Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2015 > Číslo 4 > A. J. Liehm: Co dělat v dějinotvorné situaci

A. J. Liehm

Co dělat v dějinotvorné situaci

Na Československo i Českou republiku je potřeba se občas podívat zvenku. Pořád se mluví o tom, jak jsme okupaci prožívali, jak jsme se cítili, jak jsme žili – my v Praze, v českých zemích, v Československu. Nemluví se o situaci, jak ji zažívali lidé v Moskvě. Čímž nemyslím lidi na ulici, ale sovětské politbyro.

Máme dnes různé historické ústavy, řadu knih, ale málokdo se podívá na věc z opačné strany. A ta opačná strana je dobrá ani ne proto, abychom pochopili svoje omyly. Jsme malá zemička, která ve světové politice hrála a hraje minimální roli. Důležitější otázka je, proč vedení Sovětského svazu poslalo půl milionu vojáků do Československa. Tady nám chybí logika, pokud to nebudeme brát globálněji. Věděli v Moskvě, že když nechají československou reformu, Pražské jaro, jít dál, bude se ta nákaza šířit všude kolem? A že se šíří, bylo evidentní.

Nám bylo jasné, že nevyhrajeme válku, nezvítězíme nad Sovětským svazem, ale taky jsme věřili, že naše naděje spočívá v tom, že se v Sovětském svazu něco změní. A na lidi, kteří říkali pozor, hrajete si s ohněm, tohle nemůžete ve zdraví přežít, jsme se dívali úkosem. Byli nám podezřelí.

Moskevský pohled byl jiný: Jestliže povolí v Československu, kde šlo o patnáct milionů lidí, tak ten vítr, ta bouře, která přijde, strhne dvě stě milionů. Naše naděje byla, že se v Moskvě něco změní, že začnou uvažovat trošku jinak, než jak byli zvyklí. Jenže my to brali jedině tak, že oni prostě musejí pochopit, že z Československa jim nehrozí žádné velké nebezpečí. A oni naopak velice rychle pochopili, že to nebezpečí hrozí, a to velice vážně!

Nepotřebovali půl milionů vojáků, aby zvládli československou situaci. Problém byl, jak zvládnout situaci v celém bloku. A jak se ukázalo v Maďarsku nebo v NDR už v padesátých letech, tak ten blok vůbec pevně nedržel. Proto neviděli žádnou jinou cestu. Cesta demokratizace, reforem systému pro ně byla naprosto myšlenkově uzavřená: Jestli chceme zachránit sovětskou říši, která sahá od Sibiře po západní Německo, musíme to nějak zarazit. A zarazit to můžeme jedině silou. Spočetli si, že kdyby vojensky nezasáhli, jejich říše by se postupně rozpadla.

Druhá jejich možnost byla změnit vlastní politický systém. A samozřejmě by byla hloupost myslet si, že něco takového udělají. Sověti věřili, že když to udělají pro výstrahu, zamezí podobným věcem v jiných zemích. Pravdu však měli ti, kteří říkali, že okupace Československa je sebevražda Sovětského svazu. Ukázala totiž kromě jiného v plné nahotě rozpor mezi slovy a činy, mezi slovy o rovnosti a spravedlnosti a obyčejným imperialismem.

Diskuse by se tedy měla vést na téma, co se dá v takové situaci udělat. A jak se to má dělat. Nemám na to odpověď, ale vím, že československé jaro byla krásná věc, která neměla žádnou šanci a nehodila se do světa, jaký tehdy existoval. Mimo jiné proto, že Západ o ni nestál.

Nesmíme se litovat a bít se do prsou, jací jsme byli stateční, musíme vidět, co jsme chápali a co nechápali. Musíme pochopit, že ta iluze byla skutečně jen iluze o dějinách, a dějiny že se dělají jinak. A my jsme to samozřejmě odnesli. Jestli se to dá někdy napravit, na to taky nemám odpověď. Ale jenom mě pořád trápí, že my jsme ti dobří, co to dobře mysleli a špatně dopadli.

„Co by měl dnešní mladý člověk vědět o osmašedesátém roce?“ se za Listy zeptali Patrik Eichler a Tomáš Tichák. Odpověď zazněla na setkání s Listy v Praze 17. června 2015.

Antonín J. Liehm

Obsah Listů 4/2015
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.