Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2016 > Číslo 3 > Bartosz Machalica: Dilemata SLD

Bartosz Machalica

Dilemata SLD

Neděle 25. října 2015 je bodem zlomu v historii polské levice. Poprvé od roku 1989 se žádný zástupce levice nedostal do Sejmu. Jde rovněž o zlom v historii Svazu demokratické levice (SLD). Nejprve jako koalice, později jako strana – byl Svaz v Sejmu přítomen od roku 1991. Z této strany vzešli prezident Aleksandr Kwaśniewski a premiéři Józef Oleksy, Włodzimierz Cimoszewicz, Leszek Miller a Marek Belka. Těšila se rekordní podpoře. Koalice SLD-Unie práce v roce 2001 získala 5,3 milionu hlasů. A Aleksandr Kwaśniewski, když v roce 1995 kandidoval proti Lechu Wałęsovi, získal 9,7 milionu hlasů. To už je všechno pryč. V létě 2015 se SLD rozhodl kandidovat ve volební koalici pod názvem Sjednocená levice.

Důvodem byly slabé výsledky strany (pod volebním prahem) vyplývající ze ztráty důvěry po nepovedené prezidentské kampani Magdaleny Ogórek. Kromě SLD do koalice vstoupily: Tvé hnutí (Janusze Palikota a Barbary Nowacké), Unie práce (menší sociálně demokratická strana), Zelení a PPS (socialistická strana sdružující hlavně starší politické pracovníky). Patronem vytvořené koalice se stal Jan Guz – lídr Celopolského sdružení odborových svazů (OPZZ). Na kandidátkách se objevili také kandidáti spojení s odborovou organizací Srpen '80.

V posledních týdnech kampaně se lídryní kampaně stala Barbara Nowacka, politička mladší generace, dcera vicepremiérky z vlády Marka Belky Izabely Jarugi-Nowacké, která zahynula během smoleňské katastrofy v dubnu 2010.

Koalice musela překročit volební práh ve výši 8 procent. Přes příznivé průzkumy (10–11 %) se to nepovedlo. Koalice získala 7,55 procenta hlasů. V absolutních číslech šlo o 1 147 102 hlasů. Pro srovnání – strana Nowoczesna Ryszarda Petru, která se po volbách stala lídrem některých volebních průzkumů – získala 1 155 370 hlasů.

Za novým předsedou

Po volbách došlo k rozpadu koalice Sjednocená levice. Byla přijata teze, že všechny strany, které koalici tvoří, si nejprve musejí dát do pořádku své vnitřní věci. V SLD to znamenalo zejména předčasné volby předsedy. Padlo rozhodnutí, že se tyto volby odehrají jako volby všeobecné – že budou moci hlasovat všichni členové SLD. Svou kandidaturu ohlásilo deset kandidátů. Od počátku měla největší podporu trojice Włodzimierz Czarzasty (lídr SLD v Mazovském vojvodství), Krzysztof Gawkowski (ústřední tajemník SLD) a Jerzy Wenderlich (bývalý místopředseda Sejmu). Jen nejmladší Gawkowski byl stoupencem pokračování spolupráce se subjekty tvořícími koalici Sjednocené levice. Czarzasty i Wenderlich svou kampaň stavěli na patriotismu vůči SLD.

Voleb předsedy SLD se účastnilo 14 tisíc z 23 tisíc oprávněných voličů. To byl neočekávaně dobrý výsledek. Voleb předsedy Občanské platformy, které se odehrávaly zároveň, se účastnilo výrazně méně lidí.

Czarzasty získal podporu 38 % hlasujících, druhý byl Wenderlich s podporou 25 % a třetí Gawkowski s podporou 23 %. Druhé kolo voleb se odehrálo na sjezdu SLD. Ve svůj prospěch ji rozhodl Czarzasty, který v hlasování delegátů získal výrazný náskok před Wenderlichem. Ústředním tajemníkem byl zvolen Marcin Kulasek, politik mladší generace a radní Varmijsko-Mazurského vojvodství.

Šestapadesátiletý Włodzimierz Czarzasty byl v letech PLR mládežnickým pracovníkem, předsedou Svazu polských studentů na Varšavské univerzitě a místopředsedou Svazu na celopolské úrovni. Byl členem PZPR. Po roce 1989 byl jedním z levicových politiků odpovědných za mediální politiku. Díky nominaci Aleksandra Kwaśniewského se stal členem Státní rady pro rozhlasové vysílání a televizi (KRRiT). S prací v KRRiT souvisejí události, kvůli kterým se Czarzasty stal všeobecně známou postavou.

Czarzasty byl spojen s tzv. Rywinovou aférou. Vyšetřovací komise Sejmu uznala, že Rywin patřil do „skupiny držící moc”. Tuto formulaci použil filmový producent Lew Rywin v rozhovoru s šéfredaktorem deníku Gazeta Wyborcza Adamem Michnikem: dal během něj Michnikovi korupční nabídku – peníze výměnou za souhlas s koupí televize Polsat vydavatelem Gazety Wyborczy. Rywin řekl, že nabídku dává jménem oné „skupiny držící moc”. Neví se, zda ta skupina existovala. Pravicoví politici o tom byli přesvědčeni. Politici SLD to brali za projev spikleneckého myšlení.

