Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2017 > Číslo 2 > Václav Žák: Manipulace v čase pre-truth médií

Václav Žák

Manipulace v čase pre-truth médií

Nárok na pravdivost informací není samozřejmý. Zrodem kvalitní žurnalistiky ve Spojených státech se bude zabývat Václav Žák ve své přednášce na olomouckých Ekologických dnech (viz program na zadní straně obálky tohoto čísla), jejichž letošními tématy jsou fenomén zvaný postpravda a obecně manipulace kolem nás. Přinášíme základní teze přednášky.

-red-

Strukturu médií určuje politický systém, proto také nenalezme dva stejné mediální světy. Klíčem k přístupu státu k médiím ve Spojených státech, na něž se soustředím, byly první dodatek zajišťující svobodu tisku a svobodná soutěž. Američtí zákonodárci uvažovali následujícím způsobem: Kdy budou média svobodná? Když budou bohatá. Kdy budou bohatá? Když budou mít dost čtenářů. Kdy budou mít dost čtenářů? Když bude levné poštovné. Takže se rozhodli subvencovat distribuci tisku.

Tento přístup vedl ke vzniku žurnálů, v nichž se pěstovala kvalitní žurnalistika. Samuel McClure (1857–1949), majitel ilustrovaného měsíčníku, jí platil takové honoráře, že se mohla věnovat několikaměsíčním rešerším před tím, než článek šel do tisku. Na základě její publikační činnosti vláda a Kongres „rozkulačily“ naftový monopol – Rockefellerovu Standard Oil. Investigativní novináři, jako byla Ida Tarbellové (1858–1944), si od politiků vysloužili přezdívku muckrackers – kydači bláta.

V denním tisku byla situace výrazně jiná. Masová žurnalistika se potýkala s populací, která měla potíže s gramotností a v případě emigrantů i se znalostí angličtiny. Zprávy byly jednoduché, obsah musel být jasný z titulku. Obrovský vliv měla grafika, zejména karikatury. Představy o pravdivosti žurnalistiky ještě nebyly na pořadu dne. Neexistovalo oddělení žurnalistiky od politiky, naopak, vlastníci médií je bezostyšně používali pro svůj vlastní lobbing.

Masová žurnalistika se vyvíjela ve střetu Josepha Pulitzera (1847–1911) a Williama Randolpha Hearsta (1863–1951). V roce 1882 Pulitzer koupil New York World, ztrátové noviny, od Jaye Goulda, jednoho z významných „loupeživých baronů“ té doby. Pulitzer z nich udělal bulvár. Příběhy, skandály, senzace. Získal i známou investigativní žurnalistku Nellie Blyovou (1864–1922). V roce 1895 World začal tisknout nesmírně populární The Yellow Kid comics Richarda Outcalta, první novinový comics tištěný v barvě, podle něho se pak celá doba přelomu století, kdy hledat pravdu v novinách byla nejpošetilejší věc pod sluncem, posléze začala označovat jako yellow journalism. Pod Pulitzerovým vedením vzrostl náklad z 15 000 na 600 000, čímž se World stal největšími novinami v zemi.

V roce 1895 William Randolph Hearst koupil konkurenční New York Journal, což vedlo k nemilosrdné válce o čtenáře. Nařídil editorům, že titulky musí veřejnost „kousat jako buldok“. Zápas s Hearstem charakterizoval přelom století. Noviny se naprosto nepokrytě angažovaly v politice, Hearst se chlubil, že byl schopen donutit Kongres, aby vyhlásil Kubě válku.

V roce 1902 Hearstovy noviny zveřejnily kresbu popravčí čety, která na rozkaz generála Jacoba Smithe střílí Filipínce starší deseti let s podtitulkem: „Zločinci. Provinili se tím, že se narodili o deset let dřív, než jsme dobyli Filipíny.“ Jak je vidět, Amerika si prošla hlubokým příkopem.

O sedm let později Pulitzer vyhrál důležitý spor s prezidentem Theodorem Rooseveltem a bankéřem J. P. Morganem o právo na zveřejnění vládních machinací ohledně tehdejších „Panama papers“ – týkajících se koupě Panamského kanálu. To umožnilo novinám kontrolovat počínání vlády.

Proměnila se doba, proměnila se média. Po válce lidé jako Walter Lippmann (1889–1974, novinář a filozof) nastavili úplně jinou laťku žurnalistiky. Přispěl k tomu i Pulitzer. V roce 1902 napsal, že chce zajistit, aby se žurnalistika stala jedním z velkých intelektuálních povolání. V roce 1912 odkázal dva miliony dolarů na založení Vyšší školy žurnalistiky při Kolumbijské univerzitě. Později vznikla i Pulitzerova cena.

Poučení: Manipulace je trvalou součástí veřejného prostoru. Pokud v záplavě fake news vznikne poptávka po informacích, které se alespoň blíží pravdě, nabídka se také objeví. Chce to ale čas. Yellow journalism (myslím z hlediska masového dopadu) byl možný díky obrovským změnám v technologii tisku. My si taky budeme muset projít epidemií stupidity, kterou přinesla digitální média.

Jestli to přežijeme – nevím.

Václav Žák (1945) je šéfredaktorem Listů.

Obsah Listů 2/2017
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.