Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2017 > Číslo 3 > Hynek Skořepa: S vyloučením veřejnosti

Hynek Skořepa

S vyloučením veřejnosti

aneb Mizející výdobytky sametové revoluce

Zhruba čtvrtstoletí po sametové revoluci pokračuje odbourávání jejích výdobytků, přinejmenším na poli ochrany životního prostředí. Málo se ví, že na podzim roku 1989 došlo ještě před pražským 17. listopadem k demonstracím občanů v severních Čechách. Protestovali proti extrémně znečištěnému životnímu prostředí, jehož stav přímo ohrožoval lidské životy. Logickým vyústěním sametové revoluce tedy byla opatření směřující ke zlepšení stavu životního prostředí a k posílení role veřejnosti v rozhodovacích procesech dotýkajících se přírody. O problémech se mluvilo (známý byl třeba slogan „Libkovice – svědomí severu“, zmizelá severočeská vesnice se stala mementem), byly stanoveny těžební limity v severočeských hnědouhelných pánvích, přijímaly se nové zákony na ochranu životního prostředí.

Jenže po letech, kdy „čas oponou trhnul“, přišla spíš léta jejího postupného zatahování. Těžební limity byly prolomeny, lidé se opět dusí smogem v důsledku průmyslové výroby a automobilové dopravy, a to nejen v severních Čechách. Další ránu legislativě spojené s ochranou životního prostředí a právy občanů podílet se na věcech veřejných zasadila před několika týdny Poslanecká sněmovna, když schválila novelu stavebního zákona.

Dosud platný zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) podrobně určuje právo veřejnosti vstupovat do projednávání územních plánů. V § 23 (Zástupce veřejnosti) zákon určuje, za jakých podmínek může být při pořizování návrhu územně plánovací dokumentace veřejnost zastupována svým zmocněným zástupcem. V § 92 (Územní rozhodnutí) zase ukládá stavebnímu úřadu v odůvodnění rozhodnutí vždy vyhodnotit připomínky veřejnosti.

Schválená podoba novely stavebního zákona vylučuje veřejnost (zapsané spolky, tedy dřívější občanská sdružení) ze všech územních i stavebních řízení (s výjimkou staveb podléhajících hodnocení vlivu na životní prostředí EIA, u nichž je právo účasti veřejnosti zaručeno evropskou legislativou). Vyloučení veřejnosti se netýká jen správních řízení vedených podle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ale i řady dalších správních řízení, vedených podle jiných zákonů (např. lesního, vodního atd.). Veřejnost ztrácí možnost zasahovat též do řízení týkajících se např. vyhledávání potenciálních ložisek nerostných surovin.

Předkladatelé pozměňovacího návrhu ke stavebnímu zákonu, poslanci František Adámek a Jaroslav Foldyna (oba ČSSD), svůj návrh zdůvodnili tím, že se povolovací procesy v České republice (zejména jejich délka a nepředvídatelnost) v poslední době stávají zásadním problémem pro zahraniční investory. Délka povolovacích procesů je údajně v porovnání s okolními státy dvojnásobná a kvůli tomu se stáváme nekonkurenceschopnými. Jelikož údajně veřejný zájem a účast veřejnosti při posuzování vlivu staveb na životní prostředí dostatečně ochraňuje zákon č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivu na životní prostředí (ve znění novely č. 298/2006 Sb.), navrhli omezit vstup spolků do povolovacích procesů.

Vyznat se v navržených a následně schválených změnách není pro člověka zvenčí vůbec jednoduché. Podklady k dispozici na webových stránkách Poslanecké sněmovny sice jsou, ale pro laika značně nepřehledné a nesrozumitelné. Jako člen Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) jsem obdržel interní materiál (Depeše ČSOP, rozesílané 5. května 2017), ze kterého jsem zjistil mimo jiné následující.

