Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2017 > Číslo 5 > Patrik Eichler: Pokuty budeme dávat v ukrajinštině

Patrik Eichler

Pokuty budeme dávat v ukrajinštině

Cizinci v ČR pracují v řadě firem a na území řady obcí. Často o nich ani nevíme. Zejména pokud jde o manažery s příjmy, o kterých se většině lidí může jen zdát. A kteří na kafe ani na pivo nechodí do stejných podniků jako jejich podřízení. To je pak jedno, zda jde původem o Němce, kteří jsou v průměru nejlépe placenými cizinci u nás, či o Poláky nebo o Rumuny, z nichž ti nejlépe placení berou zhruba tolik, co nejlépe placení Češi, a kteří jsou tedy jistě často i manažery nebo řediteli ve výrobních podnicích či kancelářských centrech.

Dnes diskutovaný požadavek velkých firem přivézt do ČR sto padesát až čtyři sta tisíc cizinců se ale netýká manažerů, nýbrž dělníků, tedy lidí špatně placených. A přináší s sebou řadu otázek k politickému rozhodnutí. Jednu akcentuje sociální demokracie, když říká, že najímání cizinců z východní Evropy snižuje mzdy českých zaměstnanců. Jiný problém akcentují starostové měst, ve kterých sídlí podniky, jež cizince ve velkém počtu zaměstnávají. Jde o východočeské Kvasiny a Rychnov nad Kněžnou stejně jako západočeský Bor u Tachova. Hovoří o obavách lidí bydlících v okolí ubytoven, o drobné kriminalitě, obtěžování, alkoholu. A hledají represivní nástroje, jak se s cizinci ve městě vypořádat. Zájem obcí na veřejném pořádku a spokojenosti místních obyvatel (a voličů) je v rozporu se zájmy firem na levné a pružně využívatelné pracovní síle.

Firmy se netají, že jim jde především o dělníky z Ukrajiny. Hovoří o kulturní blízkosti i o dobrých zkušenostech z minulosti. Statistika nám ale ukazuje ještě jeden důvod. Nejhůře placená desetina zaměstnanců s ukrajinským občanstvím bere měsíčně zhruba o dva a půl tisíce korun méně než nejhůře placená desetina Čechů nebo Slováků pracujících v ČR. Ukrajinci berou také zhruba o dva tisíce korun měsíčně méně než Rumuni, Bulhaři nebo Poláci. Přitom lze předpokládat, že vykonávají podobné práce – nízko kvalifikované, rutinní, v pásové výrobě, na stavbách.

Dokud ale budou zdejší firmy zaměstnávat Ukrajince o dva tisíce korun měsíčně levněji než jiné zaměstnance na obdobných místech, co je bude nutit zvedat mzdy? O žádné velké mzdy přitom nejde. Při pohledu na inzeráty na stránkách Úřadu práce může každý snadno zjistit, že nabízené mzdy v textilkách, masokombinátech, prodejnách nebo lehkém strojírenství se točí mezi 11 až 12,5 tisíci korun. Tedy mezi stávající minimální mzdou a její výší platnou od začátku nového roku.

Významný motiv při zaměstnávání cizinců je, při zaměstnávání přes agentury, možnost rychle je přijímat a propouštět. Management velkých firem se tím nijak netají. Otázka je, co mají dělat obce. A kdo pomůže obcím, jež už dnes mají problémy s cizinci, kteří jsou zaměstnaní.

Dobrým směrem podle mě uvažuje plzeňský hejtman Josef Bernard, když říká, že dnes v jeho kraji žije asi čtyřicet tisíc cizinců, často na ubytovnách a v nedůstojných podmínkách. Jeho představa je, že z evropských prostředků bude schopen části z nich nabídnout byty a umožnit, aby si do Plzeňského kraje přivezli rodiny. Ruské i ukrajinské technické školy mají podle Bernarda dobrou úroveň takže není potřeba dívat se na jejich absolventy skrz prsty. Právě schopnost integrace cizinců bude do budoucna podmínkou spokojenosti i současných obyvatel obcí a měst.

Že u toho bude potřeba jak zajistit struktury pro výuku češtiny pro cizince, tak vlastní aparát naučit s cizinci komunikovat v jejich jazyce, se chce rozumět samo sebou. V Praze je dnes prý každý šestý obyvatel původem z Ukrajiny. Mít městského strážníka, který bude v ukrajinštině umět alespoň udělit pokutu za špatné parkování, může samo o sobě předejít řadě nedorozumění.

Patrik Eichler(1984) je novinář, redaktor Listů.

Obsah Listů 5/2017
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.