Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2016 > Číslo 1 > Mlčet smí jen ten, kdo nemá možnost mluvit

Mlčet smí jen ten, kdo nemá možnost mluvit

Listy 1/1971

Náš a váš časopis se letos dožívá pětačtyřiceti let. Velká část jeho dnešních autorů i čtenářů v roce 1971 ještě nebyla na světě. A už jen málokdo z těch, kdo „římské“ Listy tehdy zakládali, je ještě mezi námi. My, jeho dnešní redakce, chceme být užitečnými služebníky tradice časopisu i ideové tradice, ze které vzešel. Chceme být médiem ve smyslu diskusního prostoru prostředí, kterému jsou Listy blízké.

Jak psal zakladatel Listů Jiří Pelikán v úvodníku čísla 1/1990: „Nebudeme mluvčími či obhájci žádné politické strany, ale chtěli bychom jejich programy a činy komentovat a podněcovat diskusi o nejlepších alternativách vývoje. Netajíme se svými sympatiemi pro demokratický a reformní socialismus, jak jej známe v západních evropských zemích. Ale nepovažujeme jej za jedinou alternativu a rádi uveřejníme i příspěvky jeho kritiků a odpůrců.“

V tomto duchu i my chceme, aby náš časopis byl nadále časopisem nezávislého, hodnotově ovšem zjevně ukotveného myšlení. To má být nenormalizační, tedy svobodné, kritické, tedy spravedlivě hodnotící a solidární, tedy evropsky otevřené a hlásící se k odpovědnosti nejen za svůj osud, ale i za budoucnost další dvaceti sedmi osmadvacetin dnešního evropského společenství.

Dobové důvody pro vzniku Listů popisuje Jiří Pelikán v čísle 1/1990 sérií slov „cenzura, diskriminace a vyhazovy, čistky a lži, policejní perzekuce a násilná izolace naší země od okolního světa“. Hovoří o okupaci ze srpna 1968 a normalizaci a píše, že právě službu domácí protinormalizační opozici považoval za nejdůležitější úkol Listů v exilu. Listy ovšem kromě toho v mezích distribučních možností nahrazovaly, společně s pařížským Svědectvím, taktéž římskými Studiemi a dalšími časopisy politického a krajanského exilu, informační a kritickou roli médií, které byla média ve vlasti zcela zbavena. Zaplňovaly také prázdno po zlikvidovaných kulturních časopisech, a to nejen každoroční přílohou Čtení na léto.

Listy jako jediný z významných exilových časopisů svůj návrat do Československa přežily. Studie svou činnost se sametovou revolucí ukončily. Jejich Nástin ideové linie Studií (1977/1990) ovšem doporučujeme zájemcům o politické myšlení českých katolíků. Svědectví přežilo dva roky.

„V těchto týdnech,“ psal opět v úvodníku č. 1/1990 Jiří Pelikán, „dostáváme velké množství dopisů z nejrůznějších míst Československa od lidí, kteří znali Listy z dřívějška, i od těch, kteří se o nich dozvěděli teprve po revoluci. Ti všichni mají zájem o Listy a domnívají se, že pro ně i v nové situaci existuje prostor, který zatím není nikým obsazen: informovat o vývoji na západě i na východě okolo nás a všímat si, co může být podnětné i pro nás, a zamýšlet se nad perspektivami politické i ekonomické demokracie v naší zemi a upozorňovat na všechna nová nebezpečí, kterým tento vývoj může být vystaven.“ Viděl jich tehdy nemálo – počínaje děním v tehdejším Sovětském svazu přes obavy ze „vzniku nacionalistických a fundamentalistických hnutí v našem sousedství, nové podoby rasismu a netolerance“ až po otázky organizace hospodářství.

Tyto otázky zůstávají aktuální i dnes a my se v duchu Pelikánova programu budeme nadále snažit o „spolupráci v duchu tolerance a plurality, které považujeme za jedny z hlavních zásad demokracie“. K nim ovšem patří i věcná výměna názorů a slušná polemika, nenapadání a neurážení kolegů jiných názorů.

„Jestli jen trochu přispějeme – společně se všemi, kteří usilují o tytéž cíle – k tomu, aby na této planetě převážila svoboda, tolerance, kultura, prosperita a spravedlnost, čisté prostředí a mír, pak stojí za to pokračovat v započatém díle,“ končí Jiří Pelikán svůj úvodník porevolučních „pražských“ Listů. My vás zveme k pokračování pelikánovské tradice. Těšíme se na vaše psané příspěvky, čtenářské podněty i společná setkání v olomouckém a pražském redakčním okruhu.

Redakce v roce 2016

Obsah Listů 1/2016
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.