Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2017 > Číslo 5 > Jan Novotný: Porošenko to nechal prošetřit

Jan Novotný

Basilejský koncil

Na jiném místě v těchto Listech najde čtenář rozhovor s panem Karlem Hrubým, který jsme pořídili v jeho bytě v Basileji. Před návštěvou jsme měli trochu času, a protože byl opravdu horký den, chtěli jsme se ochladit alespoň pohledem na Rýn. Sotva jsme pohlédli z mostu na řeku, užasli jsme: prudce letící proud unášel lidičky, mnohdy s pestrými vaky přes rameno. Skoro to vypadalo, jako by se zachraňovali i se svými krámy z potápějící se lodi. Brzy jsme však pochopili, že přihlížíme oblíbené zábavě Basilejských v parných dnech – vloží nad městem své věci do nepromokavých vaků, vrhnou se do proudu a nechají se jím unášet až někam za město. Neodolali jsme a vstoupili jsme do osvěžujících vod také, jen jsme si dávali pozor, aby nás proud nestrhl – i těsně u břehu jsme se při usilovném plavání proti proudu stěží udrželi na místě. Nějakou dobu jsme pak ještě přihlíželi promenádě – za hodinu kolem nás proplavaly snad stovky lidí.

Vzpomněl jsem, že před více než půlí tisícletí, před západem slunce 4. ledna 1433, sem dopluly od Šafhúsy (jak se kdysi česky psalo) lodě s husitskou delegací, která měla obhajovat na koncilu čtyři pražské artikuly a pokusit se dosáhnout dohody navracející Čechy do lůna církve. Její pobyt na koncilu byl vylíčen mnohokrát, snad nejpůvabněji však Františkem Palackým v Dějinách. Delegace měla 16 členů a ovšem daleko více koní a služebnictva. Podle nařízení konšelů po celou dobu pobytu delegace „nižádná veřejná nevěstka neukázala se na ulici, všecky hry v kostky a hudby i tance po hospodách přestaly“.

Na koncilu promluvil Jan Rokycana o přijímání pod obojí, Mikuláš z Pelhřimova, řečený Biskupec, o trestání hříchů, Oldřich ze Znojma o svobodném kázání slova božího a Petr Payne, řečený Engliš, o nevhodnosti světského panování kněží. Po nich promluvili určení oponenti, nejskvělejší křesťanští teologové, a následovala disputace. Všeobecný dojem byl, že čeští mistři jsou rovnocennými partnery v latině i v teologii. Biskupec neopomněl trpce připomenout, jak předešlý koncil jednal s Husem a Jeronýmem, Engliš se beze strachu dovolával nejen Husa, ale i arcikacíře Viklefa.

Když bylo zřejmé, že k dohodě hned tak nedojde, rozhodli se Čechové vrátit se domů s tím, že jednání bude pokračovat s delegáty koncilu v Praze. Odcházeli v dobrém, společné sezení na schůzích i na hostinách zřejmě sbližuje.

Památnou a vskutku státnickou řeč proslovil v předvečer odchodu delegace, o velikonočním pondělí 13. dubna, Prokop Holý, kterého basilejské matky ukazovaly dětem jako krvavého netvora. Řekl, že vlastníma rukama nikdy krev neprolil, ale je pravda, že byl velitelem v mnoha krvavých bitvách, které byly jeho národu vnuceny. Je třeba, „aby přestali odsuzovati a trestati lidi jináče smýšlející, ku příkladu bratry Valdenské, kteřížto ačkoliv chudí, však že jsou lidé hodní a poctiví“.

Čtu-li o české účasti na Basilejském koncilu, vybavuje se mi výraz Stefana Zweiga „hvězdné hodiny lidstva“. Byly to hvězdné hodiny našich dějin, kdy vojenská vítězství Čechů umožnila, aby byly vyslyšeny jejich nejlepší myšlenky. Žel v rozporu s těmito myšlenkami považovali husité za nutné ještě před dohodou s církví a císařem sjednotit Čechy nábožensky a pokořit katolickou Plzeň. To se nepodařilo a urychlilo to rozvrat, který vedl k Lipanům. Byl to však konec všeho, co bylo na husitství velké? O tom by se jistě dalo uvažovat.

Na takovou úvahu však už – bohužel či naštěstí? – zde nemám místo, a tak ještě jedna poznámka: i za mého mládí Češi a Slováci nakročili ke svým hvězdným hodinám. Bohužel dovést svou při až před koncil nedokázali. Je otázka, zda se jim to mohlo podařit i bez armád.

Jan Novotný

Obsah Listů 5/2017
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.