Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2016 > Číslo 5 > Tamás Boros: Maďarsko: Nic není, jak se zdá

Tamás Boros

Maďarsko: Nic není, jak se zdá

Maďarsko mělo podle schváleného přerozdělovacího mechanismu přijmout z Řecka a Itálie 1294 uprchlíků. Premiér Viktor Orbán využil téma migrace k vyvolání referenda, které mělo posílit jeho pozici doma i v zahraničí. Podle výsledků dostupných v čase, kdy šlo toto číslo Listů do tiskárny, se referenda zúčastnilo jen 43% voličů. To pro Viktora Orbána znamená prohru. Aby referendum bylo platné, musela by se zúčastnit nejméně polovina oprávněných voličů. Spokojená může být opozice, která vyzývala k bojkotu hlasování. Text maďarského politologa T. Borose vznikl vzhledem k uzávěrce Listů ještě před konáním referenda. Nic to nemění na faktu, že poskytuje dobrou základní informaci o referendu, jeho důvodech i postoji různých maďarských stran. -red-

Dne 2. října se v Maďarsku konalo referendum o přijetí přesídlovacího plánu Evropské komise, podle něhož mají být uprchlíci rozmístěni mezi členské státy EU. Pravicová vláda vedená premiérem Viktorem Orbánem, který referendum sám inicioval, vytrvale oponuje návrhu komise a Orbán se v rámci evropské politiky otevřeně označil za oddaného obránce kontinentálního křesťansko-konzervativního dědictví jak před přílivem migrantů, tak před „chybnou imigrační strategií“ Bruselu. Ačkoli bylo toto referendum zdánlivě posledním krokem ve válce vlády s migrací a s institucemi EU, ve skutečnosti by se hlasování dalo spíše označit za Orbánův mistrovský plán s cílem zvýšit popularitu vlády za použití uprchlické krize coby politického nástroje.

Politická kampaň, jež zakrývá skutečnost

Komunikační kampaň Orbánem vedené strany FIDESZ začala v roce 2015, ještě před erupcí migrační krize, vztyčením obrovských billboardů, které Maďary po celé zemi varovaly před hrozbami začínajícího přívalu migrantů. Cílem vlády bylo podpořit vnitrostátní politickou lobby za prosazení přísnějších zákonů, které by zamezovaly migraci do země. Billboardy přitom často bez okolků používaly zanícená xenofobní hesla a naprosto přehlížely humanitární aspekty krize. Všichni uprchlíci a migranti byli připodobňováni k potenciálním zločincům a teroristům, hrozícím zničením samotné podstaty maďarské společnosti.

Když migrační krize nabírala na intenzitě, kampaň kulminovala stavbou plotu podél nejpostiženější maďarské jižní hranice se Srbskem. I když se zprvu zdálo, že tento krok pozastaví válku s migrací, návrh kvót Evropské komise způsobil návrat Viktora Orbána do přední linie – tentokrát však proti Bruselu.

Dne 24. února ohlásil Viktor Orbán, že maďarská vláda hodlá iniciovat referendum o souhlasu s přesídlovacím plánem Evropské komise. Právní nesmyslnost referenda tkví ve skutečnosti, že ať už dopadne jakkoli, nebude výsledkem žádný konkrétní politický krok ani to nebude mít žádný vliv na vytváření evropské politiky. Samotná slova otázky (Chcete dovolit Evropské unii, aby nařídila umístění nemaďarských občanů v Maďarsku bez souhlasu národního parlamentu?) jsou zjevně zkreslená a dvojznačná, ptajíce se Maďarů obecně, zda chtějí nechat EU předepisovat Maďarsku nové zákony. Taková možnost je však regulována právem EU, podstatná změna by tak mohla nastat pouze velmi nepravděpodobnou změnou evropských smluv, nebo podařilo-li by se Maďarsku nepřijmout návrh Evropské komise. Maďarská vláda ale koneckonců nepotřebuje autorizaci svými obyvateli via referendum, aby v této věci mohla vést jednání s institucemi EU. Kampaň referenda tedy zůstává čistě oportunistickým politickým úsilím.

