Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2017 > Číslo 3 > Knihy

Knihy 3/2017

Zmizení Ettora Majorany

– Ettore Majorana byl italský fyzik, v němž jeho kolega a učitel Enrico Fermi spatřoval génia srovnatelného s Einsteinem. Roku 1938 jako dvaatřicetiletý zmizel beze stopy. Že nešlo o neštěstí či o vraždu, dokládají dva dopisy, které zanechal, neplyne z nich však jednoznačně, zda se rozhodl pro dobrovolné ukončení života, nebo o získání nové identity. Sciascia se ve své knize snaží proniknout do vědcovy duše a odhalit jeho motiv a rozhodnutí s přihlédnutím k atmosféře, jaká panovala v Itálii, v Evropě a mezi fyziky v době zmizení, tedy v čase, kdy byla na spadnutí válka, v níž se měly uplatnit zbraně umožněné pokrokem fyziky. Je to již pátá autorova kniha, která vychází v češtině – čtyřicetileté zpoždění jí neubralo na aktuálnosti. Čtenář si dnes může porovnat autorovu domněnku s novými fakty, která, zdá se, nasvědčují tomu, že Majorana zůstal naživu a zcela se odtrhl od své dřívější existence – neukryl se však v italském klášteře, ale usadil se v Jižní Americe. Sciasciova kniha v sobě spojuje přednosti dušezpytné i faktografické analýzy, lze ji číst jako umělecké dílo, literaturu faktu i jako svéráznou detektivku. Snad také inspiruje čtenáře k úvahám o tom, jak a proč je možno v životě přehodit výhybku. Mě vedla mimo jiné ke vzpomínce na našeho zmizelého malíře Josefa Tulku.

Leonardo Sciascia: Zmizení Ettora Majorany, přeložil a doslovem doprovodil Jiří Pelán,

Triáda, Praha 2016, 124 s.

-jn-

Tyranie. 20 lekcí z 20. století

– Americký historik, jehož knihy Černá zemKrvavé země u nás nedávno vyšly, psal zřejmě tento krátký text v hlubokých obavách působených nynějším vývojem v USA i v Evropě. Jak dokládá, přechod od demokracie k tyranii (nacismu, různým druhům fašismu či variantám komunistické vlády) byl obvykle krátkodobou záležitostí. Třebaže stoupenci tyranie nezískali před uchopením moci ve svých zemích většinu, společnost jim nebyla schopna klást účinný odpor. Jedinou pozitivní výjimku v tomto směru vidí autor v polské Solidaritě. V této obavě Snyder formuluje dvacet lapidárních „přikázání“, kterých by se měli občané při náporu tyranie držet. Je to vskutku alarmující dílo a zaslouží si být co nejvíce rozšířeno.

Není vyloučeno, že autorovy rady se nám budou ještě hodit.

Timothy Snyder: Tyranie. 20 lekcí z 20. století, přeložil Martin Pokorný, Paseka/Prostor, Praha 2017, 116 s.

-jn-

Mizející lžíce, růžový sníh a jiskřící bonbony

– Při prohlídce regálů s populárně vědeckou literaturou zaujme, že fyzikové patrně píší o své vědě daleko častěji než chemici. Nyní však máme v češtině opravdu reprezentativní knihu o chemii. Pravda, i zde je klíčem k chemii fyzika, jejíž rovnice umožňují vysvětlit Mendělejevovu tabulku prvků. Ta se pak stává jakousi ústřední hrdinkou celé knihy. Od ní se odvíjejí osudy objevu a použití jednotlivých prvků – tabulka jich zatím obsahuje 118 –, tragické i komické příběhy jejich objevitelů a líčení průniku těchto příběhů s dějinami a s politikou. Dovíme se o soutěžení špičkových vědeckých ústavů o posunutí horní hranice tabulky, o skandálu s „jadernou fúzí za studena“, která měla navždy rozřešit energetické problémy lidstva, o možnosti existence života a civilizací ve vesmíru a mnoho dalšího.

Díky autorovu mistrovskému podání nevede množství témat k roztříštěnosti. Naopak, jak pokračujeme v četbě, skládá se v nás komplexní obraz role prvků ve vesmíru i na Zemi. Na ukázku autorova strhujícího stylu: „Děsivé je, že kadmium dokonce není mezi chemickými prvky tím nejhorším jedem. V tabulce se nachází nad rtutí – neurotoxinem. A napravo od rtuti sedí ti nejohavnější zločinci periodické tabulky: thalium, olovo a polonium, tvrdé jádro travičského koridoru.“

Sam Kean: Mizející lžíce, růžový sníh a jiskřící bonbony. Fascinující příběhy o vědě, šílenství

a lásce z periodické soustavy prvků, přeložil Marek Čtrnáct, Grada, Praha 2016, 336 s.

