Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2017 > Číslo 4 > Patrik Eichler: Ne Hirošimě, ne zbytečnému zbrojení

Patrik Eichler

Ne Hirošimě, ne zbytečnému zbrojení

Mírové hnutí si každoročně připomíná den 6. srpna 1945, kdy první atomová bomba použitá ve válce smazala z povrchu země japonskou Hirošimu. O tři dny později dopadla stejná rána na větší část města Nagasaki. Němečtí sociální demokraté si ten den připomněli na sociálních sítích obrázkem jaderného hřibu a heslem „Nikdy více“. To v Německu odkazuje k meziválečnému levicovému protiválečnému hnutí Nikdy více válku. Mezi jeho aktivisty patřili přední němečtí spisovatele Bertoldem Brechtem počínaje, Ernstem Tollerem pokračuje a Erichem Maria Remarquem konče. Silné bylo ale i západoněmecké (a západoevropské) mírové hnutí v sedmdesátých a osmdesátých letech dvacátého století, kdy s jeho představiteli spolupracoval i československý disent. Stačí zmínit známou Pražskou výzvu z roku 1985, která byla dopisem mírovému kongresu v holandském Amsterdamu.

V těchto souvislostech pak připomeňme jeden z motivů předvolební kampaně před volbami do německého Spolkového sněmu. Kancléřský kandidát Sociálně demokratické strany Martin Schulz opakovaně říká, že Německo nepovažuje za možné naplnit závazek zemí NATO vydávat na zbrojení 2 procenta HDP. Ta suma v německém případě činí k sedmdesáti miliardám eur ročně a jde zhruba o dvojnásobek dnešních německých výdajů na armádu. Co by Německo slyšelo třeba od Poláků, kdyby skutečně zdvojnásobilo své vojenské kapacity, je malá část debaty.

Schulz místo zbrojení navrhuje rozvojovou pomoc, prevenci konfliktů, budování evropské armády, které by umožnilo udržovat stejné vojenské schopnosti, jaké dnes mají evropské země každá zvlášť, výrazně levněji a efektivněji. A možná časem dojde i na konkrétní návrhy. Ten zatím poslední, Plevenův plán z počátku padesátých let, zkrachoval na odporu francouzských poslanců, kteří si uvědomili, že by evropská armáda těžko ochotně vedla války ve vzpouzejících se francouzských koloniích.

Patrik Eichler

Obsah Listů 4/2017
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.