Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2017 > Číslo 2 > Martin Burian: Dva čerství sedmdesátníci

Martin Burian

Dva čerství sedmdesátníci

V březnu se dožily významného životního jubilea dvě význačné osobnosti rakouské kulturní, a současně i politické scény. Oba muži běžnou politickou kariéru neudělali ani nedělali, nicméně jejich činnost se aktuální politiky často dotýkala a dotýká.

První z jubilantů André Heller se proslavil jako zpěvák-šansoniér a rozhlasový moderátor. Jeho tvorbu můžeme zařadit to šuplíku s názvem Austropop. Tento termín nemůžeme jednoduše a bez vysvětlení přeložit jako rakouský pop. V dnešní době je takto označovaná téměř veškerá populární hudba, která vzniká v Rakousku, a to bez ohledu na žánr a řeč, kterou jsou písně zpívány. Označení v žádném případě nezahrnuje šlágry a novodobé lidovky. Na konci šedesátých let byly za Austropop označovány písně zpívané především vídeňským dialektem. André Heller měl mimo jiné na repertoáru šansony Jaquese Brela, do vídeňštiny přeložené. Úspěšnou pěveckou kariéru již před delší dobou ukončil, ve veřejné kulturní činnosti pokračuje dodnes. Uplatnil se jako filmový herec na mezinárodní úrovni, založil cirkus, u kterého však vydržel přibližně jeden rok. V letech 2003 až 2006 byl angažován jako kulturní koordinátor mistrovství světa ve fotbale, které se konalo v roce 2006 v Německu. Pro firmu Swarovski vytvořil pompézní muzeum s názvem Světy křišťálu. Spolupracoval s Čínským národním cirkusem. Zorganizoval a inscenoval velkolepé cirkusové show Afrika! Afrika! Založil i botanické zahrady, které zpřístupnil veřejnosti. V jeho italské zahradě jsou kromě jeho objektů i skulptury například od Roye Lichensteina a Keita Haringa. Zahradu v Maroku považuje za svoje životní dílo, které by mělo sloužit i po jeho smrti a těšit další generace. I když on sám i jeho dílo jsou často pompézní, dekorativní a jakoby hledající nové idylické světy, nevyhýbal a nevyhýbá se kontaktu s aktuální politikou. Často kritizoval nejenom rakouské, ale i izraelské politiky. Bruno Kreiskému vytýkal jeho nepřátelské postoje vůči Simonu Wiesenthalovi a izraelskou vládu odsoudil za mnohé kroky vůči Palestině v roce 1982. Podle něj, jakožto ve Vídni žijícího žida, vzbuzují tyto činy vlny antisemitismu. Říká nahlas, že není členem žádného náboženského spolku. Za zcela šílený považuje fakt, že si mnohé náboženské skupiny nárokují boha jen pro sebe.

Světoznámý v Rakousku, to je podtitulek, kterým se běžně sebeironicky Austropop označuje. Podobně charakterizuje sám sebe také filozof, esejista a spisovatel Franz Schuh, další nepřehlédnutelný sedmdesátník. Vystudoval ve Vídni germanistiku, filozofii a historii. Jeho zájmu neunikl ani rozhlas a televize. Často je slyšet ve veřejnoprávním rozhlase Ö1. Objevoval se též v rakouské – opět veřejnoprávní – televizi ORF. Vystupoval v přibližně půlhodinovém pořadu Tohuwabohu. Název můžeme přeložit například jako virvál, chaos či zmatek. Jednalo se o vskutku bláznivě recesistický pořad, který rakouská televize vysílala mezi roky 1990 a 1998. Zajímavé je, že v tomto „pološíleném“ pořadu vystupovali vedle kabaretistů, hudebníků a herců i lidé takzvaně velmi seriózní, jako například televizní moderátoři, filmaři či známí sportovci. Aktéři předváděli mimo jiné skeče, přehrávali obvykle jen vyprávěné vtipy či originálně po svém dabovali známé písně či oblíbené scény z filmů. V letošním jedenáctém čísle vídeňského časopisu Falter se objevil třístránkový rozhovor s Franzem Schuhem, samozřejmě že u příležitosti jeho narozenin. Jubilant komentuje a analyzuje mimo jiné i některé současné projevy nacionalismu. Kritizuje šéfa strany Svobodných. Stracheho chápání tradičních hodnot se dle jeho názoru realizuje v extázích na pivních slavnostech, konaných v Rakousku tradičně za doprovodu ryčné hudby ve velkých stanech. Schuh podotýká, že Turci v Evropě měli často funkci rohožky. Teď dostali vůdce, který jim sugeruje, že mají mnoho důvodů k hrdosti. Vůdce sám tuto hrdost potřebuje také, protože hospodářsky žádné velevýkony nevykazuje. Falter je v podstatě jednotýdenní vídeňský kulturní program, který vychází od roku 1977 ve formátu asi 24 x 35 centimetrů v nákladu přibližně sto tisíc výtisků. Obsah časopisu netvoří pouhý výčet kulturních akcí ve městě, ale věnuje se například i recenzím knih, divadelním a hudebním kritikám. Slovo Falter je možno přeložit jako motýl, můra či noční můra. Jelikož se časopis nevyhýbá sociálním a ožehavým politickým tématům, stal se pro mnohé skutečnou noční můrou.

Snad bude stačit uvést jeden, pravděpodobně nejznámější příklad za všechny. V roce 1988 byl na příkaz tehdejšího prezidenta Kurta Waldheima celý náklad časopisu zabaven. Zveřejnil totiž žalobu, která byla proti prezidentovi vznesena. Kurt Waldheim svoji činnost ve funkci důstojníka Wehrmachtu ze svého oficiálního životopisu zcela vypustil. Byl podezřelý z aktivní účasti na válečných zločinech během 2. světové války.

Je dosti časté, že se rakouští umělci veřejně politicky angažují. Protesty proti xenofobii, nacionalistickým tendencím a otevřená podpora utečenců patří v jejich řadách zkrátka k dobrým mravům.

Martin Burian (1960) je výtvarník, od roku 2015 spoluvydavatel Listů. Žije v Rakousku.

Obsah Listů 2/2017
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.