Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2017 > Číslo 5 > Pavel Šaradín: Zemřela Slávka Peroutková

Pavel Šaradín

Zemřela Slávka Peroutková

Dnes se zdá být první republika velmi daleko. Vždyť i Listy si jistě příští rok připomenou několika texty už sto let od vzniku Československa. Narodil jsem se rok po sovětské okupaci a ještě v 80. letech jsem potkával lidi narozené v minulém století. Ale dnes? A přesto. V srpnu zemřela v 94 letech Slávka Peroutková, s níž se nám první republika připomněla. Třeba její memoárovou knížkou Třetí ženou svého muže, kde na Ferdinanda Peroutku mile vzpomíná. Tíživěji pak píše o posledních letech v New Yorku, o rodinném mlčení, emigraci, setkávání s Janem Masarykem a tak dále.

O jejím manželovi se nelichotivě a lživě vyjadřuje náš prezident. Jeho poskok a současně mluvčí má tu odvahu soudit dějiny optikou dneška. Sám považuji prezidentův útok na Ferdinanda Peroutku za jeho největší špatnost, jíž se v úřadu dopustil. Jediné, co můžeme ve vztahu k dějinám udělat, je snažit se je pochopit. Ale za každou cenu hledat alespoň něco, co by selhání Ferdinanda Peroutky potvrdilo a umožnilo prezidentovi v jeho výmyslech zvítězit, je tragédie pro něj a svým způsobem i pro nás. Podle všeho paní Peroutková o prezidentově útoku nevěděla. Ivana Svobodová v roce 2016 v Respektu napsala: „O tom, jak prezident s památkou jejího muže nakládá, nemá stará paní tušení. Zpočátku jí to její blízcí opatrně naznačovali v obavě, že by se to mohla dozvědět z televize zavěšené u lůžka, ale byla prý tak vyděšená, že celou prezidentskou patálii rychle zamluvili.“ V Českém rozhlase na stanici Plus po posledním rozloučení se Slávkou Peroutkovou položila moderátorka Tereze Kaslové, vnučce Ferdinanda Peroutky, pět otázek. Ta pátá zněla: „Poslední otázka, prosím, máme na ni asi tak deset vteřin na tu odpověď, vy jste určitě četla tu její knihu pamětí, 33 let s Ferdinandem Peroutkou, prozradila vám o vašem dědečkovi něco, co jste nevěděla?“ Čas ve zpravodajském pořadu utíká neúprosně, což chápeme. Přesto je oněch deset vteřin údaj pro dnešek nanejvýš symbolický. Postihnout život ženy, která dala připomenout předválečné době a všem událostem poválečným, si zaslouží větší prostor. Třeba přečtením útlé knížky, o níž jsem se zmínil. Nebo jejím výborem o Peroutkovi Deníky, dopisy, vzpomínky. Mimochodem na přebalu knihy je tento Peroutkův citát: „První věc, které národu je třeba, je duchovní pořádek a uznání, že zlo je zlem... Jde o to, aby národ měl jasné představy o tom, co je hanebné. Je to boj o duši národa.“

Pavel Šaradín

Obsah Listů 5/2017
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová: >
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

František Novotný:
Z Koryčan na konec světa a zpět přes tři oceány

Jan Novotný:
Jednou za život

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

A. J. Liehm

Jan Novotný

Ladislav Šenkyřík

Tomáš Tichák

Alena Zemančíková

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.