Past na opozici

Je nutné si uvědomit, že Maďaři, z historických důvodů, v zásadě nemají žádnou zkušenost s pojetím větší populace migrantů. Mnozí vlastně poprvé slyšeli o migrantech, až když se objevily vládní billboardy. Tato pro většinu Maďarů první zkušenost byla okamžitě vládou propojena s hrozivými cizinci plánujícími dobýt, podrobit si a islamizovat Evropu. Tato panikařící kampaň se pro FIDESZ stala dobrou šancí na vylepšení vnitrostátních průzkumů po roce skandálů a rozkolů ve straně. Hrozivý obraz blížícího se migranta (či „bruselského aristokrata“) znovu sjednotila vládnoucí stranu stejně jako celý národ a úspěšně odvrátila pozornost veřejnosti od naléhavějších vnitřních záležitostí, nepříjemných pro FIDESZ.

Na druhou stranu bylo toto téma zároveň „ideální“ politickou pastí pro levicové opoziční strany. Když totiž drtivá většina voličů opravdu souhlasí s názorem vlády, že by Maďarsko nemělo přijímat žádné uprchlíky, levicové strany váhají, zda se mají držet svých hodnot, jako jsou solidarita a tolerance, či zda by měly vyslyšet hlas svých vlastních voličů, kteří jsou k migrantům skoro stejně nepřátelští jako podporovatelé FIDESZu.

Nakonec se levicové strany rozhodly vyjádřit jasný nesouhlas s vládní iniciativou referenda. Maďarská socialistická strana (MSZP) označila referendum za „zbytečné“ a požádala o bojkot, jelikož zatím zůstává přesídlování pouze plánem. Demokratická koalice, vedená bývalým předsedou vlády Ferencem Gyurcsányem, vidí referendum jako první krok Orbánova velkolepého plánu vyvést Maďarsko z EU a vyzvala své voliče, aby se od toho distancovali.

Symbolický dopad referenda

Přestože by referendum proti uprchlickým kvótám EU určitě nevyústilo v HUXIT (vystoupení Maďarska z EU), má jistě důležitý symbolický dopad. Velká účast a odmítnutí systému kvót by obnovily FIDESZu i Orbánovi politickou legitimitu, aby pokračovali ve své současné euroskeptické/antiimigrační politice. Navíc by platné referendum posílilo důležitost a politickou dráhu Viktora Orbána v rámci Evropské unie. Protiuprchlická rétorika předsedy vlády už vedla ke změně jeho pozice v EU. Dříve byl jednoduše považován za pošetilce kontinentu, který omezoval svobodu médií, zasahoval do volného trhu a vytvářel v Maďarsku neliberální režim. Tehdy si Viktora Orbána nebraly za vzor ani důležité krajně pravicové strany v Evropě, poněvadž se premiérova agenda neshodovala s tou francouzské Národní fronty, Svobodné strany Rakouska ani nizozemské Strany pro svobodu. Nyní však tyto strany a jejich příznivci kvůli protiimigrační rétorice, jež je ztělesněním současné evropské krajně pravicové ideologie, začínají Viktora Orbána obdivovat jakožto prvního pravicového populistického vůdce země v rámci EU. Díky tomu se Orbá­novi podařilo vymanit se z mezinárodní izolace a stát se hrdinou panevropské subkultury. Především zaznamenal úspěch vytvořením skupiny protiimigračních politických vůdců středoevropských zemí visegrádské čtyřky.

Jelikož veškeré průzkumy veřejného mínění ukazují, že odpověď „ne“ (proti uprchlickým kvótám) má v maďarské společnosti 90% podporu, jedinou otázkou zůstává, jestli bude referendum platné či nikoli. Pokud vládnoucí strana selže ve snaze přivést k urnám každého druhého voliče s platným hlasem, bude Orbánovo referendum neplatné. Účast pod 50 % by znamenala velkou ránu pro FIDESZ, který by takto selhal v mobilizaci voličů i přes masivní kampaň, a mohla by pozvednout pozici levicových stran. Proto ať už někteří lidé věří čemukoli a ať někteří politikové tvrdí cokoli, výsledek tohoto referenda uprchlíky ani nezastaví ani jim nepomůže. Bude nakonec znamenat pouze symbolickou podporu či znamení „stop“ pro politiku Viktora Orbána.

Z angličtiny přeložil Viktor Tichák.

Tamás Boros (1981) je politolog, spoluředitel maďarského think-tanku Policy Solutions.

Obsah Listů 5/2016
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.