Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2015 > Číslo 6 > Chvalořeč na Annu Šabatovou

Chvalořeč na Annu Šabatovou

 

Anna Šabatová

Životopisná data Anny Šabatové dnes najdeme v každé encyklopedii. Narozena v roce 1951 v Brně, v listopadu 1971 zatčena a posléze odsouzena na tři roky vězení za účast na letákové akci k parlamentním volbám, spoluzakladatelka a v roce 1986 mluvčí Charty 77, v roce 1978 spoluzakladatelka Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Po sametové revoluci v letech 2001–2007 zástupkyně tehdejšího veřejného ochránce práv Otakara Motejla, posléze, v letech 2008–2013 předsedkyně Českého helsinského výboru. Od února 2014 veřejná ochránkyně práv.

Podstatné je, že život Anny Šabatové v sobě zahrnuje nejméně tři různé životy, které by stačilo prožít většině z nás. A protože je aktivní a nezdá se, že by ve své aktivitě polevovala, možná těch životů zvládne zažít ještě několik.

Jeden život je životem ženy pokračující v rodinné tradici. Většina z vás přinejmenším podle jména zná otce Anny Šabatové Jaroslava Šabatu. Příslušnost k rodině pro ni znamenala dětství a dospívání po boku otce, který byl na jedné straně výrazným představitelem reformního proudu v Komunistické straně Československa, univerzitním pedagogem a, řečeno dnešními slovy, komentátorem veřejného dění, zároveň ale byl „potížista“.

Poznali to oba, když začátkem normalizace postupně ona, on i její dva bratři skončili ve vězení kvůli šíření letáků v souvislosti s parlamentními volbami. Později tu stejnou zkušenost zažila i v důsledku vztahu se svým manželem Petrem Uhlem.

Rodinná část životů lidí, kteří se postavili státně byrokratické diktatuře sedmdesátých a osmdesátých let a kteří své zkušenosti přenášejí do dnešní doby, je nezastupitelná. Mají zkušenost a díky ní i schopnost citlivě rozpoznávat momenty, na kterých se společnost láme a může otočit i do protisměru.

Druhý život bych zmínil v souvislosti s jejím vzděláním. Mnozí si myslí, že Anna Šabatová je lidskoprávní aktivistka, ale málokdo ví, že poprvé začala studovat už na konci šedesátých let a že studium historie a filozofie tehdy nemohla dokončit z politických důvodů.

Bylo by samo o sobě obdivuhodné, když řekneme, že vysokou školu, a sice bohemistiku na pražské Filozofické fakultě, mohla dokončit až po sametové revoluci. A že poté ještě získala doktorát z teorie práva na Právnické fakultě Masarykovy univerzity a několik let učila na Katedře sociální práce FF UK v Praze.

Vztah se studenty, akademická otevřenost a zkušenost s vedením dospělých lidí a lidí vstupujících do společenského života je významnou schopností, kterou může uplatnit kdekoli ve své veřejné práci.

Třetí život Anny Šabatové už je veřejný maximálně a v heslech jsem ho zmínil na začátku své stručné promluvy. Zahrnuje aktivitu ve prospěch lidských práv v disentu i dnes, v tolika formách a institucích, že byla oceněna stáními vyznamenáními několika zemí.

Že cenu Pelikán 2015 dostává žena s tímto životním příběhem, mám za přirozené. A dovolím si jen podtrhnout, že přínos Anny Šabatové k politické kultuře a občanskému dialogu je i v tom, kolik nekulturních reakcí dnes ke své osobě a ke své práci slýchává na sociálních sítích i veřejně, protože bere jako svůj úkol obhajobu práv menšin v době, která čím dál hlasitěji mluví o ochraně práv nějak popisované většiny.

Politické kultuře českého prostředí bude Anna Šabatová sloužit dál. Přejeme jí to všichni. Zároveň jí ale přejme i to, aby dokázala obhájit roli a sílu úřadu veřejného ochránce práv v českém ústavním a právním systému.

Objevují se totiž návrhy na omezení pravomocí ombudsmana nebo i zavedení možnosti jeho odvolávání před vypršením mandátu ve chvíli, kdy by začal postupovat v nesouladu s názory vrcholných ústavních činitelů. V tom má za co bojovat nejen ona, ale i my všichni, kdo se hlásíme ke stejným principům jako Anna Šabatová.

Lukáš Jelínek

V Olomouci 26. listopadu 2015

Obsah Listů 6/2015
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.