Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2015 > Číslo 6 > Jan Beník: Beníkova faktická

Jan Beník

Beníkova faktická

Stojíme na dvoře statku kolem nízkého stolu a třídíme brambory. Na ty větší nepoškozené do pytle na prodej, ty trochu horší pro kuchyni a zbytek pro čuníky. Musím se ovládat, abych občas do pytle nepřihodil i bramboru trochu ohryzanou myšmi. Do pytle pro Pražáky, co místo do hospody chodí do kavárny a na dálnici je člověk hned pozná podle toho, jak se na něj v levém pruhu zezadu tlačí. Kecá se, tématem jsou samozřejmě i uprchlíci, rozumí se, že muslimští.

Ze sedmi účastníků jsou čtyři striktně proti, dva jsou neutrální a já zůstávám tím příslovečným kůlem v plotě. Ne že bych horoval za neomezený příjem běženců, jak to činí skutečná křesťanka Merkelová (na rozdíl od bavorského katolíka Seehofera). Spíše mi vadí, jak se zdejší strany a vláda snaží z Česka udělat dům hrůzy pro veškeré běžence, včetně těch politických. Obviňují tím totiž zároveň ze lži onu většinu obyvatelstva, která kdysi v referendu hlasovala pro vstup do EU. Tento vstup zahrnoval i přihlášení se k určitým hodnotám. Pokud je vedení země přesvědčeno, že většina obyvatel tyto hodnoty nevyznává, byla by v této situaci čestným řešením iniciace referenda o vystoupení z Unie.

Snažím se zbylým šesti statečným kolem stolu vysvětlit, jak k celé situaci mohlo dojít. Že bezprostředním důvodem pro explozi proudu přes Řecko a dál po balkánské trase byl fakt, že v uprchlických táborech v Turecku došlo kvůli nedostatku peněz k omezení denních potravinových přídělů. Není se čemu divit – s pokračující beznadějí poměrů v Sýrii, Iráku, ale i v Afghánistánu narostl počet uprchlíků v Turecku na téměř dva a půl milionu. Od jara 2011 vydal turecký stát na nejnutnější potřeby těchto lidí – a jsou to navzdory postoji radikálních xenofobů pořád lidé – asi 6 miliard dolarů. Jako refundaci z mezinárodních zdrojů neobdržel ani desetinu. Nepochlapila se ani Saudská Arábie, která jinak ročně vydá podle některých zdrojů na propagaci a podporu wahhábistického sunnitského islámu celosvětově kolem tří miliard dolarů. Omezení přídělů bylo vodou na mlýn pro profesionální převaděče, kteří zavětřili novou šanci u nové klientely a začali „prodávat“ Evropu.

Proč počet uprchlíků za posledních několik let tak drasticky narostl? V Sýrii neuspěly pokusy o arabské jaro a v Iráku ani Afghánistánu neuspěly tamější verze „Pax Americana“. Irák Američané obsadili pod záminkou existence zbraní hromadného ničení (britský expremiér Tony Blair by o tom mohl vyprávět) bez mandátu OSN. Není mi líto Saddáma Husajna, problém vidím v ignorantském přístupu Američanů k jiné kultuře a ná­boženské komunitě. Charakteristické je, že jejich oddíly sice bryskně v Bagdádu obsadily ministerstvo ropného průmyslu, národní muzeum s nesčetnými historickými poklady ale zároveň ponechaly v plen lupičům.

Hlavním a nevysvětlitelně hloupým počinem byla ignorace faktu, že po svržení Saddámova menšinového sunnitského režimu se demokratickou volbou dostali k moci do té doby krutě utlačovaní šíité. Ukázalo se ale, že to také nejsou žádná neviňátka. Celá sunnitská armáda státních služebníků včetně důstojníků armády se ze dne na den stala postradatelnými vyvrheli společnosti. Dnes – doplněni o další nespokojence a teroristy z celého světa – tvoří páteř Islámského státu.

V Iráku Američané investovali nemalé prostředky do vybudování nové armády. Řeč je přibližně o 20 miliardách dolarů. A výsledek? Tito hrdinové bez jakékoliv motivace prchali před Islámským státem jako zajíci přenechávajíce mu veškerou výzbroj. Pokud tedy náhodou nepatřili k oněm mrtvým duším, kterými tato nová branná síla také oplývala a které se rovnou vypařily.

Na dějišti bojů proti IS jsou dva neupřímní účastníci. Turecku nejde o zničení islamistů, jejich pravým cílem jsou Kurdové. Tedy národ, kterému Anglie a Francie při porcování mrtvoly osmanské říše přisoudily trpký osud rozdělení na několik států, jejichž hranice předtím arogantně nakreslily podle pravítka na mapě. Důkazem je také fakt, že islamisté mohli bez problémů prodávat ropu, těženou na obsazených nalezištích. Jediná možnost vývozu byla do Turecka a bylo by zajímavé vědět, zda ještě pořád funguje. Vyskytla se tvrzení, že se v tomto byznysu angažoval i prezidentův syn. Druhým neupřímným účastníkem je Rusko, které potírá spíše Asadovy odpůrce.

U Turecka navíc hraje roli fakt, že islámský režim prezidenta Erdogana svojí škálou hodnot daleko více koreluje s IS než se spojenci z NATO. Napadá mě, jak daleko se dnešní Turecko liší od Atatürkovy představy sekulárního státu. Míra korelace systémů hodnot s IS je ještě výraznější v případě Saudské Arábie, nejdůležitějšího spojence USA v regionu (pomineme-li stát Izrael).

Jako příklad, že v islámském světě mohou existovat i stabilní státní útvary, mohou posloužit Jordánsko nebo Omán. V obou případech je to v neposlední míře zásluhou jejich osvícených panovníků.

Moje vysvětlování nikoho moc nepřesvědčilo. Představuji si dobu pře 82 lety v Německu a nahrazuji pojem běženci pojmem židé. Tak nějak se dostal Hitler k moci.

Jan Beník

Obsah Listů 6/2015
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.