Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2016 > Číslo 6 > Pavla Bergmannová: Vymknuta z kloubů doba šílí

Theatrum mundi

Pavla Bergmannová

Vymknuta z kloubů doba šílí

„Vymknuta ze svých kloubů doba šílí,“ chce se čím dál tím častěji zakřičet společně se Shakespearovým Hamletem. „Nesmrtelné“ zvolání rezonuje bohužel nejen se stále rostoucí blbou náladou ve společnosti, zvláštní pachuť v poslední době získalo i v souvislosti s jistým děním na českých i moravských divadelních scénách. Děním, které samotnou uměleckou tvorbu poměrně nepříjemně otravuje.

Kromě řady nekorektních, a hlavně neprofesionálních zásahů zřizovatelů divadel do chodu institucí (jejichž hlavním cílem je většinou ovládnout toky financí, které sem ze státních zdrojů vstupují) pozornost nedávno upoutal uměle vyvolaný skandál, kterým na sebe neočekávaně strhlo pozornost ostravské Divadlo Petra Bezruče. Během návštěvy prezidenta Zemana na severní Moravě na začátku listopadu se první dáma rozhodla navštívit některou z místních scén. Volba nakonec padla na inscenaci Spalovač mrtvol, uváděnou právě Divadlem Petra Bezruče. To vyšlo požadavkům prezidentské kanceláře ochotně vstříc a na dlouho dopředu vyprodaný titul zajistilo požadovaný počet vstupenek. Jenže přísná bezpečnostní kontrola bedlivě dohlížená i prezidentovým mluvčím Jiřím Ovčáčkem pojala podezření, že v sále přítomný štáb České televize, který měl již měsíc předem na tentýž termín domluvené natáčení reportáže pro kulturní magazín Divadlo žije!, se chystá cíleně zesměšnit prezidentovu choť zaznamenáváním jejích reakcí na představení. Nelíbila se samozřejmě ani tibetská vlajka visící na budově zcela nezávisle již více než dva týdny před ohlášenou státnickou návštěvou, provokoval také ve foyer divadla umístěný nesouhlasný otevřený dopis prezidentovi. Paranoidní reakce na sebe nenechala dlouho čekat a Miloš Zeman – za vydatné podpory v nedávných krajských volbách neúspěšně kandidujícího, a tedy odstupujícího hejtmana Moravskoslezského kraje Miroslava Nováka – neopomněl zákeřné praktiky divadla a České televize svým ironicky urážlivým způsobem zkritizovat na tiskové konferenci. Hradní mluvčí Ovčáček pak do světa vypustil kromě celé řady dezinformací dokonce obvinění ze záměrné konspirace, nad kterým každý jen trochou zdravého rozumu oplývající člověk musí zákonitě kroutit hlavou!

Výchozí situace hodná zápletky mimořádného absurdního dramatu pak vyvolala vlnu nenávistných hlasů namířených především vůči divadlu, které se do dané situace dostalo vlastně náhodou. To se čas od času přihodí, nicméně smutné je, že se tyto újmy jen velmi těžko – zvláště v době vymknuté z kloubů – vysvětlují a napravují. Tady už přestává být cokoli k smíchu a zůstává jen hořká pachuť. A také otázka, zda divadlo i naše společnost jsou opravdu tak svobodné, jak se nám ještě donedávna zdálo.

S odstupem času a s jistou nadsázkou lze situaci komentovat i z trochu jiného úhlu. Je vlastě velmi dobře, že choť prezidenta s doprovodem nakonec představení Spalovač mrtvol nezhlédla. Třebas by odborníci z Hradu nakonec pojali podezření, že Fuksův pan Kopfrkingl – osobitý hrdina tolik opěvující tibetské náboženství – je záměrnou provokací mířenou přímo proti momentálním pročínsky orientovaným prezidentským zájmům, a kdoví, třebas by dílo Ladislava Fukse bylo z dějin české literatury účelově vymazáno. Nestalo se tak, ale je potřeba zůstat na pozoru, protože tato nepřehlédnutelná epizoda opět varovně ukázala, že s naší společností vlastně není vše tak úplně v pořádku.

Je jen trochu škoda, že ostravské nastudování, kterého se ujal hostující režisér Jakub Nvota, tak zcela nevyužilo potenciálu literární předlohy. Nvota se na první pohled snaží vypořádat s celou látkou velmi artistně, nicméně jeho snahy mnohdy vyznívají – pokud jde o použití divadelní řeči – spíše archaicky. Určitý problém pak můžeme spatřovat právě i v pojetí postavy Karla Kopfrkingla, který není ke svým činům motivován svou potlačovanou méněcenností a potřebou všechny kolem sebe ovládnout, z čehož by se měl rodit jeho vnitřní fanatismus, jenž byl pro Fukse paralelou k vzniku fašismu, ale jako by ho spíše ovládaly nějaké vnější okolnosti. I přes zmíněné nedostatky ovšem titul diváky oslovuje zejména díky skvělému herectví nejen fenomenálního Norberta Lichého v hlavní roli.

Pavla Bergmannová

Obsah Listů 6/2016
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.