Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2016 > Číslo 5 > Jaroslav Šedivý: Stalinův krok k restauraci impéria

Jaroslav Šedivý

Stalinův krok k restauraci impéria

Rychlý spád událostí po Mnichovu 1938, zejména okupace Československa v březnu 1939, moskevské vedení vyburcoval. V té chvíli už v Moskvě uvažovali o jiné politice ve východní Evropě. Výsledkem nového zhodnocení geopolitické situace západně od sovětských hranic bylo sjednání smlouvy o neútočení s Německem. Německo-sovětský pakt o neútočení podepsali 23. srpna 1939 v Berlíně německý ministr zahraničí Ribbentrop a jeho sovětský kolega Molotov. Byl ratifikován 31. srpna a vložen do něj Dodatečný tajný protokol o rozdělení sfér vlivu mezi oběma státy.

Dlouhá léta, až do roku 1989, sovětská strana popírala existenci tohoto tajného protokolu, nicméně v praxi z let 1939 a 1940 se jím řídila. V článku 1 tohoto protokolu bylo zformulováno rozdělení sfér vlivu obou mocností tak, že v baltickém prostoru část Litvy připadla Německu, Sovětskému svazu pak Finsko, Estonsko, Lotyšsko a část Rumunska. Kritický byl však článek 2, týkající se Polska, kde hranicí obou sfér vlivu byla stanovena linie podél řek Narev, Visla a San. Za pár dní byl tento článek použit. Německá armáda napadla 1. září 1939 Polsko. Západní politika usmiřování skončila krachem. Sovětská vláda uplatnila tajný dodatečný protokol k německo-sovětskému paktu o neútočení a dne 17. září 1939 zahájila okupaci Polska z východu. A k tomu vrchní velitelství Wehrmachtu a Rudé armády podepsaly Protokol o demarkační linii mezi oběma armádami v Polsku, která šla právě podél toku zmíněných řek. 31. října 1939 během zasedání Nejvyššího Sovětu SSSR V. M. Molotov, tenkrát ministr, respektive komisař zahraničí, prohlásil: „Hadrový stát Polsko, tenhle bastard Versailleské smlouvy, přestal existovat.“ V listopadu 1939 Moskva napadla vojensky Finsko a válka trvala až do 12. března 1940, Finové se ubránili, ale sovětská hranice byla posunuta na finské území sto padesát kilometrů severně od Leningradu. 5. a 6. srpna 1940 připojila Moskva k SSSR jako svazové republiky Litvu, Lotyšsko a Estonsko.

Jenom strohý dovětek – ruský prezident Putin v debatě s historiky v Kremlu 6. listopadu 2014 prohlásil, že na paktu Ribbentrop-Molotov nebylo nic špatného, Rusko se jím snažilo získat čas na modernizaci své armády a jejího technického vybavení.

Na konferenci tří státníků v Jaltě v únoru 1945 Stalin dosáhl toho, že mu Roosevelt a Churchill tuto proměnu sovětského území schválili. Ruská historička Natalija Naročnickaja, přítelkyně Putina, k tomu ve své knize Rusko a jeho místo ve světě napsala: „Západ nenávidí Stalina proto, že obnovil území historického Ruska, nenávidí ho za Jaltu a Postupim, to jest, že se Rusku vrátilo to, co kdysi získal Petr Veliký, tedy Pobaltí, jež se stalo součástí historického Ruska.“ (České vydání v roce 2006, strana 39) A Moskva pochopitelně nemá ráda Gorbačeva, že rozpad tohoto historického Ruska připustil.

Použit též text z autorovy knihy Osudné spojenectví. Praha a Moskva, 1920–1948.

Jaroslav Šedivý

Obsah Listů 5/2016
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.