Novela se sice tváří, že ze správních řízení v záležitostech ochrany přírody a krajiny spolky nevylučuje, není to ale úplně pravda. Převádí totiž zároveň některá „ryze ochranářská“ řízení do kompetence stavebních úřadů (např. kácení dřevin v souvislosti s plánovanou výstavbou).

Častá argumentace o tom, že novela povede ke zrychlení velkých staveb (dálnice), je čirým nesmyslem. Těchto velkých staveb se novela vůbec nedotkne, podléhají totiž vesměs zmíněnému zákonu o posuzování vlivu na životní prostředí (tzv. EIA).

V tisku bylo možné dočíst se chválu ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové (ANO) o tom, jak novela sníží byrokracii. Do nově zaváděného tzv. koordinovaného povolovacího řízení má být sloučeno dosud oddělené územní a stavební řízení (prosazovatelé novely taktně zamlčeli, že v odůvodněných případech mohla být obě řízení sloučena už podle stávajícího zákona). Přitom oddělení územního a stavebního řízení má v mnoha případech své opodstatnění. Jestliže totiž územní rozhodnutí (rozhodnutí o umístění stavby) řeší zasazení stavby do lokality v kontextu celkového využití území, ve vlastním stavebním řízení (na jehož konci by mělo být stavební povolení) jde už z pohledu ochrany přírody spíše o detaily, které nemohou na případném zásahu do krajiny nic moc změnit.

Rozhodnutí o umístění stavby vymezuje stavební pozemek, umisťuje navrhovanou stavbu, stanoví její druh a účel, podmínky pro její umístění a napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Určuje též podmínky pro zpracování projektové dokumentace, na základě které může pak být vydáno stavební povolení. Ve stavebním řízení stavební úřad ověřuje především to, zda je předložená projektová dokumentace úplná a v souladu s územním plánem a jsou vypořádány připomínky dotčených orgánů.

K novele, jíž se mění více než čtyřicet jiných zákonů, se sešlo ve sněmovně přes tři sta pozměňovacích návrhů. Zákon nakonec podpořilo 117 poslanců napříč politickými stranami. Kupodivu se hlasování zdrželi poslanci ODS a TOP 09, což je značně nečekané od stran, které se bijí v prsa bojem za co nejmenší omezování svobody podnikání. Tři poslanci ČSSD naopak hlasovali proti. Novelu však bohužel podpořil i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), který ve své tiskové zprávě uvedl, že povede k zefektivnění povolovacího řízení. Nevím, zda jde od premiéra o nedostatečné pochopení situace, či o snahu předvést veřejnosti další úspěšný zákon prosazený jeho koaliční vládou. Pozice předsedy vlády a situace celé ČSSD před volbami jsou složité, leccos bych mu tedy odpustil. Jestliže však chce být sociální demokracie stranou opravdu pro lidi, nejen se tak tvářit, tak by oslabování vlivu veřejnosti na ochranu životního prostředí podporovat neměla. Jinak se nám může v budoucnu stát, že veřejnosti zůstanou jen oči pro pláč a nezbude jí než nečinně přihlížet, jak je kvůli často ryze soukromým (a vůči okolí mnohdy zcela bezohledným) zájmům nenávratně ničeno životní prostředí, na kterém jsme závislí všichni.

Uvidíme ještě, jak se k novele stavebního zákona postaví Senát. Ale velké naděje, že senátoři poslanecký „paskvil“ zarazí, bych si nedělal. Stačí si vzpomenout na taktéž nedávné senátorské „přílepky“ k zákonu o ochraně přírody a krajiny, jehož přijatelné znění zachraňovala Poslanecká sněmovna, kam byl návrh ze Senátu vrácen. Nebo že by se senátoři protentokrát ukázali moudřejší?

O novele stavebního zákona se v Senátu hlasovalo začátkem června už po odeslání

tohoto čísla do tiskárny. Pozn. red.

Hynek Skořepa (1975) je geograf, v současnosti učí na gymnáziu v Ústí nad Orlicí.

Obsah Listů 3/2017
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.