Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2017 > Číslo 2 > Jiří Němec: Veřejný zájem, nebo ochrana soukromí?

Jiří Němec

Veřejný zájem, nebo ochrana soukromí?

Neoficiální odposlechy pořízené kdovíkým ze soukromého či stranického a politického života jsou nevkusné, nebo naopak zajímavé – jak je komu a především bulvárnímu tisku libo. V tomto případě hrozí především osobnostní žaloby na náhradu způsobené škody podle občanského zákoníku. Něco úplně jiného však jsou tzv. policejní odposlechy, úniky z trestních spisů a jejich zveřejňování. Odposlechy vstoupily do našeho života před několika lety a díky nim k nám připluli „fotbaloví kapříci“. Byly dokonce tématem divadelní hry, tuším o slečně exposlankyni Kočí... A hlas lidu? Policejní odposlechy přece pomáhají dopadnout nebezpečné zločince, přistihnout při lecčems naše politiky, a navíc je to ještě lidová zábava! Tak proč je nezveřejňovat v novinách a necitovat v televizi, když už se k nim novináři nějak dostanou? Jenže ona to zase takové legrace není. Odposlechy jsou úkonem v trestním řízení a jejich použití je striktně vymezeno zákonem – může je nařídit soudce, je-li vedeno trestní řízení, ale výhradně pro zvlášť závažný úmyslný trestný čin nebo jiný úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje mezinárodní smlouva, pokud lze důvodně předpokládat, že odposlechem budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení.

Mnohem horší však je, když se údaje z trestních spisů a policejní odposlechy dostanou čertví jak do novin a na veřejnost. Jako před časem v případě exhejtmana Ratha či v kauze „love story“ expremiéra Nečase. Anebo naposledy dokonce z parlamentní vyšetřovací komise ve věci tzv. Šlachtovy zprávy. Podobná zveřejňování už mohou ohrozit samotné policejní vyšetřování, ale přinést i velké nepříjemnosti zcela nezúčastněným osobám. Například dlouholetý kamarád může být zrovna trestně stíhán a je na něj soudem povolen odposlech, a já s ním telefonuji jako už léta – srandičky, narážky... přece o nic nejde. Ale když se to přísně a někdy i cíleně posoudí právě v souvislosti s oním trestním řízením, o kterém já nemám ponětí, a třeba se ty moje narážky a legrácky, které jsem nemyslel ani náhodou vážně, zveřejní v novinách malilinko upravené či sestříhané, mohu z toho u veřejnosti snadno vyjít jako málem spolupachatel a už téměř pravomocně odsouzený viník. To už je kouzlo novin a informací v nich uveřejněných.

Veřejně činní lidé musí z hlediska veřejné publicity obecně unést podstatně víc než „obyčejný občan“, ale policejní odposlechy (a tím spíše celé policejní spisy) prostě nejsou lidová zábava, ale úkon trestního řízení, a podle toho se s nimi musí nakládat. Na druhou stranu však tady je svoboda slova (ale naproti ní zákon na ochranu osobních údajů a ochrana osobnosti podle občanského zákoníku) a může být navíc dán v konkrétním případě i veřejný zájem na zveřejnění takovéto informace. Kdo to však posoudí? Vždy je a bude na odpovědnosti konkrétní osoby (a vydavatele), jak s takovouto informací naloží a hlavně v jakém rozsahu ji případně zveřejní. A konečné slovo bude mít nakonec zřejmě stejně až soud, se všemi riziky vyplývajícími z jeho rozhodnutí. Docela by mě však zajímalo, jak a jestli vůbec se orgány činné v trestním řízení opakovanými úniky informací, především pokud jde o přesné záznamy telefonních odposlechů a úniky z trestních spisů, zabývají. Nebo to i policisté, generální inspekce a státní zastupitelství už považují za něco normálního?

Jiří Němec, Liberec, autor vyučuje ústavní a správní právo na VŠ

Obsah Listů 2/2017
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.