Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2017 > Číslo 2 > Antonín Rašek: Strana, které přestávám rozumět

Antonín Rašek

Strana, které přestávám rozumět

Zatímco se většina fanoušků radovala z našich vítězství na mistrovství světa v biatlonu a v tenisovém zápolení ve Fed Cupu, Ústřední výkonný výbor ČSSD projednával dlouhodobý program. Sociální demokracie má už vzhledem ke své dlouholeté historii rozhodně ze všech politických stran program nejpropracovanější. Z logiky sociální struktury české společnosti by měl být přitažlivý pro podstatnou část občanů. Sociální demokraté se také zaměřují na zaměstnance, rodiny s dětmi a seniory, podstatnou část populace. Podle výzkumů veřejného mínění ale ČSSD oslovuje jen její pětinu. Dost značná část přirozených voličů se od strany odvrací.

Někdy se postoj k politické straně změní náhle. Stačí jedna nehoráznost, kterou nelze skousnout. Jindy se názor mění postupně, rozhlodávají jej zdánlivé malichernosti, přešlapy, nedomyšlenosti, zvláště odehrávají-li se prakticky denně. Na propadu se jistě podepsaly korupční aféry, v nichž se ocitli i sociální demokraté. Straně neprospívá ani vnitřní nejednota, která přesahuje hranici střetu ideových proudů posilujících invenci. Nyní jako kdyby vedle toho podporu rozhlodávaly zmíněné podružnosti.

Opozice vytýká vládě vedené sociálními demokraty, že nejen nezjednodušuje výkon státní správy a nesnižuje výdaje občanů, ale často dochází k opaku. Bylo dávno známo, že výdaje na datové služby jsou ve srovnání s ostatními evropskými státy vysoké. Ministra průmyslu a obchodu, jakkoli se od toho distancoval, nenapadlo nic chytřejšího než se postavit za vyšší ceny roamingu, protože se týkají jen nepodstatné elitní části české společnosti. Poté jako deus ex machina nastoupil premiér a jednal s operátory, aby ceny snížili. Jako kdyby nebyli z jedné politické strany. A bývalý ministr Milan Urban, také sociální demokrat, potvrdí, že jednání toho současného bylo nešťastné. Patálie skončila pádem ministra Jana Mládka i jednoho jeho náměstka.

Ve stejné době se vydal ministr vnitra s policisty zkontrolovat ubytovny cizinců. Předvolební tah z toho čouhal až neskutečně viditelně, jako se vtíravě nabízela otázka, proč si dříve nenašel čas na kvalifikovanější reorganizaci policie. Nemohla na to kriticky nepoukázat ani jinak pochopitelně nakloněná Blažkova sněmovní komise. Migranty jako pracovní sílu nadále potřebujeme, teď vzhledem ke konjunktuře přímo akutně. Přitom nedokážeme nejen zajistit, aby udělování víz nebylo doprovázeno korupcí, ale představitelé ministerstva zahraničí nás přesvědčují, že to ani jinak uskutečnit nešlo.

V jiném případě divák, čtenář či posluchač neví, zda se má smát nebo plakat, když se dozvídá, že aktér policejní aféry plukovník Robert Šlachta je vyšetřován policejní inspekcí za zneužití služebního vozidla. Měl údajně právo s ním jet, aby podal žádost o ukončení služebního poměru, ne ale zpátky. Ještě že není kosmonaut na oběžné dráze.

Přesto jako by se náhle rozjasnilo. Odstupující státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza pod názvem Jak Evropa překonala migrační krizi napsal: „Nyní Evropa může říct – situaci máme pod kontrolou díky dvěma důležitým krokům – zavření západobalkánské migrační trasy a dohodě EU s Tureckem.“ Zbývá jen, aby tomu lidé uvěřili. Ze šesti desítek reagujících je to sotva jako prstů na jedné ruce. Většina přiznává, že četla pohádku. Jeden navrhuje změnit název na Jak Evropa oddálila migrační krizi.

Politicky kontraproduktivní je způsob, jakým je systematicky dehonestován Andrej Babiš. Jako by jeho kritici nevěděli, že Češi se vždy v takovém případě postaví na stranu ostřelovaného.

Antonín Rašek, Praha

Obsah Listů 2/2017
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.