Fakta jsou následující: Za prvé, vyšetřovací komise, kterou ovládala pravice, uznala, že Czarzasty (vedle mj. Leszka Millera) byl členem „skupiny držící moc”. Za druhé, prokuratura Czarzastého v souvislosti s Rywinovou aférou nikdy neobvinila. Za třetí, zmíněné události vykopaly příkop mezi Czarzastym a Gazetou Wyborczou. Její redakce dlouhodobě popisuje negativně Czarzastého účast ve veřejném životě. Czarzarsty je jedním z ostřejších kritiků politického angažmá Gazety Wyborczy.

Základní otázka, na kterou museli odpovědět lídři SLD, byla otázka vztahu k vládě PiS a rodícímu se hnutí nesouhlasu s kroky této vlády. Členové strany byli rozdělení. Odstupující lídr Leszek Miller razil tezi, že PiS se bude chovat jako každá strana po vyhraných volbách a nepřekročí demokratická pravidla. Jiní, jako odstupující ústřední tajemník Krzysztof Gawkowski, byli přesvědčeni, že kroky PiS jsou ohrožením základů demokratického právního státu a SLD má spolupracovat se vznikajícím Výborem na obranu demokracie (KOD). I zde byli členové SLD nejednotní. Nový předseda se snažil zachovávat odstup od obou postojů.

Samostatně, nebo v koalici?

Ke změně došlo v květnu, když Czarzasty rozhodl o vstupu SLD do koalice Svoboda, rovnost, demokracie. Její vznik inicioval lídr KOD Mateusz Kijowski. Součástí koalice jsou strana Nowoczesna Ryszarda Petru, Polská lidová strana, Zelení, Polská iniciativa Barbary Nowacké a další středolevicové a liberální skupiny. Členem koalice není Občanská platforma. Předseda PO Grzegorz Schetyna je veřejným odpůrcem účasti SLD na společných akcích opozice.

Před SLD stojí dilema: kudy dál? Zda zvolit strategii samostatného startu ve volbách, nebo dát přednost podílu na široké koalici protivníků PiS. Dnes má SLD v průzkumech podporu kolem 4 procent. Volební práh pro stranu je 5 procent. Pokud předpokládáme, že SLD tento práh překročí a 5 procent získá, bude moci utvořit poslanecký klub v novém Sejmu. Obdobná podpora přinesla PSL ve volbách v roce 2015 celkem 15 poslaneckých křesel.

Na druhou stranu takový výsledek neuspokojí řadu lídrů SLD. Volební zákoník dělí Polsko na 41 volebních okrsků. Zisk 15 mandátů znamená, že ve 26 okrscích lídr kandidátky nemá šanci získat poslanecký mandát. Většina lídrů SLD si je nepochybně vědoma, které okrsky při zisku pěti procent mandát přinesou, a které ne.

Politici startující ve druhé skupině okrsků budou bezpochyby nakloněni startu z kandidátek koalice protivníků PiS. Taková kandidátka dostane v každém okrsku v průměru jistě mezi 3 a 10 mandáty. V takovém případě kandidát SLD může mandát získat výrazně snáze, a to i když bude kandidovat z nižšího místa.

Proto se zdá, že rozhodnutí, v jaké podobě kandidovat, bude výslednicí individuálních zájmů a kalkulací jednotlivých členů Republikové rady SLD. Ti, kdo mají jistá první místa na kandidátkách SLD v okrscích, kde se SLD těší relativně vysoké podpoře, budou podporovat samostatný start ve volbách. To samé platí o lidech, kteří budou neradi viděni – z důvodů pověsti – na společných kandidátkách opozice. Ti, kdo budou kalkulovat, že start ze společných kandidátek zvýší jejich naději na poslanecký mandát, budou podporovat koaliční řešení.

V souladu se zákonem jsou příští volby do Sejmu plánovány na podzim 2019. Předtím se odehrají volby do místních samospráv – na podzim 2018. SLD má ještě několik pevností, kde vládnou starostové s legitimací SLD. Výzvou pro stranu bude obrana těchto pevností. Neví se, zda ve volbách do samospráv se SLD i další strany rozhodnou pro koaliční řešení. Zdá se, že to bude obtížnější než v případě parlamentních voleb. Není také jasné, zda vznikne společná kandidátka levice (nebo celé opozice) v evropských volbách.

SLD stojí před vážnými dilematy. Správné řešení zajistí straně přežití na politické scéně. Chybné rozhodnutí znamená vydat se cestou Unie práce. Tedy strany, která v minulosti byla s to samostatně překonávat volební práh. Už řadu let ale není s to dosáhnout ve volbách do Sejmu žádného úspěchu, ani když mají její kandidáti zajištěné dobré místo na koaličních kandidátkách.

Bartosz Machalica (1985) je historik a politolog, spoluzakladatel pokrokového think-tanku

Centrum Ignacy Daszyńského.

Bartosz Machalica

(1985) je historik a politolog, spoluzakladatel pokrokového think-tanku Centrum Ignacy Daszyńského.

Obsah Listů 3/2016
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.