Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2015 > Číslo 5 > Viktor Tichák: Jaktože jak to, že, když protože?

Jazyk

Viktor Tichák

Jaktože jak to, že, když protože?

Aneb kde najít hranici mezi psaním zvlášť a dohromady v případě tzv. příslovečných spřežek? Internet se hemží radami i zoufalými dotazy: Jaktože jsi tak krásná? Mé tajemství: Jaktože přečtu tolik knih? Jaktože ČSSD nebojuje proti exekutorské mafii? Jaktože jsem těhotná? Všechny mají jedno (pravděpodobně jen to jedno) společné – jsou pravopisně nesprávné. Neexistuje varianta „jakto, že“ ani „jaktože“, nýbrž pouze a jen „jak to, že“: „Jan Čulík nechápe: Jak to, že se student musel omluvit za zákrok proti protiislámskému petičnímu stánku?“ (parlamentnilisty.cz, 4. června 2015) Rád bych na tomto místě pro jednou, nebo spíše projednou orodoval za inovátorský přístup. Je třeba občas přijmout něco nového – je tomu dva měsíce, omlouvám se za exkurs, co jsem se díky reakci na článek dozvěděl, že chybně používám slovo přehršel. Tak jako poděkování za dopis a aby věděli všichni, uvádím na pravou míru – přehršel, přehršle, přehoušle, přehoušel či nářečně přehrštle, prohršle znamená množství menší, zvláště něčeho sypkého, a nikoli množství nepřeberné, jak jsem si původně myslil.

Jakožto češtinář dostávám často dotazy od přátel, někdy snáze zodpověditelné, někdy nesnadno. Jedna ze snazších otázek směřovala k psaní slova „proto“ – píše se zvlášť, nebo dohromady? Po informaci, že dohromady, následovala otázka složitější: Proč? S odpovědí obsahující slovní spojení „silně lexikalizované“ jsem neobstál. Slovo „proto“ je zkrátka ve slovníku pevně zakořeněné jakožto spojka. Už dávno ne jako spojení předložky „pro“ a zájmena „to“. Mezi větami „Šel jsem pro to do obchodu“ a „Šel jsem proto do obchodu“ je patrný významový rozdíl. Produktivní češtinářské cvičení: Zkuste vymyslet kontext, kde by byly obě věty správné. Napadá mě: „Došlo mlíko.“ Není to ale úplně ono.

Po velkém českojazyčném třesku vznikla planeta „to“ a měsíc „pro“, které do sebe narazily, a vzniklo nové těleso „proto“, načež se přiblížila kometa s názvem „že“. Kontakt byl nevyhnutelný. Používáme ale i přesto jak „proto, že“, tak „protože“. Rozdíl už není tak patrný, a spíše než významový leží v oblasti aktuálního větného členění a důrazu: „Šel jsem do obchodu, protože došlo mléko,“ anebo „Šel jsem do obchodu proto, že došlo mléko.“ Cítíme všichni stejně zdůrazněné „proto“ ve druhé větě? „Protože“ ještě tak nesrostlo.

Takovýchto slov neslov nemáme jen přehršel, máme jich přemnoho. Například například. Ale také kvečeru, naproti, zasvé, zpočátku, doleva, najindy a mnoho dalších. Můžeme psát jako jedno či dvě slova, beze změny významu. Spřežky jako „ostošest“ či „jakbysmet“ vypadají ovšem přinejmenším zvláštně, píší-li se zvlášť. Vhodnější se zdá psát je takto: „Česká železnice staví ostošest. Hrozí propadnutí evropských miliard.“ (byznys.lidovky.cz, 2. června 2015) I přesto, možná kdyby stavěla jen o sto pět, nemusely by mít vlaky už pravidelné dvacetiminutové zpoždění, ale buďme rádi, že nestaví o sto sedm.

U některých slov ale dochází k velkým významovým nuancím, napíšeme-li je odděleně. Je jasné, že nebudeme nic psát do hromady, co bychom s tím pak v té hromadě dělali. Podobně komicky by zněla věta: „Do Chorvatska v úterý v celku dorazilo 8750 uprchlíků.“ Bedlivě jsem hledal a samozřejmě našel: „Montrealský protokol proto přijala v celku pozitivně i komerční sféra.“ (Lidové noviny, 28. 8. 2009) Na kusy by jej moc pozitivně nepřijala. Podobný rozdíl najdeme třebas u dvojice „namístě“ a „na místě“.

V tomto bodě věru nepanuje v češtině pořádek. „Namodro“ můžeme psát dohromady, „na bledě modro“ už zase ne. Intuice nám velí psát dohromady „nashledanou“, MS Word nepodtrhuje, pravopisně správně to ale není. Má oblíbená slova jsou „kdyžtak“ a „stejnětak“ – ani jedno z nich oficiálně neexistuje, musím je používat ilegálně. Splňují však, tak jako „jaktože“, kritérium, aby se mohla stát jednoslovnými výrazy: všechna jsou vnímána jako jeden celek. „Jaktože“ je spojka tak jako „protože“ a v SMSce by nikoho nenapadlo napsat ji odděleně. Připravím si tedy velký jaktože-banner a připojím se k rozzuřenému davu češtinářů, demonstrujícímu před Ústavem pro jazyk český AV, až jednou dojde k další pravopisné reformě, doufaje, že nebudu ukamenován.

Viktor Tichák

Obsah Listů 5/2015
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.