Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2017 > Číslo 4 > Dopis Frantovi Vichtorovi

Dopis Frantovi Vichtorovi

Franto, ztratili jsme v Tobě velkého přítele, jenž se zasazoval za svobodu. Ale také labužníka, výjimečnou a originální osobnost, veselého kamaráda se zvučným smíchem. Ztratili jsme i milovníka přírody, humanistu otevřeného světu a lidem, filozofa a historika, nezištného a štědrého člověka. Miloval Francii a vesnici Chalmazel. Připomínala mu jeho rodné Čekoslovensko, lesy, hory a houby.

Slzy nám tečou. Půjdeme na podzim na houby a budeme na Tebe myslet, pak si dáme omeletu – jedna porce zůstane pro Tebe. A díky za guláš a za muziku Bedřicha Smetany.

Bratře Franto, nikdy nezapomeneme! Ahoj a nashledanou – i se vzpomínkou na Gerarda, s kterým budeš vesele kroužit v tom jiném světě.

Genvičve, Pierre Yves, Robert, Vladimír, Jean-Pierre, Arnaud, Pierre, David a Lapeco, Jean-Paul, Bernadette, Ludovic, Mousse a Chantal, Joël a Marie, Nicole, Simon, Antoine, Cécile, Liliane, Jocelyne, Michčle, Julien

Dovětek redakce: František Vichtora se narodil v roce 1944. Během studia na Karlově univerzitě působil jako funkcionář studentské organizace. V roce 1966 musel opustit Československo. Čelil pronásledování ze strany StB, která proti němu rozpoutala i nenávistnou kampaň na stránkách Rudého Práva. V roce 1971 dorazil z Německa do Paříže. Posléze se usadil ve vesnici Chalmazel ve Francouzském středohoří, kde získal přátelství místních obyvatel. Ve druhé polovině 70. let se vrátil do Německa. Pro svou podporu opozičnímu hnutí v Československu (zejména Chartě 77) byl nadále v hledáčku StB. V roce 1980 se stal obětí jejích intrik, když byl falešně udán jako její agent (!). Na sklonku života se vrátil do rodné Ostravy. V roce 2013 utrpěl cévní mozkovou příhodu, po níž byl upoután na invalidní vozík. Jeho zahraniční přátelé (z Chalmazelu a z alsaského Seebachu) mu pomáhali zvládnout toto těžké období. V té době ho také dvakrát navštívili redaktoři Listů V. Burian a T. Tichák: vzpomínal mj. na svou aktivní účast při pašování exilové literatury, zejména Listů, do Československa během pobytu v Norimberku. František Vichtora byl v r. 2003 oceněn čestným diplomem bavorského ministra sportu za podporu sportující mládeže. Stal se také čestným občanem obce Chalmazel. Zemřel letos na konci června. Čest jeho památce!

Redakce Listů

Obsah Listů 4/2017
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.