-jn-

Oil on Water

– Nigérie je šestý nejvýznamnější exportér ropy na světě a nejlidnatější země Afriky. Její populace podle OSN do roku 2050 přesáhne svým počtem USA. U nás známe tuto zemi skoro výhradně prostřednictvím zpráv o teroristické organizaci Boko Haram, která působí na jejích severních hranicích. Román Helona Habily se odehrává v jižní části země, v deltě řeky Niger. Ta je místem intenzivní těžby ropy a patnáct let trvajících konfliktů mezi povstalci, vládou a zahraničními těžařskými společnostmi, které ovládají drtivou většinu nigerijského ropného průmyslu. Neméně intenzivně na zemi začínají dopadat globální změny klimatu.

Základní linii vyprávění tvoří mise dvou novinářů, mladého eléva Rufuse a stárnoucí zkrachovalé novinářské hvězdy Zaqa, kteří se vydali do povstaleckých vesnic, aby přinesli svědectví o unesené manželce manažera britské ropné společnosti a pomohli tak jejímu návratu za vysoké výkupné. V kánoi projíždějí po špinavé řece plné mrtvých ryb a ptáků, potkávají pozůstatky kdysi hustého deštného lesa, opuštěné vesnice, po kterých zůstala jen ropná pole, kontaminovaná půda a odpadky, místy, kde zbytky obyvatel marně hájí svou půdu před tlakem těžařských firem. Mladý Rufus vnímá zpočátku cestu jako příležitost uniknout vlastním problémům, ulovit sólokapra a stát se novinářskou hvězdou, jakou byl Zaq předtím, než svůj talent, zvídavost a víru v lepší svět utopil v alkoholu. Cesta se postupně mění na neustálý boj o přežití ve světě nevyzpytatelných povstalců a brutálních metod armády, která se marně snaží nastolit řád. Rufuse na cestě dohánějí rodinné problémy, musí zvládat Zaqovy alkoholické záchvaty, je konfrontován s dilematy, na která jen těžko hledá odpovědi. Má smysl snažit se o změnu, o spravedlivější společnost, o lepší život, když veškeré pokusy už tolikrát selhaly? Může ke změně přispět novinářská profese? Na konci hledání unesené manželky britského těžaře čeká Rufuse překvapení, které ho zbaví posledních zbytků iluzí.

Román je neradostným vyprávěním o světě, ve kterém globální změny dopadají nejhůře právě na ty, kteří je nedokážou nijak ovlivnit. Jedná se o autorovu třetí knihu, za předchozí román získal spisovatelskou cenu Commonwealth Foundation.

Helon Habila: Oil on Water, W. W. Norton &Company, New York 2011, 239 s.

-MiroJašurek-

Záchrana českých uprchlíků 1938-39: Sir Nicholas Winton nebyl sám

– Silně popularizační práce si přeci jen pro paměť zaslouží drobnou zmínku – díky ní, jak ostatně stojí v jejím podtitulu, se totiž ke čtenáři v češtině dostává zpráva, že to nebyl jediný Winton, kdo pomáhal zachraňovat uprchlíky z Československa. A zpráva, že těmi uprchlíky z Československa nebyly jen děti ohrožené pro svůj židovský původ nebo předváleční českoslovenští politici a vojáci. Že totiž z Československa v zimě 1938–1939 museli utíkat třeba také sudetoněmečtí sociální demokraté a jejich rodiny. Především jméno a osud Doreen Warrinerové, která svůj čas věnovala pomoci právě jim, si v češtině zaslouží ještě nejeden popularizační, ale i odborně historický příspěvek. Zatím je zde okrajově jako expertka na otázky zemědělské reformy po druhé světové válce, její vzpomínky na pobyt v Československu i kniha o poválečné východní Evropě ale vyšly v angličtině už před desítkami let. Kromě Wintona a Warrinerové nabízí kniha stručné medailonky ještě tří dalších osob – Wintonova spolupracovníka Trevora Chadwicka, v Československu již od poloviny třicátých let žijícího Billa Barzettiho a Kanaďanky Beatrice Welingtonové. Číst si v popularizačním tónu můžete o problémech s udělováním víz, organizací vlakových transportů s uprchlíky, závodech o čas s gestapem nebo ochotě britské veřejnosti na pomoc uprchlíkům přispívat.

