily, což teď považují mnozí za chybu a chtějí to novelou ústavy napravit. Tady bych však byl velmi zdrženlivý, především pokud jde o nápad stanovit pro prezidenta např. pevné lhůty ke jmenování premiéra a vlády po volbách, resp. zavést termín „bez zbytečného odkladu“. Ústava naopak neexistencí pevných lhůt vytváří nikoliv omylem, ale úmyslně prostor pro politická jednání, což politikům někdy vyhovuje více, někdy vůbec ne. Pamatujete, jak tento čas politici využili v případě návrhu na odvolání tří ministrů Nečasovy vlády? Nakonec byl odvolán jen jeden. A co když se politici po volbách včas, resp. bez zbytečného odkladu, nedohodnou? Podobně pokud jde o jmenování členů bankovní rady ČNB, podle mého názoru by tak do jmenovacího aktu ingerencí Senátu jenom o to více vstoupila stranická politika, jak tomu leckdy v minulosti bylo u kandidátů na ústavní soudce, když byli senátem odmítáni nikoliv pro svou nedostatečnou odbornost a právnickou erudici, ale kvůli stranickému politickému posuzování jejich předchozí soudcovské či jiné právnické činnosti.

Já osobně jsem nikdy nebyl a nejsem přítelem zavedení do značné míry „rušícího“ prvku přímé volby prezidenta do našeho ústavního pořádku. Miloš Zeman prostě v praxi ověřuje předpokládané důsledky, klady a především zápory přímé volby prezidenta a svým způsobem nás navíc „zkouší“ ze znalosti a možností aplikace ústavy. Samotná změna způsobu volby prezidenta na volbu přímou podle mě totiž do značné míry uvolnila vazbu prezidenta na Poslaneckou sněmovnu, vládu, o Senátu ani nemluvě. Mysleme na to, i pokud jde o úvahy o přímé volbě starostů a hejtmanů a o jejich vazbě na zastupitelstvo obce nebo kraje! Ale pokud jde o příp. rušení prezidentského úřadu, tady bych byl ještě víc zdrženlivý, než pokud jde novelu ústavy ohledně prezidentských pravomocí, mít prezidenta je vlastně také už od roku 1918 „ústavní zvyklost“. Kdyby to záleželo na mě, tak bych se místo rušení prezidenta spíše vrátil k původní parlamentní volbě. Leckdo by to teď možná přivítal, ale bojí se to vyslovit nahlas.

Autor vyučuje ústavní a správní právo na VŠ

Jiří Němec

Obsah Listů 2/2015
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.