Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2017 > Číslo 1 > Hynek Skořepa: Čechoslovák Alois Kolísek

Hynek Skořepa

Čechoslovák Alois Kolísek

Se zpožděním se ke mně dostala kniha autorů Karla Sommera a Josefa Julínka. Oba znám díky publikacím, jež připravují lidé kolem Občanského sdružení Bousín a Repechy. V obou těchto obcích na Drahanské vrchovině očividně žijí (nebo tam na chalupy přijíždějí) lidé, kteří mají tento krásný kraj rádi a chtějí zdejší přírodní či kulturně-historické zajímavosti přiblížit širší veřejnosti.

Ve dvojici autorů knihy byl Karel Sommer (1929–2015) profesionálním historikem, který v 60. letech působil na olomoucké Univerzitě Palackého. V roce 1970 však musel spolu s dalšími reformními komunisty vysokou školu opustit. Naštěstí nalezl azyl v tehdejším Slezském ústavu ČSAV v Opavě a mohl se dál věnovat historickému bádání. Josef Julínek (nar. 1951) pak je duší zmíněného občanského sdružení a významným organizátorem jeho vydavatelských aktivit. Ač vzděláním ekonom, napsal několik regionálně historických a vlastivědných prací, šest z nich právě ve spolupráci s Karlem Sommerem. Jestliže většinu z nich ocení především čtenáři znalí zdejšího kraje, kniha věnovaná Aloisi Kolískovi rozhodně přesahuje svým významem hranice nejen Drahanské vrchoviny, ale i Moravy.

Msgr. PhDr. Alois Kolísek (1868–1931) se narodil v Protivanově na Drahanské vrchovině. Všech šest synů z chudé rodiny bylo vysvěceno na kněze (matka Marianna Kolísková obdržela ve stáří pochvalné uznání od císaře Františka Josefa I. a stříbrnou medaili od papeže Pia X.). Syn Alois vystudoval brněnské Státní vyšší gymnázium a bohoslovecký ústav tamtéž. Po krátkém kněžském působení v Náměšti nad Oslavou byl poslán na vyšší teologická studia do Říma, kde byl také promován doktorem filozofie. Působil pak na různých místech Moravy (nejdéle jako katecheta na Zemské vyšší reálce v Hodoníně). Po více než dvacetiletém vyučování na reálce byl roku 1919 jmenován řádným profesorem národní slovenské literatury a estetiky na teologické fakultě v Bratislavě. Ta však nezahájila svoji činnost pro odpor vysokých církevních kruhů, Kolísek proto začal přednášet na bohosloveckých učilištích v Trnavě, Bratislavě a Praze. Výrazně se též celý život angažoval ve veřejném, zejména kulturním životě.

Kolísek se přátelil s farářem Karlem Dostálem-Lutinovem, jedním ze zakladatelů tzv. Katolické moderny, ktera se snažila o obrodu katolické církve a její zatraktivnění pro lidové vrstvy. Na sjezdu tohoto hnutí v Přerově přednesl Kolísek referát o těžkém postavení slovenských vlasteneckých kněží. Rezoluce sjezdu vyzvala biskupy olomouckého a brněnského, jakož i papežského nuncia ve Vídni, aby se zasadili proti zneužívání církevní moci v Uhrách vůči slovensky smýšlejícím kněžím.

Kolískovy kontakty se slovenskými národovci kolem Andreje Hlinky vzbudily ovšem velkou nelibost církevní vrchnosti. Andrej Hlinka spolu s dalšími obhájci Slováků a slovenštiny navštěvoval Kolíska v jeho bytě v Hodoníně. Kolísek také zorganizoval úspěšné Hlinkovo přednáškové turné po českých a moravských městech. Po Hlinkově uvěznění v Uhrách se zasazoval o jeho propuštění. Když však vznikla Československá republika a Hlinka se neúspěšně pokusil na pařížské mírové konferenci dosáhnout autonomního postavení Slovenska v rodící se Československé republice, oba dřívější přátelé se názorově rozešli. Kolísek pomáhal dr. Šrobárovi organizovat vojenské obsazení západního Slovenska a později se stal poslancem Národního shromáždění. V této funkci se výrazně podílel na rozvoji slovenského školství, podporoval vznik lidových škol a patřil k poslancům, kteří předložili návrh na zřízení univerzity v Bratislavě.

Když ale začaly na Slovensku sílit autonomistické tendence, Kolísek se tam postupně dostával do izolace. Ľudová strana odmítla jeho možnou kandidaturu do parlamentu na další volební období, a byl dokonce ze strany vyštván. V roce 1927 se sice rozhodl kandidovat za Československou stranu lidovou v jednom ze slovenských volebních obvodů, jeho kampaň však skončila debaklem (v některých obcích musel dokonce uprchnout před rozvášněným davem).

Ještě mnoho dalšího se lze dočíst v knize o tomto významném zastánci česko-slovenské vzájemnosti a spolupráce. Na závěr mohu zmínit již jen jeho angažmá v Panevropské unii, národně-hospodářském hnutí organizovaném z Vídně dr. Richardem hrabětem Coudenhove-Kalergim. Ostatní si už musí zvídavý čtenář přečíst sám. Určitě nebude litovat. Při čtení úvodních, spíše životopisných kapitol možná bude mít dojem, že jde o nijak zvlášť nevynikající monografii regionální osobnosti. V dalších kapitolách o Kolískových aktivitách kulturních, politických i pastoračních však užasne nad tím, co všechno tento skromný člověk dokázal pro Slováky, Čechy i Moravany udělat. Poodkryjí se mu také mnohé málo známé aspekty vývoje česko-slovenských vztahů prvních desetiletí 20. století. Karel Kolísek zemřel po návratu z národní pouti do Lurd, kterou pomáhal organizovat.

Karel Sommer, Josef Julínek: Politik a kněz Alois Kolísek. Nakladatelství ARSCI, Praha 2012.

Hynek Skořepa

Obsah Listů 1/2017
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.