William R. Chadwick: Záchrana českých uprchlíků 1938-39: Sir Nicholas Winton nebyl sám, z angličtiny přeložila Jitka Herynková, Mladá fronta, Praha 2017, 176 s.

-pe-

Było piekło, teraz będzie niebo, Dowody na Istnienie

– Reportáže patří v Polsku po právu mezi nejprestižnější novinářské žánry a jejich autoři a autorky mezi nejvýše ceněné novináře. Irena Morawska se dnes věnuje filmu, ale po celá devadesátá léta patřila k hvězdám reportérského týmu varšavského deníku Gazeta Wyborcza. Z období divokých rozprodejů majetku, z ničeho vyrůstající nuzoty, divokého kapitalismu, pro který člověk stojí na žebříčku hodnot kdesi dole, vytěžila i reportáže do svazku Bylo peklo, odteď bude nebe.

Hrdiny reportáží jsou lidé. Jde o mladá děvčata posílaná jako služky do Itálie za slušným výdělkem a na rozkoukanou po západní světě, a týraná panovačnou bytnou, která jim odebírá doklady, neplatí jim, zavírá je ve svém bytě a postupně jim zakazuje i kontakt se svými rodinami v Polsku. Jde také o obyvatele obce, která je po krachu místních firem v bezvýchodné situaci a řešení vidí v zahraničním investorovi, jenž má celou vesnici koupit. Jde i o muže z podvaršavské vesnice, kteří se zabijí na stavbě v hlavním městě a až potom jako kdyby se i jejich blízcí dovídali, že spali rovnou na staveništi a že na bezpečnost práce rozhodně nikdo nehleděl. A že někde pracovat museli, pokud chtěli domů přinést alespoň pár zlotých. Morawska v reportážích neskrývá svou účast na příbězích hrdinů, v první reportáži o děvčatech u italské Paní se sama zapojí do pátrání a přiměje místní policii, aby děvčatům pomohla. Český čtenář dnes má k disposici řadu překladů moderních polských literárních reportáží. Varšavské vydavatelství Dowody na Istnienie vydává v edici Faktyczny Dom Kultury ty starší, ať už jsou autory Poláci, nebo je Polsko v některém období jejich tématem.

Irena Morawska: Było piekło, teraz będzie niebo, Dowody na Istnienie, Warszawa 2015, 200 s.

-pe-

Periferie, kraje, hodnoty

– Máme-li nějaké manko, které ovlivňuje úspěšnost politických i jiných rozhodovacích procesů, je to objektivní vědecko-výzkumné poznávání české společnosti a hodnotové orientace občanů. Tomu se jako jedno z pracovišť věnuje Centrum pro studium demokracie a kultury. Jako svazek č. 16 Sociologické řady tu vyšla vědecko-výzkumná publikace autorů Libora Prudkého (editor), Michaely Šmídové a Kateřiny Vojtíškové. Podle autorů jsou regionální studie časté, ale téměř výhradně dílčí. Pokusů o komplexnější pojetí je minimum. Autoři takový celostní pohled předkládají. Sami si až přehnaně sebekriticky připouštějí, že takový pokus nemusí být úspěšný. Ve studii dospěli k závěru, že zkoumané periferní kraje jsou odlišné od ostatních také hodnotovou strukturou. Rozhodovací centra tomu však nevěnují pozornost. Přijímají se opatření bez ohledu na to, co občané těchto krajů považují pro sebe za hodnotné, cenné. To může způsobit někdy více škody než užitku. Ctižádostí autorů je tento handicap napravovat a vyvolat o této problematice diskusi. Publikace se v pěti kapitolách zabývá pojetím kladných hodnot, hodnotami v regionech, jejich rozdílnostmi, hodnotovou strukturou ve zkoumaných krajích a krajích speciálně vybraných. V řadě příloh jsou empirické údaje, o které se autoři ve svých soudech opírají, a metodologie výzkumu. Studie je určena pracovníkům úřadů centrálních i regionálních, vědecko-výzkumným pracovníkům i studentům z oblasti sociálních věd a neméně všem čtenářům, kteří se zajímají o českou společnost.

Libor Prudký (ed.), Michaela Šmídová, Kateřina Vojtíšková: Periferie, kraje, hodnoty (Možnosti periferních krajů na cestě za dobrými hodnotami).

Centrum pro studium demokracie a kultury.

Sociologická řada č. 16, 2016, 251 s.

-ar-

Knihy všech ročníků

Obsah Listů 3/2017
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.